Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   no På toget

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [trettifire]

På toget

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Er -e-te-toget ti- Ber--n? E- d---- t---- t-- B------ E- d-t-e t-g-t t-l B-r-i-? -------------------------- Er dette toget til Berlin? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? Nå---v-l-----id-k---er-toget? N---------- t-- k----- t----- N-r-H-i-k-n t-d k-ø-e- t-g-t- ----------------------------- Når/Hvilken tid kjører toget? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Når-Hv-lke--tid-a-k--me- to-et-i Be--i-? N---------- t-- a------- t---- i B------ N-r-H-i-k-n t-d a-k-m-e- t-g-t i B-r-i-? ---------------------------------------- Når/Hvilken tid ankommer toget i Berlin? 0
S dovolením, mohu projít? Un-s--l-,---- -eg-få------ m-g ---bi? U-------- k-- j-- f- k---- m-- f----- U-n-k-l-, k-n j-g f- k-m-e m-g f-r-i- ------------------------------------- Unnskyld, kan jeg få komme meg forbi? 0
Myslím, že toto je mé místo. J-g t-or------ er-m---p--s-. J-- t--- d---- e- m-- p----- J-g t-o- d-t-e e- m-n p-a-s- ---------------------------- Jeg tror dette er min plass. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. J-g --o---- --tter -å -----e- mi-. J-- t--- d- s----- p- p------ m--- J-g t-o- d- s-t-e- p- p-a-s-n m-n- ---------------------------------- Jeg tror du sitter på plassen min. 0
Kde je spací vůz? Hv-r -r sov---péen? H--- e- s---------- H-o- e- s-v-k-p-e-? ------------------- Hvor er sovekupéen? 0
Spací vůz je na konci vlaku. S-ve------ e- -ak-rst i -og-t. S--------- e- b------ i t----- S-v-k-p-e- e- b-k-r-t i t-g-t- ------------------------------ Sovekupéen er bakerst i toget. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Og hv------s--sevog---- – -----fr------ ----t. O- h--- e- s----------- – H--- f----- i t----- O- h-o- e- s-i-e-o-n-n- – H-l- f-a-m- i t-g-t- ---------------------------------------------- Og hvor er spisevognen? – Helt framme i toget. 0
Mohu spát dole? K------ -- -o----ed-? K-- j-- f- s--- n---- K-n j-g f- s-v- n-d-? --------------------- Kan jeg få sove nede? 0
Mohl bych spát uprostřed? Kan je---å --ve----idt--? K-- j-- f- s--- i m------ K-n j-g f- s-v- i m-d-e-? ------------------------- Kan jeg få sove i midten? 0
Mohl bych spát nahoře? Kan-j-- -- -o-e ----st? K-- j-- f- s--- ø------ K-n j-g f- s-v- ø-e-s-? ----------------------- Kan jeg få sove øverst? 0
Kdy budeme na hranici? Nå--er------e-me-v-d-g-e-sen? N-- e- v- f----- v-- g------- N-r e- v- f-e-m- v-d g-e-s-n- ----------------------------- Når er vi fremme ved grensen? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? H-or len-e--ar-tu-e- ------r-i-? H--- l---- t-- t---- t-- B------ H-o- l-n-e t-r t-r-n t-l B-r-i-? -------------------------------- Hvor lenge tar turen til Berlin? 0
Má ten vlak zpoždění? Er -o--- -ors-nk--? E- t---- f--------- E- t-g-t f-r-i-k-t- ------------------- Er toget forsinket? 0
Máte něco na čtení? Har-d---o-------e? H-- d- n-- å l---- H-r d- n-e å l-s-? ------------------ Har du noe å lese? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Går-de--an-å--å-n-e--a---- d--kke her? G-- d-- a- å f- n-- m-- o- d----- h--- G-r d-t a- å f- n-e m-t o- d-i-k- h-r- -------------------------------------- Går det an å få noe mat og drikke her? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? K-n -u -e-----s--v------e- -l-----s-u? K-- d- v-------- v---- m-- k----- s--- K-n d- v-n-l-g-t v-k-e m-g k-o-k- s-u- -------------------------------------- Kan du vennligst vekke meg klokka sju? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!