Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   da På restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tredive]

På restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. En --l-jui--,---k. E- æ--------- t--- E- æ-l-j-i-e- t-k- ------------------ En æblejuice, tak. 0
Limonádu, prosím. E---o--v-nd--tak. E- s-------- t--- E- s-d-v-n-, t-k- ----------------- En sodavand, tak. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. E--g-a- tom-t-u--e, -a-. E- g--- t---------- t--- E- g-a- t-m-t-u-c-, t-k- ------------------------ Et glas tomatjuice, tak. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. J-g -i----rne ha-- e- -las-rødv-n. J-- v-- g---- h--- e- g--- r------ J-g v-l g-r-e h-v- e- g-a- r-d-i-. ---------------------------------- Jeg vil gerne have et glas rødvin. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Jeg---- --rn-------et-gl-- hvidvin. J-- v-- g---- h--- e- g--- h------- J-g v-l g-r-e h-v- e- g-a- h-i-v-n- ----------------------------------- Jeg vil gerne have et glas hvidvin. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Jeg --l ger-e-ha-- -n f-aske -ha--a-n-. J-- v-- g---- h--- e- f----- c--------- J-g v-l g-r-e h-v- e- f-a-k- c-a-p-g-e- --------------------------------------- Jeg vil gerne have en flaske champagne. 0
Máš rád ryby? Kan -u -------s-? K-- d- l--- f---- K-n d- l-d- f-s-? ----------------- Kan du lide fisk? 0
Máš rád hovězí maso? Kan-du--ide oks----? K-- d- l--- o------- K-n d- l-d- o-s-k-d- -------------------- Kan du lide oksekød? 0
Máš rád vepřové maso? Ka- -u--i-e -vine--d? K-- d- l--- s-------- K-n d- l-d- s-i-e-ø-? --------------------- Kan du lide svinekød? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. J-g vil ge-n----ve n-------e- kød. J-- v-- g---- h--- n---- u--- k--- J-g v-l g-r-e h-v- n-g-t u-e- k-d- ---------------------------------- Jeg vil gerne have noget uden kød. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Je----l-------have en --lle---- -røn-sag--. J-- v-- g---- h--- e- t-------- g---------- J-g v-l g-r-e h-v- e- t-l-e-k-n g-ø-t-a-e-. ------------------------------------------- Jeg vil gerne have en tallerken grøntsager. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. J-- v-l ---n--h--e---get,-de- -k-e tage--s- -a----id. J-- v-- g---- h--- n----- d-- i--- t---- s- l--- t--- J-g v-l g-r-e h-v- n-g-t- d-r i-k- t-g-r s- l-n- t-d- ----------------------------------------------------- Jeg vil gerne have noget, der ikke tager så lang tid. 0
Chcete to s rýží? Vil-d--h--e------il? V-- d- h--- r-- t--- V-l d- h-v- r-s t-l- -------------------- Vil du have ris til? 0
Chcete to s těstovinama? Vi---- hav- --ag---ti -il? V-- d- h--- s-------- t--- V-l d- h-v- s-a-h-t-i t-l- -------------------------- Vil du have spaghetti til? 0
Chcete to s bramborami? Vil -u h--e kar--f-e--ti-? V-- d- h--- k-------- t--- V-l d- h-v- k-r-o-l-r t-l- -------------------------- Vil du have kartofler til? 0
To mi nechutná. J-g syn-s--kke ----sma--r go-t. J-- s---- i--- d-- s----- g---- J-g s-n-s i-k- d-t s-a-e- g-d-. ------------------------------- Jeg synes ikke det smager godt. 0
To jídlo je studené. Ma-en -- ----. M---- e- k---- M-d-n e- k-l-. -------------- Maden er kold. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. D-t--ar --g ik-- ----il-. D-- h-- j-- i--- b------- D-t h-r j-g i-k- b-s-i-t- ------------------------- Det har jeg ikke bestilt. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!