Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   be У рэстаране 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [трыццаць]

30 [trytstsats’]

У рэстаране 2

[U restarane 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Калі----к-,-шкл---- я---чнага--о--! К--- л----- ш------ я-------- с---- К-л- л-с-а- ш-л-н-у я-л-ч-а-а с-к-! ----------------------------------- Калі ласка, шклянку яблычнага соку! 0
K------s----sh--yanku-------hnaga ---u! K--- l----- s-------- y---------- s---- K-l- l-s-a- s-k-y-n-u y-b-y-h-a-a s-k-! --------------------------------------- Kalі laska, shklyanku yablychnaga soku!
Limonádu, prosím. Ка-і л----,---лянк---іманаду! К--- л----- ш------ л-------- К-л- л-с-а- ш-л-н-у л-м-н-д-! ----------------------------- Калі ласка, шклянку ліманаду! 0
Kal--l-s-a- sh-ly--k---і-----u! K--- l----- s-------- l-------- K-l- l-s-a- s-k-y-n-u l-m-n-d-! ------------------------------- Kalі laska, shklyanku lіmanadu!
Rajčatovou šťávu, prosím. Ка-і ласк-,--кля-к---а-а-н-г- с-ку! К--- л----- ш------ т-------- с---- К-л- л-с-а- ш-л-н-у т-м-т-а-а с-к-! ----------------------------------- Калі ласка, шклянку таматнага соку! 0
K-lі -a-k-- sh--y--k--tam-tna----o--! K--- l----- s-------- t-------- s---- K-l- l-s-a- s-k-y-n-u t-m-t-a-a s-k-! ------------------------------------- Kalі laska, shklyanku tamatnaga soku!
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Я-----ў--ы---хац-ла-б---е--х ч-р---а-а--і-а. Я х---- б- / х----- б- к---- ч-------- в---- Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- к-л-х ч-р-о-а-а в-н-. -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы келіх чырвонага віна. 0
Ya-kha---- b-----h----la-b-----і-h-c--rvon--- vіna. Y- k------ b- / k------- b- k----- c--------- v---- Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- k-l-k- c-y-v-n-g- v-n-. --------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by kelіkh chyrvonaga vіna.
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Я--а-е---ы-----ц-л- б- к-л-х---л--- віна. Я х---- б- / х----- б- к---- б----- в---- Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- к-л-х б-л-г- в-н-. ----------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы келіх белага віна. 0
Ya--hatse- b--/--ha---l--b- ke-і-----la-- ----. Y- k------ b- / k------- b- k----- b----- v---- Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- k-l-k- b-l-g- v-n-. ----------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by kelіkh belaga vіna.
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Я -ац-- --------ела--ы ------ку ша-па----га. Я х---- б- / х----- б- б------- ш----------- Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- б-т-л-к- ш-м-а-с-а-а- -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы бутэльку шампанскага. 0
Ya---------b- - ----sel--b--bu-el--u -h-m-anska--. Y- k------ b- / k------- b- b------- s------------ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- b-t-l-k- s-a-p-n-k-g-. -------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by butel’ku shampanskaga.
Máš rád ryby? Ты---б---ры-у? Т- л---- р---- Т- л-б-ш р-б-? -------------- Ты любіш рыбу? 0
T--lyu--sh -y--? T- l------ r---- T- l-u-і-h r-b-? ---------------- Ty lyubіsh rybu?
Máš rád hovězí maso? Ты-лю--ш--лаві--ну? Т- л---- я--------- Т- л-б-ш я-а-і-ы-у- ------------------- Ты любіш ялавічыну? 0
Ty ------- ---a-іc-y-u? T- l------ y----------- T- l-u-і-h y-l-v-c-y-u- ----------------------- Ty lyubіsh yalavіchynu?
Máš rád vepřové maso? Т---ю----свін--у? Т- л---- с------- Т- л-б-ш с-і-і-у- ----------------- Ты любіш свініну? 0
T- -y-bіsh--v--іnu? T- l------ s------- T- l-u-і-h s-і-і-u- ------------------- Ty lyubіsh svіnіnu?
