Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   sl V restavraciji 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [trideset]

V restavraciji 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Jab--č-i so-, -rosi-. J------- s--- p------ J-b-l-n- s-k- p-o-i-. --------------------- Jabolčni sok, prosim. 0
Limonádu, prosím. L--o-a-o, pr--im. L-------- p------ L-m-n-d-, p-o-i-. ----------------- Limonado, prosim. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Pa-ad--ni--v-so------s-m. P----------- s--- p------ P-r-d-ž-i-o- s-k- p-o-i-. ------------------------- Paradižnikov sok, prosim. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Ra--a) b- --z--ec-r--čega---n-. R----- b- k------ r------ v---- R-d-a- b- k-z-r-c r-e-e-a v-n-. ------------------------------- Rad(a) bi kozarec rdečega vina. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. R-d-a) -i koza--c b---g- vina. R----- b- k------ b----- v---- R-d-a- b- k-z-r-c b-l-g- v-n-. ------------------------------ Rad(a) bi kozarec belega vina. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ra-(a---i s-e-lenico-p-nin-. R----- b- s--------- p------ R-d-a- b- s-e-l-n-c- p-n-n-. ---------------------------- Rad(a) bi steklenico penine. 0
Máš rád ryby? Bi -a--a- ----? B- r----- r---- B- r-d-a- r-b-? --------------- Bi rad(a) ribo? 0
Máš rád hovězí maso? B--r---a) ---ed--o? B- r----- g-------- B- r-d-a- g-v-d-n-? ------------------- Bi rad(a) govedino? 0
Máš rád vepřové maso? Bi rad-a) -v-n-ino? B- r----- s-------- B- r-d-a- s-i-j-n-? ------------------- Bi rad(a) svinjino? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Ra--a--b- -eka- br-zm-----a. R----- b- n---- b----------- R-d-a- b- n-k-j b-e-m-s-e-a- ---------------------------- Rad(a) bi nekaj brezmesnega. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Rad(a--bi--e--n-a--- pl-šč-. R----- b- z--------- p------ R-d-a- b- z-l-n-a-n- p-o-č-. ---------------------------- Rad(a) bi zelenjavno ploščo. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Ra--a- -- --k-j- -a-k----e-bo t-e-- d-l-- --k--i. R----- b- n----- n- k-- n- b- t---- d---- č------ R-d-a- b- n-k-j- n- k-r n- b- t-e-a d-l-o č-k-t-. ------------------------------------------------- Rad(a) bi nekaj, na kar ne bo treba dolgo čakati. 0
Chcete to s rýží? Bi r-di---t-mu -i-? B- r--- k t--- r--- B- r-d- k t-m- r-ž- ------------------- Bi radi k temu riž? 0
Chcete to s těstovinama? B---a-i to-- r-z--c-? B- r--- t- z r------- B- r-d- t- z r-z-n-i- --------------------- Bi radi to z rezanci? 0
Chcete to s bramborami? B- --di k-t--------p--? B- r--- k t--- k------- B- r-d- k t-m- k-o-p-r- ----------------------- Bi radi k temu krompir? 0
To mi nechutná. To m---- te-ne--(---mi -i o-u-n-.) T- m- n- t----- (-- m- n- o------- T- m- n- t-k-e- (-o m- n- o-u-n-.- ---------------------------------- To mi ne tekne. (To mi ni okusno.) 0
To jídlo je studené. T- j-- j- hla-n-. T- j-- j- h------ T- j-d j- h-a-n-. ----------------- Ta jed je hladna. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. T-ga nis-- na--čil-a). T--- n---- n---------- T-g- n-s-m n-r-č-l-a-. ---------------------- Tega nisem naročil(a). 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!