Да-- о---- --зо-------рли-?
Д--- о-- е в---- з- Б------
Д-л- о-а е в-з-т з- Б-р-и-?
---------------------------
Дали ова е возот за Берлин? 0 D--- ov--ye----o- -a---e-li-?D--- o-- y- v---- z- B-------D-l- o-a y- v-z-t z- B-e-l-n------------------------------Dali ova ye vozot za Byerlin?
Мис--- --к----- е м--то--е--о.
М----- д--- о-- е м---- м-----
М-с-а- д-к- о-а е м-е-о м-с-о-
------------------------------
Мислам дека ова е моето место. 0 M--lam -yek--o-- ye-m-yet--m-e---.M----- d---- o-- y- m----- m------M-s-a- d-e-a o-a y- m-y-t- m-e-t-.----------------------------------Mislam dyeka ova ye moyeto myesto.
Ка-- е в-гон-- за --и--е?
К--- е в------ з- с------
К-д- е в-г-н-т з- с-и-њ-?
-------------------------
Каде е вагонот за спиење? 0 Kad-e ye -a---n--------i-e-y-?K---- y- v------- z- s--------K-d-e y- v-g-o-o- z- s-i-e-y-?------------------------------Kadye ye vaguonot za spiyeњye?
В---н-т за с-иење---н- --ај-- о- --зот.
В------ з- с----- е н- к----- о- в-----
В-г-н-т з- с-и-њ- е н- к-а-о- о- в-з-т-
---------------------------------------
Вагонот за спиење е на крајот од возот. 0 V-g---o---------e-ye--- -a k-a-----d---zot.V------- z- s------- y- n- k----- o- v-----V-g-o-o- z- s-i-e-y- y- n- k-a-o- o- v-z-t--------------------------------------------Vaguonot za spiyeњye ye na kraјot od vozot.
М-ж---- ---е----д--д- д---е -ешто-з--ј-де-- и-за-п--ње?
М--- л- ч---- о--- д- д---- н---- з- ј----- и з- п-----
М-ж- л- ч-в-к о-д- д- д-б-е н-ш-о з- ј-д-њ- и з- п-е-е-
-------------------------------------------------------
Може ли човек овде да добие нешто за јадење и за пиење? 0 M-ʐ-e -i-chovyek ovdye-d--d--i-- n-e-h-o--- -a--eњ-e i z---i----e?M---- l- c------ o---- d- d----- n------ z- ј------- i z- p-------M-ʐ-e l- c-o-y-k o-d-e d- d-b-y- n-e-h-o z- ј-d-e-y- i z- p-y-њ-e-------------------------------------------------------------------Moʐye li chovyek ovdye da dobiye nyeshto za јadyeњye i za piyeњye?
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití?
Може ли човек овде да добие нешто за јадење и за пиење?
Moʐye li chovyek ovdye da dobiye nyeshto za јadyeњye i za piyeњye?
Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa.
K tomu dospěli vývojoví psychologové.
Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů.
Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku.
Když je dětem rok, už některým slovům rozumí.
Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí.
Získávají tím mnoho důležitých informací.
Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní.
Tímto způsobem se učí poznávat pocity.
Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem.
Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů.
Učí se tak tvořit cizí hlásky.
Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat.
Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog.
Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou.
Děti tedy dostávají zpětnou vazbu.
Pro malé děti je velmi důležitá.
Vědí, že jim rozumíte.
A to je motivuje.
Rády potom v učení pokračují.
Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety.
To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie.
Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku.
Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce.
Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle.
Dávaly při nich i větší pozor.
První slova dětí jsou však na celém světě stejná.
Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!