Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   sq Nё restorant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tridhjetё]

Nё restorant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Nj- -----mo-l-,--- l-tem. N-- l--- m----- j- l----- N-ё l-n- m-l-e- j- l-t-m- ------------------------- Njё lёng molle, ju lutem. 0
Limonádu, prosím. N-ё---m-n-t-, -u--utem. N-- l-------- j- l----- N-ё l-m-n-t-, j- l-t-m- ----------------------- Njё limonatё, ju lutem. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. N-ё l-n---o--t---- ju lu-e-. N-- l--- d-------- j- l----- N-ё l-n- d-m-t-s-, j- l-t-m- ---------------------------- Njё lёng domatesh, ju lutem. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Do--ё --j- -j- g-t- -e-- -ё -uq-. D- t- d--- n-- g--- v--- t- k---- D- t- d-j- n-ё g-t- v-r- t- k-q-. --------------------------------- Do tё doja njё gotё verё tё kuqe. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Do-tё ---a-n-----tё -e------b--dh-. D- t- d--- n-- g--- v--- t- b------ D- t- d-j- n-ё g-t- v-r- t- b-r-h-. ----------------------------------- Do tё doja njё gotё verё tё bardhё. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. D--t- do-a---- shi-h- s-am--n--. D- t- d--- n-- s----- s--------- D- t- d-j- n-ё s-i-h- s-a-p-n-ё- -------------------------------- Do tё doja njё shishe shampanjё. 0
Máš rád ryby? A -ё -ё-q-n -esh--? A t- p----- p------ A t- p-l-e- p-s-k-? ------------------- A tё pёlqen peshku? 0
Máš rád hovězí maso? A--ё-----en------ --lo---? A t- p----- m---- i l----- A t- p-l-e- m-s-i i l-p-s- -------------------------- A tё pёlqen mishi i lopёs? 0
Máš rád vepřové maso? A -ё pё---n mi-hi - de----? A t- p----- m---- i d------ A t- p-l-e- m-s-i i d-r-i-? --------------------------- A tё pёlqen mishi i derrit? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. D-a -iç-a--- --s-. D-- d---- p- m---- D-a d-ç-a p- m-s-. ------------------ Dua diçka pa mish. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Du--njё --a--nc--m----rime. D-- n-- p------- m- p------ D-a n-ё p-a-a-c- m- p-r-m-. --------------------------- Dua njё pjatancё me perime. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Du- d-ç-a q- nuk zgjat--h-mё. D-- d---- q- n-- z---- s----- D-a d-ç-a q- n-k z-j-t s-u-ё- ----------------------------- Dua diçka qё nuk zgjat shumё. 0
Chcete to s rýží? E--oni-----i-a-? E d--- m- p----- E d-n- m- p-l-f- ---------------- E doni me pilaf? 0
Chcete to s těstovinama? E d-ni me -a-ar-n-? E d--- m- m-------- E d-n- m- m-k-r-n-? ------------------- E doni me makarona? 0
Chcete to s bramborami? E --ni ----at--e? E d--- m- p------ E d-n- m- p-t-t-? ----------------- E doni me patate? 0
To mi nechutná. Nu- mё-s----n. N-- m- s------ N-k m- s-i-o-. -------------- Nuk mё shijon. 0
To jídlo je studené. Us-qi---ё---- --f-o--ё. U------ ё---- i f------ U-h-i-i ё-h-ё i f-o-t-. ----------------------- Ushqimi ёshtё i ftohtё. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. Nu- e-ka- por-sit-- --tё. N-- e k-- p-------- k---- N-k e k-m p-r-s-t-r k-t-. ------------------------- Nuk e kam porositur kёtё. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!