Konverzační příručka

cs Části těla   »   et Kehaosad

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [viiskümmend kaheksa]

Kehaosad

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Nakreslím muže. M- j---is-a- --e-t. M- j-------- m----- M- j-o-i-t-n m-e-t- ------------------- Ma joonistan meest. 0
Nejdříve hlavu. E--t-k--pe-. E------ p--- E-i-e-s p-a- ------------ Esiteks pea. 0
Ten muž má na sobě klobouk. Me---k-n-ab-m-t--. M--- k----- m----- M-e- k-n-a- m-t-i- ------------------ Mees kannab mütsi. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. Juuks-i---i --- näh-. J------- e- o-- n---- J-u-s-i- e- o-e n-h-. --------------------- Juukseid ei ole näha. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Kõrvu ei -l---am------ha. K---- e- o-- s----- n---- K-r-u e- o-e s-m-t- n-h-. ------------------------- Kõrvu ei ole samuti näha. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. S---a -- o-- ka --h-. S---- e- o-- k- n---- S-l-a e- o-e k- n-h-. --------------------- Selga ei ole ka näha. 0
Nakreslím mu oči a ústa. M---oo-ist-n -il-a--j- s-u. M- j-------- s----- j- s--- M- j-o-i-t-n s-l-a- j- s-u- --------------------------- Ma joonistan silmad ja suu. 0
Ten muž tančí a směje se. M-e- ta----- -a---e-a-. M--- t------ j- n------ M-e- t-n-s-b j- n-e-a-. ----------------------- Mees tantsib ja naerab. 0
Ten muž má dlouhý nos. Me---------k- ni-a. M---- o- p--- n---- M-h-l o- p-k- n-n-. ------------------- Mehel on pikk nina. 0
V rukou drží hůl. T- k----- k-pp- ----. T- k----- k---- k---- T- k-n-a- k-p-i k-e-. --------------------- Ta kannab keppi käes. 0
Kolem krku má také šálu. T----nnab-ka ----i-ümb-r-k--la. T- k----- k- s---- ü---- k----- T- k-n-a- k- s-l-i ü-b-r k-e-a- ------------------------------- Ta kannab ka salli ümber kaela. 0
Je zima a je chladno. O---a-v-ja-kül-. O- t--- j- k---- O- t-l- j- k-l-. ---------------- On talv ja külm. 0
Jeho paže jsou silné. Käe---n t----a-. K--- o- t------- K-e- o- t-g-v-d- ---------------- Käed on tugevad. 0
I jeho nohy jsou silné. J-lad-----am-ti -u----d. J---- o- s----- t------- J-l-d o- s-m-t- t-g-v-d- ------------------------ Jalad on samuti tugevad. 0
Ten muž je ze sněhu. Se- --e------um--t. S-- m--- o- l------ S-e m-e- o- l-m-s-. ------------------- See mees on lumest. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. T-----ka-n- pük-- ega ---t-it. T- e- k---- p---- e-- m------- T- e- k-n-a p-k-e e-a m-n-l-t- ------------------------------ Ta ei kanna pükse ega mantlit. 0
Ale nemrzne. K-i---e- --e- ----ülmet-. K--- s-- m--- e- k------- K-i- s-e m-e- e- k-l-e-a- ------------------------- Kuid see mees ei külmeta. 0
Je to sněhulák. Ta o- -u-e-e-s. T- o- l-------- T- o- l-m-m-e-. --------------- Ta on lumemees. 0

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...