Konverzační příručka

cs Části těla   »   bg Частите на тялото

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [петдесет и осем]

58 [petdeset i osem]

Частите на тялото

[Chastite na tyaloto]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Nakreslím muže. А- -и---а- ч-век. А- р------ ч----- А- р-с-в-м ч-в-к- ----------------- Аз рисувам човек. 0
A----suvam -ho-ek. A- r------ c------ A- r-s-v-m c-o-e-. ------------------ Az risuvam chovek.
Nejdříve hlavu. Пъ--- --а---а. П---- г------- П-р-о г-а-а-а- -------------- Първо главата. 0
P-rv- gla----. P---- g------- P-r-o g-a-a-a- -------------- Pyrvo glavata.
Ten muž má na sobě klobouk. Ч-век-- но-и --п--. Ч------ н--- ш----- Ч-в-к-т н-с- ш-п-а- ------------------- Човекът носи шапка. 0
Cho--------s-----p-a. C------- n--- s------ C-o-e-y- n-s- s-a-k-. --------------------- Chovekyt nosi shapka.
Jeho vlasy nejsou vidět. К-са-а-м---- -е ви-да. К----- м- н- с- в----- К-с-т- м- н- с- в-ж-а- ---------------------- Косата му не се вижда. 0
Kos--a m- -e se vi----. K----- m- n- s- v------ K-s-t- m- n- s- v-z-d-. ----------------------- Kosata mu ne se vizhda.
Ani jeho uši nejsou vidět. И-уши-е му -е--е--ижда-. И у---- м- н- с- в------ И у-и-е м- н- с- в-ж-а-. ------------------------ И ушите му не се виждат. 0
I ------ m--ne--- -i-h-a-. I u----- m- n- s- v------- I u-h-t- m- n- s- v-z-d-t- -------------------------- I ushite mu ne se vizhdat.
Ani jeho záda nejsou vidět. Гъ-бъ- -- --щ---е--е -ижда. Г----- м- с--- н- с- в----- Г-р-ъ- м- с-щ- н- с- в-ж-а- --------------------------- Гърбът му също не се вижда. 0
Gy-b-t -u-s-------ne-s--viz---. G----- m- s------ n- s- v------ G-r-y- m- s-s-c-o n- s- v-z-d-. ------------------------------- Gyrbyt mu syshcho ne se vizhda.
Nakreslím mu oči a ústa. Рис-----о---е-и-у-т-т-. Р------ о---- и у------ Р-с-в-м о-и-е и у-т-т-. ----------------------- Рисувам очите и устата. 0
Ri--vam---h-te-- ------. R------ o----- i u------ R-s-v-m o-h-t- i u-t-t-. ------------------------ Risuvam ochite i ustata.
Ten muž tančí a směje se. Ч-век-т--ан-ува-и-се-----. Ч------ т------ и с- с---- Ч-в-к-т т-н-у-а и с- с-е-. -------------------------- Човекът танцува и се смее. 0
Chov-k----ant-u-a-- -e s-ee. C------- t------- i s- s---- C-o-e-y- t-n-s-v- i s- s-e-. ---------------------------- Chovekyt tantsuva i se smee.
Ten muž má dlouhý nos. Човек-т---а----ъг нос. Ч------ и-- д---- н--- Ч-в-к-т и-а д-л-г н-с- ---------------------- Човекът има дълъг нос. 0
C-ov-k---im- dy-y---os. C------- i-- d---- n--- C-o-e-y- i-a d-l-g n-s- ----------------------- Chovekyt ima dylyg nos.
V rukou drží hůl. Т-й нос- -----а в -ъ-е-- --. Т-- н--- п----- в р----- с-- Т-й н-с- п-ъ-к- в р-ц-т- с-. ---------------------------- Той носи пръчка в ръцете си. 0
T-y n-s- --yc--- - ry-set- si. T-- n--- p------ v r------ s-- T-y n-s- p-y-h-a v r-t-e-e s-. ------------------------------ Toy nosi prychka v rytsete si.
Kolem krku má také šálu. Но-- --ша- около--р-т- --. Н--- и ш-- о---- в---- с-- Н-с- и ш-л о-о-о в-а-а с-. -------------------------- Носи и шал около врата си. 0
N----i --a--o-olo -r-t- s-. N--- i s--- o---- v---- s-- N-s- i s-a- o-o-o v-a-a s-. --------------------------- Nosi i shal okolo vrata si.
Je zima a je chladno. Зима---и-е---уд--о. З--- е и е с------- З-м- е и е с-у-е-о- ------------------- Зима е и е студено. 0
Z--a--- - -----u----. Z--- y- i y- s------- Z-m- y- i y- s-u-e-o- --------------------- Zima ye i ye studeno.
Jeho paže jsou silné. Ръ-е-е ---с- силн-. Р----- м- с- с----- Р-ц-т- м- с- с-л-и- ------------------- Ръцете му са силни. 0
Ry--e-e mu-s---i---. R------ m- s- s----- R-t-e-e m- s- s-l-i- -------------------- Rytsete mu sa silni.
I jeho nohy jsou silné. И -р---та-му ---сил-и. И к------ м- с- с----- И к-а-а-а м- с- с-л-и- ---------------------- И краката му са силни. 0
I-k-a--t- ------s--n-. I k------ m- s- s----- I k-a-a-a m- s- s-l-i- ---------------------- I krakata mu sa silni.
Ten muž je ze sněhu. Ч-в--ъ--- от--н-г. Ч------ е о- с---- Ч-в-к-т е о- с-я-. ------------------ Човекът е от сняг. 0
Ch-v-k-t ---ot-sny--. C------- y- o- s----- C-o-e-y- y- o- s-y-g- --------------------- Chovekyt ye ot snyag.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Т-- -е-н-си п-нт-л-- и--алто. Т-- н- н--- п------- и п----- Т-й н- н-с- п-н-а-о- и п-л-о- ----------------------------- Той не носи панталон и палто. 0
Toy-n--n-si ---t--on - p----. T-- n- n--- p------- i p----- T-y n- n-s- p-n-a-o- i p-l-o- ----------------------------- Toy ne nosi pantalon i palto.
Ale nemrzne. Н---е--- - с---е-о. Н- н- м- е с------- Н- н- м- е с-у-е-о- ------------------- Но не му е студено. 0
No-ne-m--ye st----o. N- n- m- y- s------- N- n- m- y- s-u-e-o- -------------------- No ne mu ye studeno.
Je to sněhulák. Т---- --еж-- ---ек. Т-- е с----- ч----- Т-й е с-е-е- ч-в-к- ------------------- Той е снежен човек. 0
T---y- s-ez----c-ove-. T-- y- s------ c------ T-y y- s-e-h-n c-o-e-. ---------------------- Toy ye snezhen chovek.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...