Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   he ‫ברכבת‬

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

‫34 [שלושים וארבע]‬

34 [shloshim w\'arba]

‫ברכבת‬

[barakevet]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? ‫ה---ז------- לברלי--‬ ‫--- ז- ה---- ל------- ‫-א- ז- ה-כ-ת ל-ר-י-?- ---------------------- ‫האם זו הרכבת לברלין?‬ 0
ha--m-z-/-- ----k--e- --b--lin? h---- z---- h-------- l-------- h-'-m z-/-u h-r-k-v-t l-b-r-i-? ------------------------------- ha'im zo/zu harakevet l'berlin?
V kolik hodin ten vlak odjíždí? ‫---זו-ש---יו-------ב--‬ ‫----- ש-- י---- ה------ ‫-א-ז- ש-ה י-צ-ת ה-כ-ת-‬ ------------------------ ‫באיזו שעה יוצאת הרכבת?‬ 0
b-e-z--sha'ah-yo---'t har-ke---? b----- s----- y------ h--------- b-e-z- s-a-a- y-t-e-t h-r-k-v-t- -------------------------------- b'eyzo sha'ah yotse't harakevet?
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? ‫ב-י-ו שע---גי-----כבת-לב---ן-‬ ‫----- ש-- מ---- ה---- ל------- ‫-א-ז- ש-ה מ-י-ה ה-כ-ת ל-ר-י-?- ------------------------------- ‫באיזו שעה מגיעה הרכבת לברלין?‬ 0
b'ey----ha'-h-m---'a--harak---t--'b-r-i-? b----- s----- m------ h-------- l-------- b-e-z- s-a-a- m-g-'-h h-r-k-v-t l-b-r-i-? ----------------------------------------- b'eyzo sha'ah megi'ah harakevet l'berlin?
S dovolením, mohu projít? ‫ס-י----אפש---ע--ר?‬ ‫------ א--- ל------ ‫-ל-ח-, א-ש- ל-ב-ר-‬ -------------------- ‫סליחה, אפשר לעבור?‬ 0
sli--h, -fsh-r-----v-r? s------ e----- l------- s-i-a-, e-s-a- l-'-v-r- ----------------------- slixah, efshar la'avor?
Myslím, že toto je mé místo. ‫ס-י----זה ה-קו- ש-י.‬ ‫------ ז- ה---- ש---- ‫-ל-ח-, ז- ה-ק-ם ש-י-‬ ---------------------- ‫סליחה, זה המקום שלי.‬ 0
s---a-,-ze--h---qom s-e--. s------ z-- h------ s----- s-i-a-, z-h h-m-q-m s-e-i- -------------------------- slixah, zeh hamaqom sseli.
Myslím, že sedíte na mém místě. ‫---ח-- -ת / ה-י-ש--- ת----ו- שלי-‬ ‫------ א- / ה י--- / ת ב---- ש---- ‫-ל-ח-, א- / ה י-ש- / ת ב-ק-ם ש-י-‬ ----------------------------------- ‫סליחה, את / ה יושב / ת במקום שלי.‬ 0
s-i---- a---/-- yosh--/yosh-vet----a-om---e-i. s------ a------ y-------------- b------ s----- s-i-a-, a-a-/-t y-s-e-/-o-h-v-t b-m-q-m s-e-i- ---------------------------------------------- slixah, atah/at yoshev/yoshevet bamaqom sseli.
Kde je spací vůz? ‫הי-- -מצא--רון-----ה?‬ ‫---- נ--- ק--- ה------ ‫-י-ן נ-צ- ק-ו- ה-י-ה-‬ ----------------------- ‫היכן נמצא קרון השינה?‬ 0
h----an ---ts- -a-on h-sh-y-a-? h------ n----- q---- h--------- h-y-h-n n-m-s- q-r-n h-s-e-n-h- ------------------------------- heykhan nimtsa qaron hasheynah?
Spací vůz je na konci vlaku. ‫---ן-ה--נה נמ-א בקצ-----בת.‬ ‫---- ה---- נ--- ב--- ה------ ‫-ר-ן ה-י-ה נ-צ- ב-צ- ה-כ-ת-‬ ----------------------------- ‫קרון השינה נמצא בקצה הרכבת.‬ 0
q-ro- ---h-y-a---i-tsa-bi-tse---ar-k-v--. q---- h-------- n----- b------ h--------- q-r-n h-s-e-n-h n-m-s- b-q-s-h h-r-k-v-t- ----------------------------------------- qaron hasheynah nimtsa biqtseh harakevet.
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. ‫ה-כ--נמ-- --ון המ----?-בתחי-ת -רכ-ת-‬ ‫---- נ--- ק--- ה------ ב----- ה------ ‫-י-ן נ-צ- ק-ו- ה-ס-ד-? ב-ח-ל- ה-כ-ת-‬ -------------------------------------- ‫היכן נמצא קרון המסעדה? בתחילת הרכבת.‬ 0
