Konverzační příručka

cs Části těla   »   be Часткі цела

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [пяцьдзесят восем]

58 [pyats’dzesyat vosem]

Часткі цела

[Chastkі tsela]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Я м-лю--муж-ы-у. Я м---- м------- Я м-л-ю м-ж-ы-у- ---------------- Я малюю мужчыну. 0
Ya ma---y----zh-----. Y- m------ m--------- Y- m-l-u-u m-z-c-y-u- --------------------- Ya malyuyu muzhchynu.
Nejdříve hlavu. Спа--тк---а-а--. С------- г------ С-а-а-к- г-л-в-. ---------------- Спачатку галаву. 0
Spacha----gal-v-. S-------- g------ S-a-h-t-u g-l-v-. ----------------- Spachatku galavu.
Ten muž má na sobě klobouk. У-мужчы-ы -- -а--в----п--ю-. У м------ н- г----- к------- У м-ж-ы-ы н- г-л-в- к-п-л-ш- ---------------------------- У мужчыны на галаве капялюш. 0
U---zhchyn- -a-g-l--- k-py--yus-. U m-------- n- g----- k---------- U m-z-c-y-y n- g-l-v- k-p-a-y-s-. --------------------------------- U muzhchyny na galave kapyalyush.
Jeho vlasy nejsou vidět. В--асо--не-б-чн-. В------ н- б----- В-л-с-ў н- б-ч-а- ----------------- Валасоў не бачна. 0
V-l--ou-n- bac--a. V------ n- b------ V-l-s-u n- b-c-n-. ------------------ Valasou ne bachna.
Ani jeho uši nejsou vidět. Ву-эй-таксама--- -а--а. В---- т------ н- б----- В-ш-й т-к-а-а н- б-ч-а- ----------------------- Вушэй таксама не бачна. 0
Vushe- taksa---ne-b-----. V----- t------ n- b------ V-s-e- t-k-a-a n- b-c-n-. ------------------------- Vushey taksama ne bachna.
Ani jeho záda nejsou vidět. С---у --к---а -е --чна. С---- т------ н- б----- С-і-у т-к-а-а н- б-ч-а- ----------------------- Спіну таксама не бачна. 0
S---u-t-ksama-ne-bachna. S---- t------ n- b------ S-і-u t-k-a-a n- b-c-n-. ------------------------ Spіnu taksama ne bachna.
Nakreslím mu oči a ústa. Я-м-----воч--і---т. Я м---- в--- і р--- Я м-л-ю в-ч- і р-т- ------------------- Я малюю вочы і рот. 0
Y- ma--u-u -o--y --ro-. Y- m------ v---- і r--- Y- m-l-u-u v-c-y і r-t- ----------------------- Ya malyuyu vochy і rot.
Ten muž tančí a směje se. М--чы------ц-- і смяе--а. М------ т----- і с------- М-ж-ы-а т-н-у- і с-я-ц-а- ------------------------- Мужчына танцуе і смяецца. 0
M--hchyn- t-n-s-e-і-sm---et-ts-. M-------- t------ і s----------- M-z-c-y-a t-n-s-e і s-y-y-t-t-a- -------------------------------- Muzhchyna tantsue і smyayetstsa.
Ten muž má dlouhý nos. У--у-чы-ы -оў-і-нос. У м------ д---- н--- У м-ж-ы-ы д-ў-і н-с- -------------------- У мужчыны доўгі нос. 0
U-m-z---------u-- -os. U m-------- d---- n--- U m-z-c-y-y d-u-і n-s- ---------------------- U muzhchyny dougі nos.
V rukou drží hůl. Ё- -ясе ў р--а--п--к-. Ё- н--- ў р---- п----- Ё- н-с- ў р-к-х п-л-у- ---------------------- Ён нясе ў руках палку. 0
E----a---u -u---h pa---. E- n---- u r----- p----- E- n-a-e u r-k-k- p-l-u- ------------------------ En nyase u rukakh palku.
Kolem krku má také šálu. У---о---вя-а---ш--ік-ва--л--ы-. У я-- п------- ш---- в---- ш--- У я-о п-в-з-н- ш-л-к в-к-л ш-і- ------------------------------- У яго павязаны шалік вакол шыі. 0
U-y--o p-vya-any s---іk-vako--shy-. U y--- p-------- s----- v---- s---- U y-g- p-v-a-a-y s-a-і- v-k-l s-y-. ----------------------------------- U yago pavyazany shalіk vakol shyі.
Je zima a je chladno. Ц--е--зі-- і--оладн-. Ц---- з--- і х------- Ц-п-р з-м- і х-л-д-а- --------------------- Цяпер зіма і холадна. 0
T--ap-----ma ---h-l-dna. T------ z--- і k-------- T-y-p-r z-m- і k-o-a-n-. ------------------------ Tsyaper zіma і kholadna.
Jeho paže jsou silné. Р-к--мо-ныя. Р--- м------ Р-к- м-ц-ы-. ------------ Рукі моцныя. 0
Ruk- -otsn-ya. R--- m-------- R-k- m-t-n-y-. -------------- Rukі motsnyya.
I jeho nohy jsou silné. Но-- т---ама--оц-ыя. Н--- т------ м------ Н-г- т-к-а-а м-ц-ы-. -------------------- Ногі таксама моцныя. 0
No-і-----am----t-----. N--- t------ m-------- N-g- t-k-a-a m-t-n-y-. ---------------------- Nogі taksama motsnyya.
Ten muž je ze sněhu. Мужч--а--а с-е--. М------ с- с----- М-ж-ы-а с- с-е-у- ----------------- Мужчына са снегу. 0
Muzhchyna-s- ---gu. M-------- s- s----- M-z-c-y-a s- s-e-u- ------------------- Muzhchyna sa snegu.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Ё--не но--ць --аноў-і----іт-. Ё- н- н----- ш----- і п------ Ё- н- н-с-ц- ш-а-о- і п-л-т-. ----------------------------- Ён не носіць штаноў і паліто. 0
En-ne ---іt-’-sht-no--і-palіto. E- n- n------ s------ і p------ E- n- n-s-t-’ s-t-n-u і p-l-t-. ------------------------------- En ne nosіts’ shtanou і palіto.
Ale nemrzne. А----ужч--а-не--а--рз--. А-- м------ н- з-------- А-е м-ж-ы-а н- з-м-р-а-. ------------------------ Але мужчына не замярзае. 0
A-e----hch-na-ne-z-mya---e. A-- m-------- n- z--------- A-e m-z-c-y-a n- z-m-a-z-e- --------------------------- Ale muzhchyna ne zamyarzae.
Je to sněhulák. Ё--–-----а-і-. Ё- – с-------- Ё- – с-е-а-і-. -------------- Ён – снегавік. 0
E--– -n-g-vіk. E- – s-------- E- – s-e-a-і-. -------------- En – snegavіk.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...