Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   et Restoranis 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [kolmkümmend]

Restoranis 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Üks-õunama-l, -a--n. Ü-- õ-------- p----- Ü-s õ-n-m-h-, p-l-n- -------------------- Üks õunamahl, palun. 0
Limonádu, prosím. Ü----i-on-----pa---. Ü-- l-------- p----- Ü-s l-m-n-a-, p-l-n- -------------------- Üks limonaad, palun. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Ü-s -o-ati-a-l,---l--. Ü-- t---------- p----- Ü-s t-m-t-m-h-, p-l-n- ---------------------- Üks tomatimahl, palun. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Ma võ---- -ee-e--i--laa-- --na-t---in-. M- v----- m------- k----- p----- v----- M- v-t-k- m-e-e-d- k-a-s- p-n-s- v-i-i- --------------------------------------- Ma võtaks meeleldi klaasi punast veini. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. M--võt-k- m--l-----k-aasi-valget -ein-. M- v----- m------- k----- v----- v----- M- v-t-k- m-e-e-d- k-a-s- v-l-e- v-i-i- --------------------------------------- Ma võtaks meeleldi klaasi valget veini. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ma ---aks-m-e--l-i -l--si---mp-s-. M- v----- m------- k----- š------- M- v-t-k- m-e-e-d- k-a-s- š-m-u-t- ---------------------------------- Ma võtaks meeleldi klaasi šampust. 0
Máš rád ryby? M--l-ib--ul-e --l-? M------ s---- k---- M-e-d-b s-l-e k-l-? ------------------- Meeldib sulle kala? 0
Máš rád hovězí maso? Me-ld-b--u--e--oom--ih-? M------ s---- l--------- M-e-d-b s-l-e l-o-a-i-a- ------------------------ Meeldib sulle loomaliha? 0
Máš rád vepřové maso? M---d-b sul-- -e-li--? M------ s---- s------- M-e-d-b s-l-e s-a-i-a- ---------------------- Meeldib sulle sealiha? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Ma -o----si---i---i i--- --hata. M- s-------- m----- i--- l------ M- s-o-i-s-n m-d-g- i-m- l-h-t-. -------------------------------- Ma sooviksin midagi ilma lihata. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Ma ----i---n k-ög----ja--l-ku-. M- s-------- k----------------- M- s-o-i-s-n k-ö-i-i-j-v-l-k-t- ------------------------------- Ma sooviksin köögiviljavalikut. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Ma--o-vi-s-n m-dagi, -i-leg--ei-lähe k-ua a-ga. M- s-------- m------ m------ e- l--- k--- a---- M- s-o-i-s-n m-d-g-, m-l-e-a e- l-h- k-u- a-g-. ----------------------------------------------- Ma sooviksin midagi, millega ei lähe kaua aega. 0
Chcete to s rýží? S--vit--te-s-d-----s---? S------ t- s--- r------- S-o-i-e t- s-d- r-i-i-a- ------------------------ Soovite te seda riisiga? 0
Chcete to s těstovinama? S----te -- --d---uu--i--ga? S------ t- s--- n---------- S-o-i-e t- s-d- n-u-l-t-g-? --------------------------- Soovite te seda nuudlitega? 0
Chcete to s bramborami? Soo-----t-----a-ka--u-i-e--? S------ t- s--- k----------- S-o-i-e t- s-d- k-r-u-i-e-a- ---------------------------- Soovite te seda kartulitega? 0
To mi nechutná. See ei---itse-mul--. S-- e- m----- m----- S-e e- m-i-s- m-l-e- -------------------- See ei maitse mulle. 0
To jídlo je studené. T--- ---k---. T--- o- k---- T-i- o- k-l-. ------------- Toit on külm. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. M--ei -elli--d-seda. M- e- t------- s---- M- e- t-l-i-u- s-d-. -------------------- Ma ei tellinud seda. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!