Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   lt Traukinyje

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [trisdešimt keturi]

Traukinyje

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? A----i -ra---n-s-į-B-r-y-ą? A- t-- t-------- į B------- A- t-i t-a-k-n-s į B-r-y-ą- --------------------------- Ar tai traukinys į Berlyną? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? K-d- t---ki--- i-v----a? K--- t-------- i-------- K-d- t-a-k-n-s i-v-k-t-? ------------------------ Kada traukinys išvyksta? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? K-da -r-uki-y----vy---a-į Be-lyną? K--- t-------- a------- į B------- K-d- t-a-k-n-s a-v-k-t- į B-r-y-ą- ---------------------------------- Kada traukinys atvyksta į Berlyną? 0
S dovolením, mohu projít? Ats-pr-š-u- -r galiu p-ae-t-? A---------- a- g---- p------- A-s-p-a-a-, a- g-l-u p-a-i-i- ----------------------------- Atsiprašau, ar galiu praeiti? 0
Myslím, že toto je mé místo. (A-) m-na---ka--ta--m--o --e-a. (--- m----- k-- t-- m--- v----- (-š- m-n-u- k-d t-i m-n- v-e-a- ------------------------------- (Aš) manau, kad tai mano vieta. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. (--- --nau,-k-d-(--s- sėdite--ano-v---oje. (--- m----- k-- (---- s----- m--- v------- (-š- m-n-u- k-d (-ū-) s-d-t- m-n- v-e-o-e- ------------------------------------------ (Aš) manau, kad (jūs) sėdite mano vietoje. 0
Kde je spací vůz? Kur-yr--mi-g-m-s-s---g-n-s? K-- y-- m--------- v------- K-r y-a m-e-a-a-i- v-g-n-s- --------------------------- Kur yra miegamasis vagonas? 0
Spací vůz je na konci vlaku. M--ga-asis -a--n---y---t-a-k---o----e. M--------- v------ y-- t-------- g---- M-e-a-a-i- v-g-n-s y-a t-a-k-n-o g-l-. -------------------------------------- Miegamasis vagonas yra traukinio gale. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. O-k-- yr----go----re-t------? — Pr--k-j-. O k-- y-- v------------------ — P-------- O k-r y-a v-g-n-s-r-s-o-a-a-? — P-i-k-j-. ----------------------------------------- O kur yra vagonas-restoranas? — Priekyje. 0
Mohu spát dole? Ar ga-iu m-eg-ti--p------? A- g---- m------ a-------- A- g-l-u m-e-o-i a-a-i-j-? -------------------------- Ar galiu miegoti apačioje? 0
Mohl bych spát uprostřed? A--g-li-----g-ti--i-ur-j-? A- g---- m------ v-------- A- g-l-u m-e-o-i v-d-r-j-? -------------------------- Ar galiu miegoti viduryje? 0
Mohl bych spát nahoře? A- g--i--mi-go-- v-r-uj-? A- g---- m------ v------- A- g-l-u m-e-o-i v-r-u-e- ------------------------- Ar galiu miegoti viršuje? 0
Kdy budeme na hranici? Kada-bū-im- p--e-s-en--? K--- b----- p--- s------ K-d- b-s-m- p-i- s-e-o-? ------------------------ Kada būsime prie sienos? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Ki-- -r-nk- k-l-o-ė į Be-l---? K--- t----- k------ į B------- K-e- t-u-k- k-l-o-ė į B-r-y-ą- ------------------------------ Kiek trunka kelionė į Berlyną? 0
Má ten vlak zpoždění? Ar trau--n-s-v--uo--? A- t-------- v------- A- t-a-k-n-s v-l-o-a- --------------------- Ar traukinys vėluoja? 0
Máte něco na čtení? A- -u-ite k- -or---a---i-yt-? A- t----- k- n--- p---------- A- t-r-t- k- n-r- p-s-a-t-t-? ----------------------------- Ar turite ką nors paskaityti? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? A- čia --l-ma ------ko--o----p---v----ti--- ---s-- ge---? A- č-- g----- g---- k- n--- (--- v------ i- (----- g----- A- č-a g-l-m- g-u-i k- n-r- (-a- v-l-y-i i- (-t-i- g-r-i- --------------------------------------------------------- Ar čia galima gauti ko nors (pa) valgyti ir (atsi) gerti? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? A---alit--m--e pa----nt- --(----i-t-) --l---ą? A- g----- m--- p-------- 7 (--------- v------- A- g-l-t- m-n- p-ž-d-n-i 7 (-e-t-n-ą- v-l-n-ą- ---------------------------------------------- Ar galite mane pažadinti 7 (septintą) valandą? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!