Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   ku At the restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [sî]

At the restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. A-e-----van- j--ker-ma---e re. A---- s----- j- k----- x-- r-- A-e-e s-v-n- j- k-r-m- x-e r-. ------------------------------ Aveke sêvan, ji kerema xwe re. 0
Limonádu, prosím. Lîm--ata-ek---- ker-m---w--re. L----------- j- k----- x-- r-- L-m-n-t-y-k- j- k-r-m- x-e r-. ------------------------------ Lîmonatayek, ji kerema xwe re. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Av--e------a j- ke-e-a ----re. A---- b----- j- k----- x-- r-- A-e-e b-c-n- j- k-r-m- x-e r-. ------------------------------ Aveke bacana ji kerema xwe re. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Qe-e--k--e-a-s-r-di-w-z-m. Q------ m--- s-- d-------- Q-d-h-k m-y- s-r d-x-a-i-. -------------------------- Qedehek meya sor dixwazim. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Q-d--e---eya--pî--ixw----. Q------ m--- s-- d-------- Q-d-h-k m-y- s-î d-x-a-i-. -------------------------- Qedehek meya spî dixwazim. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ş-şe-ek ---p-n-- d--wa-i-. Ş------ ş------- d-------- Ş-ş-y-k ş-m-a-y- d-x-a-i-. -------------------------- Şûşeyek şempanya dixwazim. 0
Máš rád ryby? Ji ---i--n-h------î? J- m------ h-- d---- J- m-s-y-n h-z d-k-? -------------------- Ji masiyan hez dikî? 0
Máš rád hovězí maso? J----şt--gê--ez-dik-? J- g---- g- h-- d---- J- g-ş-ê g- h-z d-k-? --------------------- Ji goştê gê hez dikî? 0
Máš rád vepřové maso? Ji---ş-ê -e-----e------? J- g---- b---- h-- d---- J- g-ş-ê b-r-z h-z d-k-? ------------------------ Ji goştê berêz hez dikî? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. E- t-ş-ek--b-g-şt-d-xwa---. E- t------ b----- d-------- E- t-ş-e-î b-g-ş- d-x-a-i-. --------------------------- Ez tiştekî bêgoşt dixwazim. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Ez s---ye----ewz-y-- --x--z--. E- s------- z------- d-------- E- s-n-y-k- z-w-e-a- d-x-a-i-. ------------------------------ Ez sêniyeke zewzeyan dixwazim. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. E- --ş-ekî d-mk---d-xwazi-. E- t------ d----- d-------- E- t-ş-e-î d-m-i- d-x-a-i-. --------------------------- Ez tiştekî demkin dixwazim. 0
Chcete to s rýží? Vê -- -iri-c-di----i-? V- b- b----- d-------- V- b- b-r-n- d-x-a-i-? ---------------------- Vê bi birinc dixwazin? 0
Chcete to s těstovinama? V- bi--eq-r-e-d-x--z-n? V- b- m------ d-------- V- b- m-q-r-e d-x-a-i-? ----------------------- Vê bi meqerne dixwazin? 0
Chcete to s bramborami? V--bi-ka--o--di-wa-i-? V- b- k----- d-------- V- b- k-r-o- d-x-a-i-? ---------------------- Vê bi kartol dixwazin? 0
To mi nechutná. M-n-çêja wî nee-i-and. M-- ç--- w- n--------- M-n ç-j- w- n-e-i-a-d- ---------------------- Min çêja wî neeciband. 0
To jídlo je studené. Xw--i------e. X----- s-- e- X-a-i- s-r e- ------------- Xwarin sar e. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. M-n -----x-----bû. M-- e- n---------- M-n e- n-x-e-t-b-. ------------------ Min ev nexwestibû. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!