Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   eo En la trajno

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [tridek kvar]

En la trajno

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Ĉ--t---estas l---r-j-o--l Be--in-? Ĉ- t-- e---- l- t----- a- B------- Ĉ- t-o e-t-s l- t-a-n- a- B-r-i-o- ---------------------------------- Ĉu tio estas la trajno al Berlino? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? K-am--a tr--no forve---o-? K--- l- t----- f---------- K-a- l- t-a-n- f-r-e-u-o-? -------------------------- Kiam la trajno forveturos? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? K-a--la --aj-o-alven-- ---Ber-i--? K--- l- t----- a------ e- B------- K-a- l- t-a-n- a-v-n-s e- B-r-i-o- ---------------------------------- Kiam la trajno alvenos en Berlino? 0
S dovolením, mohu projít? Par-o-o-, ĉ--vi -e-m---- -re-er-ron? P-------- ĉ- v- p------- p---------- P-r-o-o-, ĉ- v- p-r-e-a- p-e-e-i-o-? ------------------------------------ Pardonon, ĉu vi permesas preteriron? 0
Myslím, že toto je mé místo. Mi-k--das--e-ti- --t-s-----s-dl--o. M- k----- k- t-- e---- m-- s------- M- k-e-a- k- t-o e-t-s m-a s-d-o-o- ----------------------------------- Mi kredas ke tio estas mia sidloko. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. Mi-kre-a- k--v- si-------m-------oko. M- k----- k- v- s---- e- m-- s------- M- k-e-a- k- v- s-d-s e- m-a s-d-o-o- ------------------------------------- Mi kredas ke vi sidas en mia sidloko. 0
Kde je spací vůz? K-e--s-a--la d-----ag-no? K-- e---- l- d----------- K-e e-t-s l- d-r-o-a-o-o- ------------------------- Kie estas la dormovagono? 0
Spací vůz je na konci vlaku. L- dor--v-g-n--est-s ĉ--l---ra---fino. L- d---------- e---- ĉ- l- t---------- L- d-r-o-a-o-o e-t-s ĉ- l- t-a-n-f-n-. -------------------------------------- La dormovagono estas ĉe la trajnofino. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. K-j k-- est-s-la ---ĝo-a--no? ---e-la f-ont-. K-- k-- e---- l- m----------- – Ĉ- l- f------ K-j k-e e-t-s l- m-n-o-a-o-o- – Ĉ- l- f-o-t-. --------------------------------------------- Kaj kie estas la manĝovagono? – Ĉe la fronto. 0
Mohu spát dole? Ĉu-mi -o-a------- ---r-? Ĉ- m- p---- d---- s----- Ĉ- m- p-v-s d-r-i s-p-e- ------------------------ Ĉu mi povas dormi supre? 0
Mohl bych spát uprostřed? Ĉu m--p-v-- do--- -e---ke? Ĉ- m- p---- d---- m------- Ĉ- m- p-v-s d-r-i m-z-o-e- -------------------------- Ĉu mi povas dormi mezloke? 0
Mohl bych spát nahoře? Ĉu--------s --rmi-ma-su-re? Ĉ- m- p---- d---- m-------- Ĉ- m- p-v-s d-r-i m-l-u-r-? --------------------------- Ĉu mi povas dormi malsupre? 0
Kdy budeme na hranici? Ki-- n-----o--ĉ- -a lan-l--o? K--- n- e---- ĉ- l- l-------- K-a- n- e-t-s ĉ- l- l-n-l-m-? ----------------------------- Kiam ni estos ĉe la landlimo? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Kio--lo-ge--a--as l- ----rado a- B-r---o? K--- l---- d----- l- v------- a- B------- K-o- l-n-e d-ŭ-a- l- v-t-r-d- a- B-r-i-o- ----------------------------------------- Kiom longe daŭras la veturado al Berlino? 0
Má ten vlak zpoždění? Ĉ- -- tr---- -alfr--ĝas? Ĉ- l- t----- m---------- Ĉ- l- t-a-n- m-l-r-i-a-? ------------------------ Ĉu la trajno malfruiĝas? 0
Máte něco na čtení? Ĉ- ----a-a--ion---r leg-? Ĉ- v- h---- i-- p-- l---- Ĉ- v- h-v-s i-n p-r l-g-? ------------------------- Ĉu vi havas ion por legi? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Ĉ--h-veb--s--o --r--anĝi -aj tr--ki -----e? Ĉ- h------- i- p-- m---- k-- t----- ĉ------ Ĉ- h-v-b-a- i- p-r m-n-i k-j t-i-k- ĉ---i-? ------------------------------------------- Ĉu haveblas io por manĝi kaj trinki ĉi-tie? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Ĉ- ------u--v----min j- ---7a---ro? Ĉ- v- p---- v--- m-- j- l- 7- h---- Ĉ- v- p-v-s v-k- m-n j- l- 7- h-r-? ----------------------------------- Ĉu vi povus veki min je la 7a horo? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!