Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   uk У поїзді

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [тридцять чотири]

34 [trydtsyatʹ chotyry]

У поїзді

[U poïzdi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Це-п-----до Бе-лі--? Ц- п---- д- Б------- Ц- п-т-г д- Б-р-і-а- -------------------- Це потяг до Берліна? 0
Ts- p-ty-h -o-Be-l--a? T-- p----- d- B------- T-e p-t-a- d- B-r-i-a- ---------------------- Tse potyah do Berlina?
V kolik hodin ten vlak odjíždí? Ко-- --дпра---єть-я-пот--? К--- в------------- п----- К-л- в-д-р-в-я-т-с- п-т-г- -------------------------- Коли відправляється потяг? 0
K--y--idp-av----etʹs-- -o----? K--- v---------------- p------ K-l- v-d-r-v-y-y-t-s-a p-t-a-? ------------------------------ Koly vidpravlyayetʹsya potyah?
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Кол- п--б-в-- -от-г до Б-рл---? К--- п------- п---- д- Б------- К-л- п-и-у-а- п-т-г д- Б-р-і-а- ------------------------------- Коли прибуває потяг до Берліна? 0
K--y-prybu-ay--p-tya---o-B---ina? K--- p-------- p----- d- B------- K-l- p-y-u-a-e p-t-a- d- B-r-i-a- --------------------------------- Koly prybuvaye potyah do Berlina?
S dovolením, mohu projít? Пр--ач-е, --ж---пр--т-? П-------- м---- п------ П-о-а-т-, м-ж-а п-о-т-? ----------------------- Пробачте, можна пройти? 0
P------te, moz-----ro----? P--------- m----- p------- P-o-a-h-e- m-z-n- p-o-̆-y- -------------------------- Probachte, mozhna proy̆ty?
Myslím, že toto je mé místo. Ме-і----є----,-ц--- мо- мі---. М--- з-------- ц- – м-- м----- М-н- з-а-т-с-, ц- – м-є м-с-е- ------------------------------ Мені здається, це – моє місце. 0
M--i----ye---ya, -s--– --y---i-ts-. M--- z---------- t-- – m--- m------ M-n- z-a-e-ʹ-y-, t-e – m-y- m-s-s-. ----------------------------------- Meni zdayetʹsya, tse – moye mistse.
Myslím, že sedíte na mém místě. М-ні зда-т--я- В--с--и-е на --є-у--і--і. М--- з-------- В- с----- н- м---- м----- М-н- з-а-т-с-, В- с-д-т- н- м-є-у м-с-і- ---------------------------------------- Мені здається, Ви сидите на моєму місці. 0
Meni--dayetʹ---,-V- s---t---a--o---u----t-i. M--- z---------- V- s----- n- m----- m------ M-n- z-a-e-ʹ-y-, V- s-d-t- n- m-y-m- m-s-s-. -------------------------------------------- Meni zdayetʹsya, Vy sydyte na moyemu mistsi.
Kde je spací vůz? Д----ал---й-ва-он? Д- с------- в----- Д- с-а-ь-и- в-г-н- ------------------ Де спальний вагон? 0
D- ---lʹ-y-- va-on? D- s-------- v----- D- s-a-ʹ-y-̆ v-h-n- ------------------- De spalʹnyy̆ vahon?
Spací vůz je na konci vlaku. Сп-----й-в-го--у-к-нц-----ягу. С------- в---- у к---- п------ С-а-ь-и- в-г-н у к-н-і п-т-г-. ------------------------------ Спальний вагон у кінці потягу. 0
S-a-ʹ-yy- vahon-- k--tsi--otya--. S-------- v---- u k----- p------- S-a-ʹ-y-̆ v-h-n u k-n-s- p-t-a-u- --------------------------------- Spalʹnyy̆ vahon u kintsi potyahu.
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. А -е----он –-----ор--? – Н----ч-тк- п-ї---. А д- в---- – р-------- – Н- п------ п------ А д- в-г-н – р-с-о-а-? – Н- п-ч-т-у п-ї-д-. ------------------------------------------- А де вагон – ресторан? – На початку поїзда. 0
A d- ----n - r-st----- – -a-pochat-u-p-ïz--. A d- v---- – r-------- – N- p------- p------- A d- v-h-n – r-s-o-a-? – N- p-c-a-k- p-i-z-a- --------------------------------------------- A de vahon – restoran? – Na pochatku poïzda.
