Konverzační příručka

cs Části těla   »   sl Deli telesa

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [oseminpetdeset]

Deli telesa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Nakreslím muže. R-š-m---ž-. Rišem moža. R-š-m m-ž-. ----------- Rišem moža. 0
Nejdříve hlavu. N--p-ej gl-v-. Najprej glavo. N-j-r-j g-a-o- -------------- Najprej glavo. 0
Ten muž má na sobě klobouk. Mo- n-------b--. Mož nosi klobuk. M-ž n-s- k-o-u-. ---------------- Mož nosi klobuk. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. Las--e ---v-d-. Las se ne vidi. L-s s- n- v-d-. --------------- Las se ne vidi. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Tud------ se -e---d-. Tudi ušes se ne vidi. T-d- u-e- s- n- v-d-. --------------------- Tudi ušes se ne vidi. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. H--t---u-i-n--v-d-ti. Hrbta tudi ni videti. H-b-a t-d- n- v-d-t-. --------------------- Hrbta tudi ni videti. 0
Nakreslím mu oči a ústa. R---m-o-- i- ----. Rišem oči in usta. R-š-m o-i i- u-t-. ------------------ Rišem oči in usta. 0
Ten muž tančí a směje se. Mož-p-----i--se--m--e. Mož pleše in se smeje. M-ž p-e-e i- s- s-e-e- ---------------------- Mož pleše in se smeje. 0
Ten muž má dlouhý nos. M-- --a-d-lg-nos. Mož ima dolg nos. M-ž i-a d-l- n-s- ----------------- Mož ima dolg nos. 0
V rukou drží hůl. V -ok-h d-ž- -alico. V rokah drži palico. V r-k-h d-ž- p-l-c-. -------------------- V rokah drži palico. 0
Kolem krku má také šálu. O--l- vr-t--im- ---t----. Okoli vrata ima ovit šal. O-o-i v-a-a i-a o-i- š-l- ------------------------- Okoli vrata ima ovit šal. 0
Je zima a je chladno. Zima-je -n je -rz--. Zima je in je mrzlo. Z-m- j- i- j- m-z-o- -------------------- Zima je in je mrzlo. 0
Jeho paže jsou silné. Rok- -o--očne. Roke so močne. R-k- s- m-č-e- -------------- Roke so močne. 0
I jeho nohy jsou silné. Tudi --g- s------e. Tudi noge so močne. T-d- n-g- s- m-č-e- ------------------- Tudi noge so močne. 0
Ten muž je ze sněhu. Mo--je--z sn---. Mož je iz snega. M-ž j- i- s-e-a- ---------------- Mož je iz snega. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Ne----- -e hlač- ne---a-ča. Ne nosi ne hlač, ne plašča. N- n-s- n- h-a-, n- p-a-č-. --------------------------- Ne nosi ne hlač, ne plašča. 0
Ale nemrzne. Ve--ar-t-ga --ža--e--e-e. Vendar tega moža ne zebe. V-n-a- t-g- m-ž- n- z-b-. ------------------------- Vendar tega moža ne zebe. 0
Je to sněhulák. O---- s-ež--i-m--. On je sneženi mož. O- j- s-e-e-i m-ž- ------------------ On je sneženi mož. 0

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...