hey-h-- -imts--q-r-n ---i-'-da-?-b'--i--- h-ra----t. h------ n----- q---- h---------- b------- h--------- h-y-h-n n-m-s- q-r-n h-m-s-a-a-? b-t-i-a- h-r-k-v-t- ---------------------------------------------------- heykhan nimtsa qaron hamis'adah? b'txilat harakevet.
Mohu spát dole? ‫א-כ- לי--- ל-טה-‬ ‫---- ל---- ל----- ‫-ו-ל ל-ש-ן ל-ט-?- ------------------ ‫אוכל לישון למטה?‬ 0
u---l--ishon l-m-tah? u---- l----- l------- u-h-l l-s-o- l-m-t-h- --------------------- ukhal lishon l'matah?
Mohl bych spát uprostřed? ‫--כל ל---- ---צ--‬ ‫---- ל---- ב------ ‫-ו-ל ל-ש-ן ב-מ-ע-‬ ------------------- ‫אוכל לישון באמצע?‬ 0
uk-al lis-o--ba-em-sa? u---- l----- b-------- u-h-l l-s-o- b-'-m-s-? ---------------------- ukhal lishon ba'emtsa?
Mohl bych spát nahoře? ‫א-כל --שו---מ----‬ ‫---- ל---- ל------ ‫-ו-ל ל-ש-ן ל-ע-ה-‬ ------------------- ‫אוכל לישון למעלה?‬ 0
ukh----i---- l-m--l-h? u---- l----- l-------- u-h-l l-s-o- l-m-'-a-? ---------------------- ukhal lishon l'ma'lah?
Kdy budeme na hranici? ‫-ת- נגי- לגבו-?‬ ‫--- נ--- ל------ ‫-ת- נ-י- ל-ב-ל-‬ ----------------- ‫מתי נגיע לגבול?‬ 0
mat----a-i----g---? m---- n---- l------ m-t-i n-g-a l-g-u-? ------------------- matai nagia lagvul?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? ‫כ-ה-זמן-----ת הנס-עה--בר---?‬ ‫--- ז-- א---- ה----- ל------- ‫-מ- ז-ן א-ר-ת ה-ס-ע- ל-ר-י-?- ------------------------------ ‫כמה זמן אורכת הנסיעה לברלין?‬ 0
kamah zm---or--h-t--an---a-h --ber---? k---- z--- o------ h-------- l-------- k-m-h z-a- o-e-h-t h-n-s-a-h l-b-r-i-? -------------------------------------- kamah zman orekhet han'sia'h l'berlin?
Má ten vlak zpoždění? ‫האם -ר--- ---רת-‬ ‫--- ה---- מ------ ‫-א- ה-כ-ת מ-ח-ת-‬ ------------------ ‫האם הרכבת מאחרת?‬ 0
ha-i- -a--k---- m---x-r-t? h---- h-------- m--------- h-'-m h-r-k-v-t m-'-x-r-t- -------------------------- ha'im harakevet me'axeret?
Máte něco na čtení? ‫יש----משה- -ק--א?‬ ‫-- ל- מ--- ל------ ‫-ש ל- מ-ה- ל-ר-א-‬ ------------------- ‫יש לך משהו לקרוא?‬ 0
yes- ---ha--akh m--h'---liqr-? y--- l--------- m------ l----- y-s- l-k-a-l-k- m-s-'-u l-q-o- ------------------------------ yesh lekha/lakh mash'hu liqro?
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? ‫א-שר---נות---- משהו-----ל-ו--תות?‬ ‫---- ל---- כ-- מ--- ל---- ו------- ‫-פ-ר ל-נ-ת כ-ן מ-ה- ל-כ-ל ו-ש-ו-?- ----------------------------------- ‫אפשר לקנות כאן משהו לאכול ולשתות?‬ 0
efsha- -i-n-- ka---m--------'ek--l-w---s----? e----- l----- k--- m------ l------ w--------- e-s-a- l-q-o- k-'- m-s-'-u l-e-h-l w-l-s-t-t- --------------------------------------------- efshar liqnot ka'n mash'hu l'ekhol w'lishtot?
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? ‫ת-כ- --- --ע-- א--י בש-ה-שבע-‬ ‫---- / י ל---- א--- ב--- ש---- ‫-ו-ל / י ל-ע-ר א-ת- ב-ע- ש-ע-‬ ------------------------------- ‫תוכל / י להעיר אותי בשעה שבע?‬ 0
t----l--uk--i l----ir oti--'sh-'ah shev-? t------------ l------ o-- b------- s----- t-k-a-/-u-h-i l-h-'-r o-i b-s-a-a- s-e-a- ----------------------------------------- tukhal/tukhli l'ha'ir oti b'sha'ah sheva?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!