Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   be У рэстаране 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [трыццаць]

30 [trytstsats’]

У рэстаране 2

U restarane 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Ка-- --с--,-----------л--на-а с---! К___ л_____ ш______ я________ с____ К-л- л-с-а- ш-л-н-у я-л-ч-а-а с-к-! ----------------------------------- Калі ласка, шклянку яблычнага соку! 0
K--- la-ka- ---lya--- yab-ychnag- ----! K___ l_____ s________ y__________ s____ K-l- l-s-a- s-k-y-n-u y-b-y-h-a-a s-k-! --------------------------------------- Kalі laska, shklyanku yablychnaga soku!
Limonádu, prosím. К--і-л--ка- шк-я--у-л-----д-! К___ л_____ ш______ л________ К-л- л-с-а- ш-л-н-у л-м-н-д-! ----------------------------- Калі ласка, шклянку ліманаду! 0
Kalі -----,----l-a------m--adu! K___ l_____ s________ l________ K-l- l-s-a- s-k-y-n-u l-m-n-d-! ------------------------------- Kalі laska, shklyanku lіmanadu!
Rajčatovou šťávu, prosím. К-лі-ласка- --л-н----а-ат--г--сок-! К___ л_____ ш______ т________ с____ К-л- л-с-а- ш-л-н-у т-м-т-а-а с-к-! ----------------------------------- Калі ласка, шклянку таматнага соку! 0
Kalі l-s--,------a-ku tamat---a---ku! K___ l_____ s________ t________ s____ K-l- l-s-a- s-k-y-n-u t-m-t-a-a s-k-! ------------------------------------- Kalі laska, shklyanku tamatnaga soku!
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Я-ха--ў-бы-/ --ц--- б- ----х--ырвона-- в-на. Я х____ б_ / х_____ б_ к____ ч________ в____ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- к-л-х ч-р-о-а-а в-н-. -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы келіх чырвонага віна. 0
Y----a-s----y - --a-se-a by-kel--- chy-vo-a-a--іn-. Y_ k______ b_ / k_______ b_ k_____ c_________ v____ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- k-l-k- c-y-v-n-g- v-n-. --------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by kelіkh chyrvonaga vіna.
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Я-ха--ў ---- -а-е-а-б- к--і- --л--- ----. Я х____ б_ / х_____ б_ к____ б_____ в____ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- к-л-х б-л-г- в-н-. ----------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы келіх белага віна. 0
Y- ----seu -y / -hatsela--- -elіkh -el----vі--. Y_ k______ b_ / k_______ b_ k_____ b_____ v____ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- k-l-k- b-l-g- v-n-. ----------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by kelіkh belaga vіna.
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Я---це- б--- х-цела-б- б-тэл-ку --м--нс--г-. Я х____ б_ / х_____ б_ б_______ ш___________ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- б-т-л-к- ш-м-а-с-а-а- -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы бутэльку шампанскага. 0
Y- kh-ts----- --kha--el--b---ute-’k- s---pan-k-g-. Y_ k______ b_ / k_______ b_ b_______ s____________ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- b-t-l-k- s-a-p-n-k-g-. -------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by butel’ku shampanskaga.
Máš rád ryby? Т- лю--- р---? Т_ л____ р____ Т- л-б-ш р-б-? -------------- Ты любіш рыбу? 0
T- ----іs--r---? T_ l______ r____ T- l-u-і-h r-b-? ---------------- Ty lyubіsh rybu?
Máš rád hovězí maso? Т--лю-іш ---вічын-? Т_ л____ я_________ Т- л-б-ш я-а-і-ы-у- ------------------- Ты любіш ялавічыну? 0
T- ly----h-y---vіchyn-? T_ l______ y___________ T- l-u-і-h y-l-v-c-y-u- ----------------------- Ty lyubіsh yalavіchynu?
Máš rád vepřové maso? Ты -юб-- -віні-у? Т_ л____ с_______ Т- л-б-ш с-і-і-у- ----------------- Ты любіш свініну? 0
Ty l-ub--- -v---nu? T_ l______ s_______ T- l-u-і-h s-і-і-u- ------------------- Ty lyubіsh svіnіnu?
