Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   ku On the train

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [sî û çar]

On the train

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Ev t---- B------ y-? Ev trêna Berlînê ye? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? Tr-- k---- r-----? Trên kengî radibe? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Tr-- k---- b------- B------? Trên kengî bigihîje Berlînê? 0
S dovolením, mohu projít? Bi------ d------ d----- b----? Biborin, dikarim derbas bibim? 0
Myslím, že toto je mé místo. Ez b------ e- d-- c--- m-- e. Ez bawerim ev der cihê min e. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. Ez b------ h-- d- c--- m-- d- r------. Ez bawerim hûn di cihê min de rûdinin. 0
Kde je spací vůz? Wa---- b- n---- l- k- y-? Wagona bi nivîn li kû ye? 0
Spací vůz je na konci vlaku. Wa---- b------ d- d----- t---- d- y-. Wagona binivîn di dawiya trênê de ye. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. Û w----- x------ l- k- y-? --- s--- d-. Û wagona xwarinê li kû ye? -Di serî de. 0
Mohu spát dole? Ez d------ l- j--- r------? Ez dikarim li jêrê rakevim? 0
Mohl bych spát uprostřed? Ez d------ d- n------ d- r------? Ez dikarim di navendê de rakevim? 0
Mohl bych spát nahoře? Ez d------ l- j--- r------? Ez dikarim li jorê rakevim? 0
Kdy budeme na hranici? Em ê k---- d- s----- d- b--? Em ê kengî di sînorê de bin? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Çû---- B------ ç----- d-----? Çûyina Berlînê çiqasî dikêşe? 0
Má ten vlak zpoždění? Tr-- d----- m--- y-? Trên dereng mayî ye? 0
Máte něco na čtení? Ti----- h-- b------- h---? Tiştekî hûn bixwînin heye? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Li v-- t----- x----- û v-------- p---- d----? Li vir tiştên xwarin û vexwarinê peyda dibin? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Hû- d------ m-- d- s--- 7:00a- d- h----- b---- j- k----- x-- r-? Hûn dikarin min di saet 7:00an de hişyar bikin ji kerema xwe re? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!