Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   ka რესტორანში 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [ოცდაათი]

30 [otsdaati]

რესტორანში 2

[rest'oranshi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. ვ-შლის----ნ-, თუ შე-ძლ-ბ-. ვ----- წ----- თ- შ-------- ვ-შ-ი- წ-ე-ი- თ- შ-ი-ლ-ბ-. -------------------------- ვაშლის წვენი, თუ შეიძლება. 0
v----is----ven-, -u sh--d-leb-. v------ t------- t- s---------- v-s-l-s t-'-e-i- t- s-e-d-l-b-. ------------------------------- vashlis ts'veni, tu sheidzleba.
Limonádu, prosím. ლ--ო-ათ-, თუ შ-ი--ე--. ლ-------- თ- შ-------- ლ-მ-ნ-თ-, თ- შ-ი-ლ-ბ-. ---------------------- ლიმონათი, თუ შეიძლება. 0
l--o-at-,--u sheid-leba. l-------- t- s---------- l-m-n-t-, t- s-e-d-l-b-. ------------------------ limonati, tu sheidzleba.
Rajčatovou šťávu, prosím. პ---დ-რის --ე-ი- თ- შ-იძლ-ბა. პ-------- წ----- თ- შ-------- პ-მ-დ-რ-ს წ-ე-ი- თ- შ-ი-ლ-ბ-. ----------------------------- პომიდორის წვენი, თუ შეიძლება. 0
p'-m-d--i- ts-v--i--tu she-dzle-a. p--------- t------- t- s---------- p-o-i-o-i- t-'-e-i- t- s-e-d-l-b-. ---------------------------------- p'omidoris ts'veni, tu sheidzleba.
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. ერთ ჭ-ქა წი-ელ---ინო--დ-ვლ--დ-. ე-- ჭ--- წ---- ღ----- დ-------- ე-თ ჭ-ქ- წ-თ-ლ ღ-ი-ო- დ-ვ-ე-დ-. ------------------------------- ერთ ჭიქა წითელ ღვინოს დავლევდი. 0
e-t ch'i-a---'i--l-g-v--os --v--v-i. e-- c----- t------ g------ d-------- e-t c-'-k- t-'-t-l g-v-n-s d-v-e-d-. ------------------------------------ ert ch'ika ts'itel ghvinos davlevdi.
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. ერ- ჭ--- თ-თ--ღ--ნ-ს----ლ--დი. ე-- ჭ--- თ--- ღ----- დ-------- ე-თ ჭ-ქ- თ-თ- ღ-ი-ო- დ-ვ-ე-დ-. ------------------------------ ერთ ჭიქა თეთრ ღვინოს დავლევდი. 0
e-- --'-----etr g---n-s da-l-vdi. e-- c----- t--- g------ d-------- e-t c-'-k- t-t- g-v-n-s d-v-e-d-. --------------------------------- ert ch'ika tetr ghvinos davlevdi.
Přineste mi prosím láhev šampaňského. ე---ბ-თლ--ა-პან-რ-----ლ-ვ--. ე-- ბ--- შ-------- დ-------- ე-თ ბ-თ- შ-მ-ა-უ-ს დ-ვ-ე-დ-. ---------------------------- ერთ ბოთლ შამპანურს დავლევდი. 0
er---o-l sh--p-an-rs -a--e--i. e-- b--- s---------- d-------- e-t b-t- s-a-p-a-u-s d-v-e-d-. ------------------------------ ert botl shamp'anurs davlevdi.
Máš rád ryby? გ----რ- თე--ი? გ------ თ----- გ-ყ-ა-ს თ-ვ-ი- -------------- გიყვარს თევზი? 0
g-q--------z-? g------ t----- g-q-a-s t-v-i- -------------- giqvars tevzi?
Máš rád hovězí maso? გ-ყვა---ს------ს -ო-ც-? გ------ ს------- ხ----- გ-ყ-ა-ს ს-ქ-ნ-ი- ხ-რ-ი- ----------------------- გიყვარს საქონლის ხორცი? 0
gi--ars--ako---- kh-rt--? g------ s------- k------- g-q-a-s s-k-n-i- k-o-t-i- ------------------------- giqvars sakonlis khortsi?