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Я-хаце- б--/ х---ла-бы-----н-буд-- --- мяса. Я х____ б_ / х_____ б_ ш__________ б__ м____ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ш-о-н-б-д-ь б-з м-с-. -------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь без мяса. 0
Y---ha-s---b- --k--t---a--- ------eb-d---b-- m----. Y_ k______ b_ / k_______ b_ s___________ b__ m_____ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- s-t---e-u-z- b-z m-a-a- --------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’ bez myasa.
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Я ха--- -ы / хаце-а б- зак-ск- з-г-род-і-ы. Я х____ б_ / х_____ б_ з______ з г_________ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- з-к-с-у з г-р-д-і-ы- ------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы закуску з гародніны. 0
Y- khat--- -y / kh-t---a-b- za--sku z--arod--ny. Y_ k______ b_ / k_______ b_ z______ z g_________ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- z-k-s-u z g-r-d-і-y- ------------------------------------------------ Ya khatseu by / khatsela by zakusku z garodnіny.
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Я --це---ы /-х-ц-л--бы --о-н------------м-жн- х-т-- ----атава--. Я х____ б_ / х_____ б_ ш___________ ш__ м____ х____ п___________ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ш-о-н-б-д-ь- ш-о м-ж-а х-т-а п-ы-а-а-а-ь- ---------------------------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы што-небудзь, што можна хутка прыгатаваць. 0
Ya khat-e- -y /--h--s-l- -y --to-n-b------sht--moz--a-k-utka -r--at------. Y_ k______ b_ / k_______ b_ s____________ s___ m_____ k_____ p____________ Y- k-a-s-u b- / k-a-s-l- b- s-t---e-u-z-, s-t- m-z-n- k-u-k- p-y-a-a-a-s-. -------------------------------------------------------------------------- Ya khatseu by / khatsela by shto-nebudz’, shto mozhna khutka prygatavats’.
Chcete to s rýží? В-м -а-аць------- --са-? В__ п_____ г___ з р_____ В-м п-д-ц- г-т- з р-с-м- ------------------------ Вам падаць гэта з рысам? 0
Vam pa--t-’ --ta---r-s-m? V__ p______ g___ z r_____ V-m p-d-t-’ g-t- z r-s-m- ------------------------- Vam padats’ geta z rysam?
Chcete to s těstovinama? В---па-а-ь г-т--- л--ш-н--? В__ п_____ г___ з л________ В-м п-д-ц- г-т- з л-к-ы-а-? --------------------------- Вам падаць гэта з локшынай? 0
V-m pad--s- g-ta----o--h-na-? V__ p______ g___ z l_________ V-m p-d-t-’ g-t- z l-k-h-n-y- ----------------------------- Vam padats’ geta z lokshynay?
Chcete to s bramborami? В---п---ць --та-- ---ь--й? В__ п_____ г___ з б_______ В-м п-д-ц- г-т- з б-л-б-й- -------------------------- Вам падаць гэта з бульбай? 0
V-m-pada-s- geta z b-l’bay? V__ p______ g___ z b_______ V-m p-d-t-’ g-t- z b-l-b-y- --------------------------- Vam padats’ geta z bul’bay?
To mi nechutná. Г-та нясмач-а. Г___ н________ Г-т- н-с-а-н-. -------------- Гэта нясмачна. 0
G--a-----ma--na. G___ n__________ G-t- n-a-m-c-n-. ---------------- Geta nyasmachna.
To jídlo je studené. Е-а -ал--н-я. Е__ х________ Е-а х-л-д-а-. ------------- Ежа халодная. 0
E--- -ha-o---y-. E___ k__________ E-h- k-a-o-n-y-. ---------------- Ezha khalodnaya.
To jsem si neobjednal / neobjednala. Я--этаг---е----азваў-/-не-заказ-а-а. Я г_____ н_ з_______ / н_ з_________ Я г-т-г- н- з-к-з-а- / н- з-к-з-а-а- ------------------------------------ Я гэтага не заказваў / не заказвала. 0
Y- ----g- ne za-a--a--/ -e ----zv--a. Y_ g_____ n_ z_______ / n_ z_________ Y- g-t-g- n- z-k-z-a- / n- z-k-z-a-a- ------------------------------------- Ya getaga ne zakazvau / ne zakazvala.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!