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Я ----ў-б- - -----а--ы -т--------ь-бе- ----. Я х---- б- / х----- б- ш---------- б-- м---- Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ш-о-н-б-д-ь б-з м-с-. -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь без мяса. 0
Ya-k-ats-u ---- -hat---- b- sh---n-bu--- ------a-a. Y- k------ b- / k------- b- s----------- b-- m----- Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- s-t---e-u-z- b-z m-a-a- --------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’ bez myasa.
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Я-х-цеў -- --х-це-- -ы----у--у з---------ы. Я х---- б- / х----- б- з------ з г--------- Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- з-к-с-у з г-р-д-і-ы- ------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы закуску з гародніны. 0
Ya -h--s----y -------e-- b---ak------ --r-d-і-y. Y- k------ b- / k------- b- z------ z g--------- Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- z-k-s-u z g-r-d-і-y- ------------------------------------------------ Ya khatseu by / khatsela by zakusku z garodnіny.
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Я х---ў бы----а--л--бы шт-----удзь- --о --жн- -утк- ---г--а--ц-. Я х---- б- / х----- б- ш----------- ш-- м---- х---- п----------- Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ш-о-н-б-д-ь- ш-о м-ж-а х-т-а п-ы-а-а-а-ь- ---------------------------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь, што можна хутка прыгатаваць. 0
Ya-kh---e--by-/---at-e---b- sh-o---bud----s-t---oz-n- -h-t----ry-a--va--’. Y- k------ b- / k------- b- s------------ s--- m----- k----- p------------ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- s-t---e-u-z-, s-t- m-z-n- k-u-k- p-y-a-a-a-s-. -------------------------------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’, shto mozhna khutka prygatavats’.
Chcete to s rýží? Ва--па--ц- --т--- -ыс--? В-- п----- г--- з р----- В-м п-д-ц- г-т- з р-с-м- ------------------------ Вам падаць гэта з рысам? 0
V-m ----ts- g------ry---? V-- p------ g--- z r----- V-m p-d-t-’ g-t- z r-s-m- ------------------------- Vam padats’ geta z rysam?
Chcete to s těstovinama? В-м п-дац- гэт- з -о--ы-а-? В-- п----- г--- з л-------- В-м п-д-ц- г-т- з л-к-ы-а-? --------------------------- Вам падаць гэта з локшынай? 0
Va--p-dats’ ge-- - -------ay? V-- p------ g--- z l--------- V-m p-d-t-’ g-t- z l-k-h-n-y- ----------------------------- Vam padats’ geta z lokshynay?
Chcete to s bramborami? Ва- п----ь г-т--- ----б-й? В-- п----- г--- з б------- В-м п-д-ц- г-т- з б-л-б-й- -------------------------- Вам падаць гэта з бульбай? 0
V-------t---g--a-- ----ba-? V-- p------ g--- z b------- V-m p-d-t-’ g-t- z b-l-b-y- --------------------------- Vam padats’ geta z bul’bay?
To mi nechutná. Г-та-н-см-чна. Г--- н-------- Г-т- н-с-а-н-. -------------- Гэта нясмачна. 0
Get- ---------a. G--- n---------- G-t- n-a-m-c-n-. ---------------- Geta nyasmachna.
To jídlo je studené. Ежа -а--дн-я. Е-- х-------- Е-а х-л-д-а-. ------------- Ежа халодная. 0
Ez---kha---naya. E--- k---------- E-h- k-a-o-n-y-. ---------------- Ezha khalodnaya.
To jsem si neobjednal / neobjednala. Я---тага -е з-к-з-а----не за--зва-а. Я г----- н- з------- / н- з--------- Я г-т-г- н- з-к-з-а- / н- з-к-з-а-а- ------------------------------------ Я гэтага не заказваў / не заказвала. 0
Y- -e---a----z--a--a--/-------az--l-. Y- g----- n- z------- / n- z--------- Y- g-t-g- n- z-k-z-a- / n- z-k-z-a-a- ------------------------------------- Ya getaga ne zakazvau / ne zakazvala.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!