Konverzační příručka

cs Části těla   »   ro Părţile corpului omenesc

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [cincizeci şi opt]

Părţile corpului omenesc

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Dese--- u- o-. D------ u- o-- D-s-n-z u- o-. -------------- Desenez un om. 0
Nejdříve hlavu. Ma- --tâ------l. M-- î---- c----- M-i î-t-i c-p-l- ---------------- Mai întâi capul. 0
Ten muž má na sobě klobouk. O--- -o--t----păl--ie. O--- p----- o p------- O-u- p-a-t- o p-l-r-e- ---------------------- Omul poartă o pălărie. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. P---l-n- -e-v---. P---- n- s- v---- P-r-l n- s- v-d-. ----------------- Părul nu se vede. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Ş- --ci ur---i-e--u-----ăd. Ş- n--- u------- n- s- v--- Ş- n-c- u-e-h-l- n- s- v-d- --------------------------- Şi nici urechile nu se văd. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. Nic---patele--u -e --d-. N--- s------ n- s- v---- N-c- s-a-e-e n- s- v-d-. ------------------------ Nici spatele nu se vede. 0
Nakreslím mu oči a ústa. D-s--e--o--i- ş---u--. D------ o---- ş- g---- D-s-n-z o-h-i ş- g-r-. ---------------------- Desenez ochii şi gura. 0
Ten muž tančí a směje se. Om---d--seaz--ş- -â--. O--- d------- ş- r---- O-u- d-n-e-z- ş- r-d-. ---------------------- Omul dansează şi râde. 0
Ten muž má dlouhý nos. O-ul---e un -----un-. O--- a-- u- n-- l---- O-u- a-e u- n-s l-n-. --------------------- Omul are un nas lung. 0
V rukou drží hůl. Ţ-n-----baston în m-i--. Ţ--- u- b----- î- m----- Ţ-n- u- b-s-o- î- m-i-i- ------------------------ Ţine un baston în mâini. 0
Kolem krku má také šálu. Po--t- -i-----u--r--- j-ru- gâ-ului. P----- ş- u- f---- î- j---- g------- P-a-t- ş- u- f-l-r î- j-r-l g-t-l-i- ------------------------------------ Poartă şi un fular în jurul gâtului. 0
Je zima a je chladno. Est--iarnă ş- es-e --ig. E--- i---- ş- e--- f---- E-t- i-r-ă ş- e-t- f-i-. ------------------------ Este iarnă şi este frig. 0
Jeho paže jsou silné. B-aţele-s--t put-r--c-. B------ s--- p--------- B-a-e-e s-n- p-t-r-i-e- ----------------------- Braţele sunt puternice. 0
I jeho nohy jsou silné. Ş- -ic--a---- -u-----t-rni-e. Ş- p--------- s--- p--------- Ş- p-c-o-r-l- s-n- p-t-r-i-e- ----------------------------- Şi picioarele sunt puternice. 0
Ten muž je ze sněhu. O--l ---e ----ză----. O--- e--- d-- z------ O-u- e-t- d-n z-p-d-. --------------------- Omul este din zăpadă. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. N--po--t- ---ta-oni--- ----on. N- p----- p-------- ş- p------ N- p-a-t- p-n-a-o-i ş- p-l-o-. ------------------------------ Nu poartă pantaloni şi palton. 0
Ale nemrzne. D-----u--- ---- --t---rig. D-- o----- n--- e--- f---- D-r o-u-u- n--- e-t- f-i-. -------------------------- Dar omului nu-i este frig. 0
Je to sněhulák. E-te--n--m de---pad-. E--- u- o- d- z------ E-t- u- o- d- z-p-d-. --------------------- Este un om de zăpadă. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...