Konverzační příručka

cs Části těla   »   eo Korpopartoj

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [kvindek ok]

Korpopartoj

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Nakreslím muže. Mi--e-e---s-vi---. M- d------- v----- M- d-s-g-a- v-r-n- ------------------ Mi desegnas viron. 0
Nejdříve hlavu. Un-- l- -a-o-. U--- l- k----- U-u- l- k-p-n- -------------- Unue la kapon. 0
Ten muž má na sobě klobouk. La v------rhav----a-e-o-. L- v--- s------- ĉ------- L- v-r- s-r-a-a- ĉ-p-l-n- ------------------------- La viro surhavas ĉapelon. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. La -aro- -e-vid---as. L- h---- n- v-------- L- h-r-j n- v-d-b-a-. --------------------- La haroj ne videblas. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. A-k-- -- --e-oj -e-v-d-b-a-. A---- l- o----- n- v-------- A-k-ŭ l- o-e-o- n- v-d-b-a-. ---------------------------- Ankaŭ la oreloj ne videblas. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. An-aŭ -a-dors- ne vid--l--. A---- l- d---- n- v-------- A-k-ŭ l- d-r-o n- v-d-b-a-. --------------------------- Ankaŭ la dorso ne videblas. 0
Nakreslím mu oči a ústa. Mi----egn----- o-u-o-n-ka---a-b----. M- d------- l- o------ k-- l- b----- M- d-s-g-a- l- o-u-o-n k-j l- b-ŝ-n- ------------------------------------ Mi desegnas la okulojn kaj la buŝon. 0
Ten muž tančí a směje se. L---iro--a-cas ----ri-a-. L- v--- d----- k-- r----- L- v-r- d-n-a- k-j r-d-s- ------------------------- La viro dancas kaj ridas. 0
Ten muž má dlouhý nos. L--vir--ha-a- -o-gan---zo-. L- v--- h---- l----- n----- L- v-r- h-v-s l-n-a- n-z-n- --------------------------- La viro havas longan nazon. 0
V rukou drží hůl. L- po-t-s-la-ba-----n en----- --no-. L- p----- l---------- e- s--- m----- L- p-r-a- l-m-a-t-n-n e- s-a- m-n-j- ------------------------------------ Li portas lambastonon en siaj manoj. 0
Kolem krku má také šálu. Li s--ha--s ankaŭ-koltu-----ir-a- s-- k--o. L- s------- a---- k------- ĉ----- s-- k---- L- s-r-a-a- a-k-ŭ k-l-u-o- ĉ-r-a- s-a k-l-. ------------------------------------------- Li surhavas ankaŭ koltukon ĉirkaŭ sia kolo. 0
Je zima a je chladno. Vintras-k-j-mal--r---. V------ k-- m--------- V-n-r-s k-j m-l-a-m-s- ---------------------- Vintras kaj malvarmas. 0
Jeho paže jsou silné. L--br-ko- est-s-mus---a-. L- b----- e---- m-------- L- b-a-o- e-t-s m-s-o-a-. ------------------------- La brakoj estas muskolaj. 0
I jeho nohy jsou silné. L--g-mboj-an--- -s--s-mus-ol--. L- g----- a---- e---- m-------- L- g-m-o- a-k-ŭ e-t-s m-s-o-a-. ------------------------------- La gamboj ankaŭ estas muskolaj. 0
Ten muž je ze sněhu. La-viro--st-s-e- -e--. L- v--- e---- e- n---- L- v-r- e-t-s e- n-ĝ-. ---------------------- La viro estas el neĝo. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Li s--hav-- ne- p--t----on---k-m--telon. L- s------- n-- p--------- n-- m-------- L- s-r-a-a- n-k p-n-a-o-o- n-k m-n-e-o-. ---------------------------------------- Li surhavas nek pantalonon nek mantelon. 0
Ale nemrzne. S---l--------e-f--s---a-. S-- l- v--- n- f--------- S-d l- v-r- n- f-o-t-ĝ-s- ------------------------- Sed la viro ne frostiĝas. 0
Je to sněhulák. L--e---s-ne--o--. L- e---- n------- L- e-t-s n-ĝ-o-o- ----------------- Li estas neĝhomo. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...