Konverzační příručka

cs Části těla   »   af Liggaamsdele

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [agt en vyftig]

Liggaamsdele

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Nakreslím muže. E---e--- ’--m-n. E- t---- ’- m--- E- t-k-n ’- m-n- ---------------- Ek teken ’n man. 0
Nejdříve hlavu. E-rste---- --p. E----- d-- k--- E-r-t- d-e k-p- --------------- Eerste die kop. 0
Ten muž má na sobě klobouk. D-e-man --a ’--hoe-. D-- m-- d-- ’- h---- D-e m-n d-a ’- h-e-. -------------------- Die man dra ’n hoed. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. M-ns s-en-n-e die-h-r- n-e. M--- s--- n-- d-- h--- n--- M-n- s-e- n-e d-e h-r- n-e- --------------------------- Mens sien nie die hare nie. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. M--s-s-e- oo---ie-die-or- n--. M--- s--- o-- n-- d-- o-- n--- M-n- s-e- o-k n-e d-e o-e n-e- ------------------------------ Mens sien ook nie die ore nie. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. M--- s--n-o-k-ni- die-r-g ni-. M--- s--- o-- n-- d-- r-- n--- M-n- s-e- o-k n-e d-e r-g n-e- ------------------------------ Mens sien ook nie die rug nie. 0
Nakreslím mu oči a ústa. E---e--- -ie o---- -ie----d. E- t---- d-- o- e- d-- m---- E- t-k-n d-e o- e- d-e m-n-. ---------------------------- Ek teken die oë en die mond. 0
Ten muž tančí a směje se. D-e-ma---a-s en -a-. D-- m-- d--- e- l--- D-e m-n d-n- e- l-g- -------------------- Die man dans en lag. 0
Ten muž má dlouhý nos. Di- -an -e- -- l-ng n--s. D-- m-- h-- ’- l--- n---- D-e m-n h-t ’- l-n- n-u-. ------------------------- Die man het ’n lang neus. 0
V rukou drží hůl. H- dra -- -t---i- sy-h----. H- d-- ’- s--- i- s- h----- H- d-a ’- s-o- i- s- h-n-e- --------------------------- Hy dra ’n stok in sy hande. 0
Kolem krku má také šálu. Hy--r- o---’--se---o---y-ne-. H- d-- o-- ’- s--- o- s- n--- H- d-a o-k ’- s-r- o- s- n-k- ----------------------------- Hy dra ook ’n serp om sy nek. 0
Je zima a je chladno. D----- w-nt------dis----d. D-- i- w----- e- d-- k---- D-t i- w-n-e- e- d-s k-u-. -------------------------- Dit is winter en dis koud. 0
Jeho paže jsou silné. D---ar-- -s s-erk/-ri-. D-- a--- i- s---------- D-e a-m- i- s-e-k-f-i-. ----------------------- Die arms is sterk/fris. 0
I jeho nohy jsou silné. D---bene ----o--------fr-s. D-- b--- i- o-- s---------- D-e b-n- i- o-k s-e-k-f-i-. --------------------------- Die bene is ook sterk/fris. 0
Ten muž je ze sněhu. Die---n is va--s-e----e-aa-. D-- m-- i- v-- s---- g------ D-e m-n i- v-n s-e-u g-m-a-. ---------------------------- Die man is van sneeu gemaak. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Hy---a-n---’- broek-of ’n-ja- -i-. H- d-- n-- ’- b---- o- ’- j-- n--- H- d-a n-e ’- b-o-k o- ’- j-s n-e- ---------------------------------- Hy dra nie ’n broek of ’n jas nie. 0
Ale nemrzne. M--- -i------v---s nie. M--- d-- m-- v---- n--- M-a- d-e m-n v-i-s n-e- ----------------------- Maar die man vries nie. 0
Je to sněhulák. Hy--s ’n --eeu-an. H- i- ’- s-------- H- i- ’- s-e-u-a-. ------------------ Hy is ’n sneeuman. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...