Máš rád vepřové maso? გ--ვ-რს--ო-ის--ო-ც-? გ------ ღ---- ხ----- გ-ყ-ა-ს ღ-რ-ს ხ-რ-ი- -------------------- გიყვარს ღორის ხორცი? 0
gi--a-- g-oris -hor--i? g------ g----- k------- g-q-a-s g-o-i- k-o-t-i- ----------------------- giqvars ghoris khortsi?
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. მე მინდ---ამ--ხო--ი- -ა----. მ- მ---- რ--- ხ----- გ------ მ- მ-ნ-ა რ-მ- ხ-რ-ი- გ-რ-შ-. ---------------------------- მე მინდა რამე ხორცის გარეშე. 0
m--m---- r--- ---r--i- -a-esh-. m- m---- r--- k------- g------- m- m-n-a r-m- k-o-t-i- g-r-s-e- ------------------------------- me minda rame khortsis gareshe.
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. მე მ-ნდა-ბ---ნ-ულ----ე-ძი. მ- მ---- ბ--------- კ----- მ- მ-ნ-ა ბ-ს-ნ-უ-ი- კ-რ-ი- -------------------------- მე მინდა ბოსტნეულის კერძი. 0
me -ind----st--eu-i- k'-rdz-. m- m---- b---------- k------- m- m-n-a b-s-'-e-l-s k-e-d-i- ----------------------------- me minda bost'neulis k'erdzi.
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. მ- --ნდ- რ---,--აც-------დ -ზ-დ-ე-ა. მ- მ---- რ---- რ-- ს------ მ-------- მ- მ-ნ-ა რ-მ-, რ-ც ს-რ-ფ-დ მ-ა-დ-ბ-. ------------------------------------ მე მინდა რამე, რაც სწრაფად მზადდება. 0
m----nd----me---a-s --s---p-d m--ddeba. m- m---- r---- r--- s-------- m-------- m- m-n-a r-m-, r-t- s-s-r-p-d m-a-d-b-. --------------------------------------- me minda rame, rats sts'rapad mzaddeba.
Chcete to s rýží? ბრინ-ი--გნე----? ბ------ გ------- ბ-ი-ჯ-თ გ-ე-ა-თ- ---------------- ბრინჯით გნებავთ? 0
br-njit g-ebavt? b------ g------- b-i-j-t g-e-a-t- ---------------- brinjit gnebavt?
Chcete to s těstovinama? მა--რო--თ--ნ-ბავთ? მ-------- გ------- მ-კ-რ-ნ-თ გ-ე-ა-თ- ------------------ მაკარონით გნებავთ? 0
ma-'-ro--t --e-a-t? m--------- g------- m-k-a-o-i- g-e-a-t- ------------------- mak'aronit gnebavt?
Chcete to s bramborami? კარტ-ფი--- გ-ება--? კ--------- გ------- კ-რ-ო-ი-ი- გ-ე-ა-თ- ------------------- კარტოფილით გნებავთ? 0
k'-----pi--t-gne----? k----------- g------- k-a-t-o-i-i- g-e-a-t- --------------------- k'art'opilit gnebavt?
To mi nechutná. ეს არ---მ--ნს. ე- ა- მ------- ე- ა- მ-მ-ო-ს- -------------- ეს არ მომწონს. 0
es--- mo-t-'o-s. e- a- m--------- e- a- m-m-s-o-s- ---------------- es ar momts'ons.
To jídlo je studené. კერ-- ც----. კ---- ც----- კ-რ-ი ც-ვ-ა- ------------ კერძი ცივია. 0
k---dzi -s-v--. k------ t------ k-e-d-i t-i-i-. --------------- k'erdzi tsivia.
To jsem si neobjednal / neobjednala. ე- -რ-შ--იკ--თა-ს. ე- ა- შ----------- ე- ა- შ-მ-კ-ე-ა-ს- ------------------ ეს არ შემიკვეთავს. 0
es-ar s-e-ik'v---v-. e- a- s------------- e- a- s-e-i-'-e-a-s- -------------------- es ar shemik'vetavs.

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!