Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   no På restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tretti]

På restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. En-e--ejuice, takk. E- e--------- t---- E- e-l-j-i-e- t-k-. ------------------- En eplejuice, takk. 0
Limonádu, prosím. En-brus,--akk. E- b---- t---- E- b-u-, t-k-. -------------- En brus, takk. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. E- -oma---ic-, t-kk. E- t---------- t---- E- t-m-t-u-c-, t-k-. -------------------- En tomatjuice, takk. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Jeg v-- -j---- -a-et -l-ss---d-i-. J-- v-- g----- h- e- g---- r------ J-g v-l g-e-n- h- e- g-a-s r-d-i-. ---------------------------------- Jeg vil gjerne ha et glass rødvin. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. J-- -il g--rn- -a-et gla---hvit--n. J-- v-- g----- h- e- g---- h------- J-g v-l g-e-n- h- e- g-a-s h-i-v-n- ----------------------------------- Jeg vil gjerne ha et glass hvitvin. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Je- v-l -je--e-h- en--l-sk---u-se-ende. J-- v-- g----- h- e- f----- m---------- J-g v-l g-e-n- h- e- f-a-k- m-s-e-e-d-. --------------------------------------- Jeg vil gjerne ha en flaske musserende. 0
Máš rád ryby? L-k---du-f-sk? L---- d- f---- L-k-r d- f-s-? -------------- Liker du fisk? 0
Máš rád hovězí maso? Lik-- -u o--e-j--t? L---- d- o--------- L-k-r d- o-s-k-ø-t- ------------------- Liker du oksekjøtt? 0
Máš rád vepřové maso? Lik-- d- --in? L---- d- s---- L-k-r d- s-i-? -------------- Liker du svin? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Je- vil ---rn- ---n---ut-n------. J-- v-- g----- h- n-- u--- k----- J-g v-l g-e-n- h- n-e u-e- k-ø-t- --------------------------------- Jeg vil gjerne ha noe uten kjøtt. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Jeg vil-gje-ne ----n -r---sak--l-er---. J-- v-- g----- h- e- g----------------- J-g v-l g-e-n- h- e- g-ø-n-a-t-l-e-k-n- --------------------------------------- Jeg vil gjerne ha en grønnsaktallerken. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Je--vi---jern------oe ----i--e ------n- -id. J-- v-- g----- h- n-- s-- i--- t-- l--- t--- J-g v-l g-e-n- h- n-e s-m i-k- t-r l-n- t-d- -------------------------------------------- Jeg vil gjerne ha noe som ikke tar lang tid. 0
Chcete to s rýží? V-l----ha--is---l? V-- d- h- r-- t--- V-l d- h- r-s t-l- ------------------ Vil du ha ris til? 0
Chcete to s těstovinama? Vi- du h--p-----t-l? V-- d- h- p---- t--- V-l d- h- p-s-a t-l- -------------------- Vil du ha pasta til? 0
Chcete to s bramborami? V----u-ha--oteter ---? V-- d- h- p------ t--- V-l d- h- p-t-t-r t-l- ---------------------- Vil du ha poteter til? 0
To mi nechutná. Det --a-er---k- god-. D-- s----- i--- g---- D-t s-a-e- i-k- g-d-. --------------------- Det smaker ikke godt. 0
To jídlo je studené. Maten e---ald. M---- e- k---- M-t-n e- k-l-. -------------- Maten er kald. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. De- va- ---e--e- jeg b-sti---. D-- v-- i--- d-- j-- b-------- D-t v-r i-k- d-t j-g b-s-i-t-. ------------------------------ Det var ikke det jeg bestilte. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!