Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   ro La restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [treizeci]

La restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Un s-c -e m---,--ă-r-g. U- s-- d- m---- v- r--- U- s-c d- m-r-, v- r-g- ----------------------- Un suc de mere, vă rog. 0
Limonádu, prosím. O lim-n-dă---ă ro-. O l-------- v- r--- O l-m-n-d-, v- r-g- ------------------- O limonadă, vă rog. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Un------e-r-şii,-v- -o-. U- s-- d- r----- v- r--- U- s-c d- r-ş-i- v- r-g- ------------------------ Un suc de roşii, vă rog. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Aş-d--i -- p-har-cu -i-----u. A- d--- u- p---- c- v-- r---- A- d-r- u- p-h-r c- v-n r-ş-. ----------------------------- Aş dori un pahar cu vin roşu. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Aş d--i-u- pah-r--u---n ---. A- d--- u- p---- c- v-- a--- A- d-r- u- p-h-r c- v-n a-b- ---------------------------- Aş dori un pahar cu vin alb. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Aş--o-i - st-c-ă--e-şa-p----. A- d--- o s----- d- ş-------- A- d-r- o s-i-l- d- ş-m-a-i-. ----------------------------- Aş dori o sticlă de şampanie. 0
Máš rád ryby? Î-i p---e-----el-? Î-- p---- p------- Î-i p-a-e p-ş-e-e- ------------------ Îţi place peştele? 0
Máš rád hovězí maso? Î-- p-a---carn-a-d- v-t-? Î-- p---- c----- d- v---- Î-i p-a-e c-r-e- d- v-t-? ------------------------- Îţi place carnea de vită? 0
Máš rád vepřové maso? Îţ----ac- c--n-a ---porc? Î-- p---- c----- d- p---- Î-i p-a-e c-r-e- d- p-r-? ------------------------- Îţi place carnea de porc? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Aş ---i--e-----ră---rn-. A- d--- c--- f--- c----- A- d-r- c-v- f-r- c-r-e- ------------------------ Aş dori ceva fără carne. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Aş -ori-un -------d- legu-e. A- d--- u- p----- d- l------ A- d-r- u- p-a-o- d- l-g-m-. ---------------------------- Aş dori un platou de legume. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Aş d----ce-a ----u-d---ază mu--. A- d--- c--- c- n- d------ m---- A- d-r- c-v- c- n- d-r-a-ă m-l-. -------------------------------- Aş dori ceva ce nu durează mult. 0
Chcete to s rýží? D-r-ţi-cu-ore-? D----- c- o---- D-r-ţ- c- o-e-? --------------- Doriţi cu orez? 0
Chcete to s těstovinama? D--i-i--u-past-? D----- c- p----- D-r-ţ- c- p-s-e- ---------------- Doriţi cu paste? 0
Chcete to s bramborami? D-ri-i-cu ----o-i? D----- c- c------- D-r-ţ- c- c-r-o-i- ------------------ Doriţi cu cartofi? 0
To mi nechutná. As-a--u-m---l-ce. A--- n---- p----- A-t- n---i p-a-e- ----------------- Asta nu-mi place. 0
To jídlo je studené. M-nca-ea--s-e--e-e. M------- e--- r---- M-n-a-e- e-t- r-c-. ------------------- Mâncarea este rece. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. Nu-ast--a- co---dat. N- a--- a- c-------- N- a-t- a- c-m-n-a-. -------------------- Nu asta am comandat. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!