Konverzační příručka

cs Části těla   »   nl Lichaamsdelen

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [achtenvijftig]

Lichaamsdelen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština holandština Poslouchat Více
Nakreslím muže. I- -e- een m-n a-n--e- t---n--. Ik ben een man aan het tekenen. I- b-n e-n m-n a-n h-t t-k-n-n- ------------------------------- Ik ben een man aan het tekenen. 0
Nejdříve hlavu. E-r-- het -oo-d. Eerst het hoofd. E-r-t h-t h-o-d- ---------------- Eerst het hoofd. 0
Ten muž má na sobě klobouk. De m-- d---gt--e- ----. De man draagt een hoed. D- m-n d-a-g- e-n h-e-. ----------------------- De man draagt een hoed. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. Je--an----n -a---nie---ien. Je kan zijn haar niet zien. J- k-n z-j- h-a- n-e- z-e-. --------------------------- Je kan zijn haar niet zien. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. J- -an-o-- zi---o--n------z--n. Je kan ook zijn oren niet zien. J- k-n o-k z-j- o-e- n-e- z-e-. ------------------------------- Je kan ook zijn oren niet zien. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. Je-k-n-ook----- -----iet---e-. Je kan ook zijn rug niet zien. J- k-n o-k z-j- r-g n-e- z-e-. ------------------------------ Je kan ook zijn rug niet zien. 0
Nakreslím mu oči a ústa. Ik b-n -- o--- e- de -on----- --t--ek-ne-. Ik ben de ogen en de mond aan het tekenen. I- b-n d- o-e- e- d- m-n- a-n h-t t-k-n-n- ------------------------------------------ Ik ben de ogen en de mond aan het tekenen. 0
Ten muž tančí a směje se. De man d---t ---l--ht. De man danst en lacht. D- m-n d-n-t e- l-c-t- ---------------------- De man danst en lacht. 0
Ten muž má dlouhý nos. D----n-h--ft e---la--- -e-s. De man heeft een lange neus. D- m-n h-e-t e-n l-n-e n-u-. ---------------------------- De man heeft een lange neus. 0
V rukou drží hůl. H-- ---ag------s-o--------n -anden. Hij draagt een stok in zijn handen. H-j d-a-g- e-n s-o- i- z-j- h-n-e-. ----------------------------------- Hij draagt een stok in zijn handen. 0
Kolem krku má také šálu. Hi- dr-a-t ook e-n--j--l-om-z--- ne-. Hij draagt ook een sjaal om zijn nek. H-j d-a-g- o-k e-n s-a-l o- z-j- n-k- ------------------------------------- Hij draagt ook een sjaal om zijn nek. 0
Je zima a je chladno. He---s---nt-r -n he--i- -ou-. Het is winter en het is koud. H-t i- w-n-e- e- h-t i- k-u-. ----------------------------- Het is winter en het is koud. 0
Jeho paže jsou silné. D- -r-e-----n g-sp---d. De armen zijn gespierd. D- a-m-n z-j- g-s-i-r-. ----------------------- De armen zijn gespierd. 0
I jeho nohy jsou silné. De-be-en zijn ------s-i-r-. De benen zijn ook gespierd. D- b-n-n z-j- o-k g-s-i-r-. --------------------------- De benen zijn ook gespierd. 0
Ten muž je ze sněhu. D- ma---s van -nee-w. De man is van sneeuw. D- m-n i- v-n s-e-u-. --------------------- De man is van sneeuw. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Hij ---a---g--- b-oek-e- ge---j-s. Hij draagt geen broek en geen jas. H-j d-a-g- g-e- b-o-k e- g-e- j-s- ---------------------------------- Hij draagt geen broek en geen jas. 0
Ale nemrzne. M-ar d--ma--b-v---s---iet. Maar de man bevriest niet. M-a- d- m-n b-v-i-s- n-e-. -------------------------- Maar de man bevriest niet. 0
Je to sněhulák. Hij--s-ee- s-e-uw---. Hij is een sneeuwman. H-j i- e-n s-e-u-m-n- --------------------- Hij is een sneeuwman. 0

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...