Konverzační příručka

Části těla   »   Делови тела

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [педесет и осам]

58 [pedeset i osam]

+

Делови тела

[Delovi tela]

+

Kliknutím na libovolnou mezeru můžete zobrazit text nebo:   

čeština srbština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Ја ц---- м-------. Ја цртам мушкарца. 0
Ja c---- m-------. Ja crtam muškarca. 		+
Nejdříve hlavu. Пр-- г----. Прво главу. 0
Pr-- g----. Prvo glavu. 		+
Ten muž má na sobě klobouk. Му------ н--- ш----. Мушкарац носи шешир. 0
Mu------ n--- š----. Muškarac nosi šešir. 		+
     
Jeho vlasy nejsou vidět. Ко-- с- н- в---. Коса се не види. 0
Ko-- s- n- v---. Kosa se ne vidi. 		+
Ani jeho uši nejsou vidět. Уш- с- т----- н- в---. Уши се такође не виде. 0
Uš- s- t----- n- v---. Uši se takođe ne vide. 		+
Ani jeho záda nejsou vidět. Ле-- с- т----- н- в---. Леђа се такође не виде. 0
Le-- s- t----- n- v---. Leđa se takođe ne vide. 		+
     
Nakreslím mu oči a ústa. Ја ц---- о-- и у---. Ја цртам очи и уста. 0
Ja c---- o-- i u---. Ja crtam oči i usta. 		+
Ten muž tančí a směje se. Му------ п---- и с---- с-. Мушкарац плеше и смеје се. 0
Mu------ p---- i s---- s-. Muškarac pleše i smeje se. 		+
Ten muž má dlouhý nos. Му------ и-- д-- н--. Мушкарац има дуг нос. 0
Mu------ i-- d-- n--. Muškarac ima dug nos. 		+
     
V rukou drží hůl. Он н--- ш--- у р-----. Он носи штап у рукама. 0
On n--- š--- u r-----. On nosi štap u rukama. 		+
Kolem krku má také šálu. Он т----- н--- ш-- о-- в----. Он такође носи шал око врата. 0
On t----- n--- š-- o-- v----. On takođe nosi šal oko vrata. 		+
Je zima a je chladno. Зи-- ј- и х----- ј-. Зима је и хладно је. 0
Zi-- j- i h----- j-. Zima je i hladno je. 		+
     
Jeho paže jsou silné. Ру-- с- с-----. Руке су снажне. 0
Ru-- s- s-----. Ruke su snažne. 		+
I jeho nohy jsou silné. Но-- с- т----- с-----. Ноге су такође снажне. 0
No-- s- t----- s-----. Noge su takođe snažne. 		+
Ten muž je ze sněhu. Му------ ј- о- с----. Мушкарац је од снега. 0
Mu------ j- o- s----. Muškarac je od snega. 		+
     
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Он н- н--- п-------- и м-----. Он не носи панталоне и мантил. 0
On n- n--- p-------- i m-----. On ne nosi pantalone i mantil. 		+
Ale nemrzne. Ал- м------- с- н- с------. Али мушкарац се не смрзава. 0
Al- m------- s- n- s------. Ali muškarac se ne smrzava. 		+
Je to sněhulák. Он ј- С----- Б----. Он је Снешко Белић. 0
On j- S----- B-----. On je Sneško Belić. 		+
     

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...