Konverzační příručka

cs Části těla   »   fi Ruumiinosia

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [viisikymmentäkahdeksan]

Ruumiinosia

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Nakreslím muže. M--ä -i---än m---e-. M--- p------ m------ M-n- p-i-r-n m-e-e-. -------------------- Minä piirrän miehen. 0
Nejdříve hlavu. E-si---ään. E---- p---- E-s-n p-ä-. ----------- Ensin pään. 0
Ten muž má na sobě klobouk. M-e-e-lä on---tt--p-äss-. M------- o- h---- p------ M-e-e-l- o- h-t-u p-ä-s-. ------------------------- Miehellä on hattu päässä. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. Hi--sia -i--äe. H------ e- n--- H-u-s-a e- n-e- --------------- Hiuksia ei näe. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Korvia----m----ään-n--. K----- e- m------- n--- K-r-i- e- m-ö-k-ä- n-e- ----------------------- Korvia ei myöskään näe. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. S----ä e----ö-k-än--äe. S----- e- m------- n--- S-l-ä- e- m-ö-k-ä- n-e- ----------------------- Selkää ei myöskään näe. 0
Nakreslím mu oči a ústa. M--ä-pi-r-än --lm-t-----uun. M--- p------ s----- j- s---- M-n- p-i-r-n s-l-ä- j- s-u-. ---------------------------- Minä piirrän silmät ja suun. 0
Ten muž tančí a směje se. Mi-s-ta--s----- -aura-. M--- t------ j- n------ M-e- t-n-s-i j- n-u-a-. ----------------------- Mies tanssii ja nauraa. 0
Ten muž má dlouhý nos. M--hel---o- pitkä ---ä. M------- o- p---- n---- M-e-e-l- o- p-t-ä n-n-. ----------------------- Miehellä on pitkä nenä. 0
V rukou drží hůl. H--ell---n k---- -ä--s--än. H------ o- k---- k--------- H-n-l-ä o- k-p-i k-d-s-ä-n- --------------------------- Hänellä on keppi kädessään. 0
Kolem krku má také šálu. H--e-l- o---y-----ula---v---aula- -mp--i. H------ o- m--- k--------- k----- y------ H-n-l-ä o- m-ö- k-u-a-u-v- k-u-a- y-p-r-. ----------------------------------------- Hänellä on myös kaulahuivi kaulan ympäri. 0
Je zima a je chladno. O--t--vi--a-o---yl--. O- t---- j- o- k----- O- t-l-i j- o- k-l-ä- --------------------- On talvi ja on kylmä. 0
Jeho paže jsou silné. K-de----a- -o-m---a-t. K---- o--- v---------- K-d-t o-a- v-i-a-k-a-. ---------------------- Kädet ovat voimakkaat. 0
I jeho nohy jsou silné. J---t o-at m-----o-m-kk--t. J---- o--- m--- v---------- J-l-t o-a- m-ö- v-i-a-k-a-. --------------------------- Jalat ovat myös voimakkaat. 0
Ten muž je ze sněhu. M-e- -n-lu-e-t-. M--- o- l------- M-e- o- l-m-s-a- ---------------- Mies on lumesta. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Hä-e-l- ei -le-------ä- hous--- -ikä-t-----. H------ e- o-- p------- h------ e--- t------ H-n-l-ä e- o-e p-ä-l-ä- h-u-u-a e-k- t-k-i-. -------------------------------------------- Hänellä ei ole päällään housuja eikä takkia. 0
Ale nemrzne. M---- -än------i -le------. M---- h------ e- o-- k----- M-t-a h-n-l-ä e- o-e k-l-ä- --------------------------- Mutta hänellä ei ole kylmä. 0
Je to sněhulák. H-n-on----iuk--. H-- o- l-------- H-n o- l-m-u-k-. ---------------- Hän on lumiukko. 0

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...