Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   sv På restaurangen 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [trettio]

På restaurangen 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. En----el-u-c-,---ck. E- ä---------- t---- E- ä-p-l-u-c-, t-c-. -------------------- En äppeljuice, tack. 0
Limonádu, prosím. E----mon-d-/--äsk,----k. E- l------ / l---- t---- E- l-m-n-d / l-s-, t-c-. ------------------------ En lemonad / läsk, tack. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. E---o---j-ice, -a--. E- t---------- t---- E- t-m-t-u-c-, t-c-. -------------------- En tomatjuice, tack. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Jag sk-ll- ---j--ha--t- -la---ö-----n. J-- s----- v---- h- e-- g--- r--- v--- J-g s-u-l- v-l-a h- e-t g-a- r-t- v-n- -------------------------------------- Jag skulle vilja ha ett glas rött vin. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. J---s---le--i--- ha e-t--l---v--t v--. J-- s----- v---- h- e-- g--- v--- v--- J-g s-u-l- v-l-a h- e-t g-a- v-t- v-n- -------------------------------------- Jag skulle vilja ha ett glas vitt vin. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Jag -k-lle-vi--a-h--e- --a-k- m---sera-d- -i-. J-- s----- v---- h- e- f----- m---------- v--- J-g s-u-l- v-l-a h- e- f-a-k- m-u-s-r-n-e v-n- ---------------------------------------------- Jag skulle vilja ha en flaska mousserande vin. 0
Máš rád ryby? T-c-e- d---m---s-? T----- d- o- f---- T-c-e- d- o- f-s-? ------------------ Tycker du om fisk? 0
Máš rád hovězí maso? T-c-er -- -------ött? T----- d- o- n------- T-c-e- d- o- n-t-ö-t- --------------------- Tycker du om nötkött? 0
Máš rád vepřové maso? Ty-k-r-d--om gri--ött? T----- d- o- g-------- T-c-e- d- o- g-i-k-t-? ---------------------- Tycker du om griskött? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Ja--s-u--e v-lj- h- -å----utan --t-. J-- s----- v---- h- n---- u--- k---- J-g s-u-l- v-l-a h- n-g-t u-a- k-t-. ------------------------------------ Jag skulle vilja ha något utan kött. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. J-----ul-e v--j- h- -- -r---a-stallrik. J-- s----- v---- h- e- g--------------- J-g s-u-l- v-l-a h- e- g-ö-s-k-t-l-r-k- --------------------------------------- Jag skulle vilja ha en grönsakstallrik. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Jag skul-e vil---ha --got--om-i-te--a--l--- -i-. J-- s----- v---- h- n---- s-- i--- t-- l--- t--- J-g s-u-l- v-l-a h- n-g-t s-m i-t- t-r l-n- t-d- ------------------------------------------------ Jag skulle vilja ha något som inte tar lång tid. 0
Chcete to s rýží? V-l- n---- r-s-t-------? V--- n- h- r-- t--- d--- V-l- n- h- r-s t-l- d-t- ------------------------ Vill ni ha ris till det? 0
Chcete to s těstovinama? Vil---- -a n--la- t-l-----? V--- n- h- n----- t--- d--- V-l- n- h- n-d-a- t-l- d-t- --------------------------- Vill ni ha nudlar till det? 0
Chcete to s bramborami? Vi-l n- ha p-tat----i-l-de-? V--- n- h- p------ t--- d--- V-l- n- h- p-t-t-s t-l- d-t- ---------------------------- Vill ni ha potatis till det? 0
To mi nechutná. Det--------k-- j-g --t- -m. D-- d-- t----- j-- i--- o-- D-t d-r t-c-e- j-g i-t- o-. --------------------------- Det där tycker jag inte om. 0
To jídlo je studené. Mat-n ä--kal-. M---- ä- k---- M-t-n ä- k-l-. -------------- Maten är kall. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. D-t d-- --r -ag int- -e--ä-l-. D-- d-- h-- j-- i--- b-------- D-t d-r h-r j-g i-t- b-s-ä-l-. ------------------------------ Det där har jag inte beställt. 0

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!