Mohu spát dole? М--н- м--- -п--- -- -иж-ій--олиц-? М---- м--- с---- н- н----- п------ М-ж-а м-н- с-а-и н- н-ж-і- п-л-ц-? ---------------------------------- Можна мені спати на нижній полиці? 0
M--hn- -e-- --at- n---yzhn-y- pol-t--? M----- m--- s---- n- n------- p------- M-z-n- m-n- s-a-y n- n-z-n-y- p-l-t-i- -------------------------------------- Mozhna meni spaty na nyzhniy̆ polytsi?
Mohl bych spát uprostřed? М--на--е-і -па---п--ере-ині? М---- м--- с---- п---------- М-ж-а м-н- с-а-и п-с-р-д-н-? ---------------------------- Можна мені спати посередині? 0
Mozh-a meni---a-----se-ed-ni? M----- m--- s---- p---------- M-z-n- m-n- s-a-y p-s-r-d-n-? ----------------------------- Mozhna meni spaty poseredyni?
Mohl bych spát nahoře? Мож-- -е-і-с---и-н- --р-ні--пол--і? М---- м--- с---- н- в------ п------ М-ж-а м-н- с-а-и н- в-р-н-й п-л-ц-? ----------------------------------- Можна мені спати на верхній полиці? 0
Mo---- -e-------- na --rk-n--- p-ly-si? M----- m--- s---- n- v-------- p------- M-z-n- m-n- s-a-y n- v-r-h-i-̆ p-l-t-i- --------------------------------------- Mozhna meni spaty na verkhniy̆ polytsi?
Kdy budeme na hranici? К-ли м- -уд-мо -а-к--д-ні? К--- м- б----- н- к------- К-л- м- б-д-м- н- к-р-о-і- -------------------------- Коли ми будемо на кордоні? 0
K--y my-bu-e-o-n---ord-n-? K--- m- b----- n- k------- K-l- m- b-d-m- n- k-r-o-i- -------------------------- Koly my budemo na kordoni?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Як -овг--трив-є по-з-к--д--Б-рлі-а? Я- д---- т----- п------ д- Б------- Я- д-в-о т-и-а- п-ї-д-а д- Б-р-і-а- ----------------------------------- Як довго триває поїздка до Берліна? 0
Ya---o--o t--v----p---zd---do -er---a? Y-- d---- t------ p------- d- B------- Y-k d-v-o t-y-a-e p-i-z-k- d- B-r-i-a- -------------------------------------- Yak dovho tryvaye poïzdka do Berlina?
Má ten vlak zpoždění? Чи по--г-з-----юється? Ч- п---- з------------ Ч- п-т-г з-п-з-ю-т-с-? ---------------------- Чи потяг запізнюється? 0
Chy ---yah--a-i-n--yet-s-a? C-- p----- z--------------- C-y p-t-a- z-p-z-y-y-t-s-a- --------------------------- Chy potyah zapiznyuyetʹsya?
Máte něco na čtení? Чи м--те -и що-ь--о--та-и? Ч- м---- В- щ--- п-------- Ч- м-є-е В- щ-с- п-ч-т-т-? -------------------------- Чи маєте Ви щось почитати? 0
C-y-m--e-e V- --cho-----c--t-t-? C-- m----- V- s------ p--------- C-y m-y-t- V- s-c-o-ʹ p-c-y-a-y- -------------------------------- Chy mayete Vy shchosʹ pochytaty?
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Тут-мож-а----ст---- п--ит-? Т-- м---- п----- т- п------ Т-т м-ж-а п-ї-т- т- п-п-т-? --------------------------- Тут можна поїсти та попити? 0
T-t-mozh-a--oï--y ta p-py--? T-- m----- p------ t- p------ T-t m-z-n- p-i-s-y t- p-p-t-? ----------------------------- Tut mozhna poïsty ta popyty?
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Мо--т---ене---зб--и-и- ---ь-л---а--- -.-0 г-д--і? М----- м--- р--------- б---------- о 7--- г------ М-ж-т- м-н- р-з-у-и-и- б-д---а-к-, о 7-0- г-д-н-? ------------------------------------------------- Можете мене розбудити, будь-ласка, о 7.00 годині? 0
M----t- -e-e roz------, -u-ʹ--a--a,---7.00--o-y-i? M------ m--- r--------- b---------- o 7--- h------ M-z-e-e m-n- r-z-u-y-y- b-d---a-k-, o 7-0- h-d-n-? -------------------------------------------------- Mozhete mene rozbudyty, budʹ-laska, o 7.00 hodyni?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!