Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   ca Al tren

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [trenta-quatre]

Al tren

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Q-- -- aq-es- el-t--- a ----í-? Q-- é- a----- e- t--- a B------ Q-e é- a-u-s- e- t-e- a B-r-í-? ------------------------------- Que és aquest el tren a Berlín? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? Qu----urt e---r--? Q--- s--- e- t---- Q-a- s-r- e- t-e-? ------------------ Quan surt el tren? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Q-an-arr--- el t--- a-Ber--n? Q--- a----- e- t--- a B------ Q-a- a-r-b- e- t-e- a B-r-í-? ----------------------------- Quan arriba el tren a Berlín? 0
S dovolením, mohu projít? Per-ó, -----u--p---ar? P----- q-- p-- p------ P-r-ó- q-e p-c p-s-a-? ---------------------- Perdó, que puc passar? 0
Myslím, že toto je mé místo. Cr-- --- és--l---u seient. C--- q-- é- e- m-- s------ C-e- q-e é- e- m-u s-i-n-. -------------------------- Crec que és el meu seient. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. C-e- -u------è ---à ----gut--l--eu---oc. C--- q-- v---- e--- a------ a- m-- l---- C-e- q-e v-s-è e-t- a-s-g-t a- m-u l-o-. ---------------------------------------- Crec que vostè està assegut al meu lloc. 0
Kde je spací vůz? On----e--cot---ll-t? O- é- e- c---------- O- é- e- c-t-e-l-i-? -------------------- On és el cotxe-llit? 0
Spací vůz je na konci vlaku. E- --t---l--t--s a la-c-- d----r-n. E- c--------- é- a l- c-- d-- t---- E- c-t-e-l-i- é- a l- c-a d-l t-e-. ----------------------------------- El cotxe-llit és a la cua del tren. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. O--és -l--e--aur--t?-– -n -l-c-p. O- é- e- r---------- – E- e- c--- O- é- e- r-s-a-r-n-? – E- e- c-p- --------------------------------- On és el restaurant? – En el cap. 0
Mohu spát dole? Puc d--m-- --s-ta? P-- d----- a s---- P-c d-r-i- a s-t-? ------------------ Puc dormir a sota? 0
Mohl bych spát uprostřed? P-- do----------g? P-- d----- a- m--- P-c d-r-i- a- m-g- ------------------ Puc dormir al mig? 0
Mohl bych spát nahoře? Puc d--mi- a--alt? P-- d----- a d---- P-c d-r-i- a d-l-? ------------------ Puc dormir a dalt? 0
Kdy budeme na hranici? Q-an serem - -------t-ra? Q--- s---- a l- f-------- Q-a- s-r-m a l- f-o-t-r-? ------------------------- Quan serem a la frontera? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Quan--du----l v--tg- a B-r---? Q---- d--- e- v----- a B------ Q-a-t d-r- e- v-a-g- a B-r-í-? ------------------------------ Quant dura el viatge a Berlín? 0
Má ten vlak zpoždění? Q----- -re- t- -e--r-? Q-- e- t--- t- r------ Q-e e- t-e- t- r-t-r-? ---------------------- Que el tren té retard? 0
Máte něco na čtení? T--iu-r-s---- ---gi-? T---- r-- p-- l------ T-n-u r-s p-r l-e-i-? --------------------- Teniu res per llegir? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Q-e--- pot--em-n----e menja- i-be--e----í? Q-- e- p-- d------ d- m----- i b---- a---- Q-e e- p-t d-m-n-r d- m-n-a- i b-u-e a-u-? ------------------------------------------ Que es pot demanar de menjar i beure aquí? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? E- p--e--d---e--a--- -e- ---0 --- ---í? E- p---- d-------- a l-- 7--- d-- m---- E- p-d-u d-s-e-t-r a l-s 7-0- d-l m-t-? --------------------------------------- Em podeu despertar a les 7:00 del matí? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!