Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   ro În tren

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [treizeci şi patru]

În tren

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Aces-- -s-e-tre-ul-s--e-Be-l--? A----- e--- t----- s--- B------ A-e-t- e-t- t-e-u- s-r- B-r-i-? ------------------------------- Acesta este trenul spre Berlin? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? C-n- ple-că-tre--l? C--- p----- t------ C-n- p-e-c- t-e-u-? ------------------- Când pleacă trenul? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Câ-- ---nge---en-l -a --r-in? C--- a----- t----- l- B------ C-n- a-u-g- t-e-u- l- B-r-i-? ----------------------------- Când ajunge trenul la Berlin? 0
S dovolením, mohu projít? Sc----i---, -ot s--t-e-? S---------- p-- s- t---- S-u-a-i-m-, p-t s- t-e-? ------------------------ Scuzaţi-mă, pot să trec? 0
Myslím, že toto je mé místo. Cr-- c- a-es-----t---ocu---e-. C--- c- a----- e--- l---- m--- C-e- c- a-e-t- e-t- l-c-l m-u- ------------------------------ Cred că acesta este locul meu. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. Cr-d-c--s--ţ--pe--o-u- me-. C--- c- s---- p- l---- m--- C-e- c- s-a-i p- l-c-l m-u- --------------------------- Cred că staţi pe locul meu. 0
Kde je spací vůz? Un-e---te ---onul-de--o----? U--- e--- v------ d- d------ U-d- e-t- v-g-n-l d- d-r-i-? ---------------------------- Unde este vagonul de dormit? 0
Spací vůz je na konci vlaku. V-g---l--- dor-i--e-----a c-păt-- ---nulu-. V------ d- d----- e--- l- c------ t-------- V-g-n-l d- d-r-i- e-t- l- c-p-t-l t-e-u-u-. ------------------------------------------- Vagonul de dormit este la capătul trenului. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Ş- u-----s-e---go-ul res----a----- În -a-ă. Ş- u--- e--- v------ r---------- – Î- f---- Ş- u-d- e-t- v-g-n-l r-s-a-r-n-? – Î- f-ţ-. ------------------------------------------- Şi unde este vagonul restaurant? – În faţă. 0
Mohu spát dole? P-- să --rm j-s? P-- s- d--- j--- P-t s- d-r- j-s- ---------------- Pot să dorm jos? 0
Mohl bych spát uprostřed? P-t -- d--- la--i-loc? P-- s- d--- l- m------ P-t s- d-r- l- m-j-o-? ---------------------- Pot să dorm la mijloc? 0
Mohl bych spát nahoře? Po- -- ---m sus? P-- s- d--- s--- P-t s- d-r- s-s- ---------------- Pot să dorm sus? 0
Kdy budeme na hranici? Când --un----l- --aniţă? C--- a------ l- g------- C-n- a-u-g-m l- g-a-i-ă- ------------------------ Când ajungem la graniţă? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Cât--urează că-ă----- -â-- -a -e-lin? C-- d------ c-------- p--- l- B------ C-t d-r-a-ă c-l-t-r-a p-n- l- B-r-i-? ------------------------------------- Cât durează călătoria până la Berlin? 0
Má ten vlak zpoždění? A-e-t-en----n--r--ere? A-- t----- î---------- A-e t-e-u- î-t-r-i-r-? ---------------------- Are trenul întârziere? 0
Máte něco na čtení? Av--i---va--e-c-t-t? A---- c--- d- c----- A-e-i c-v- d- c-t-t- -------------------- Aveţi ceva de citit? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Se--o-te-p-i----ici-c--- d--mâ------i -e -ă--? S- p---- p---- a--- c--- d- m----- ş- d- b---- S- p-a-e p-i-i a-c- c-v- d- m-n-a- ş- d- b-u-? ---------------------------------------------- Se poate primi aici ceva de mâncat şi de băut? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? M- -r-z--i-vă---g -----a -.0-? M- t------ v- r-- l- o-- 7---- M- t-e-i-i v- r-g l- o-a 7-0-? ------------------------------ Mă treziţi vă rog la ora 7.00? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!