Konverzační příručka

cs Části těla   »   bg Частите на тялото

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [петдесет и осем]

58 [petdeset i osem]

Частите на тялото

[Chastite na tyaloto]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Nakreslím muže. А- --су-а----в--. А_ р______ ч_____ А- р-с-в-м ч-в-к- ----------------- Аз рисувам човек. 0
Az-r-su-a---h-v--. A_ r______ c______ A- r-s-v-m c-o-e-. ------------------ Az risuvam chovek.
Nejdříve hlavu. П--в---ла---а. П____ г_______ П-р-о г-а-а-а- -------------- Първо главата. 0
Pyr-o----v-ta. P____ g_______ P-r-o g-a-a-a- -------------- Pyrvo glavata.
Ten muž má na sobě klobouk. Чо--кът --с- ша---. Ч______ н___ ш_____ Ч-в-к-т н-с- ш-п-а- ------------------- Човекът носи шапка. 0
Ch---kyt--o-i sha--a. C_______ n___ s______ C-o-e-y- n-s- s-a-k-. --------------------- Chovekyt nosi shapka.
Jeho vlasy nejsou vidět. Ко-а-а----н--с- вижда. К_____ м_ н_ с_ в_____ К-с-т- м- н- с- в-ж-а- ---------------------- Косата му не се вижда. 0
K-s-ta mu--- -----zh--. K_____ m_ n_ s_ v______ K-s-t- m- n- s- v-z-d-. ----------------------- Kosata mu ne se vizhda.
Ani jeho uši nejsou vidět. И --и-е--у -е с--в---а-. И у____ м_ н_ с_ в______ И у-и-е м- н- с- в-ж-а-. ------------------------ И ушите му не се виждат. 0
I-us--t- -u -e se----hda-. I u_____ m_ n_ s_ v_______ I u-h-t- m- n- s- v-z-d-t- -------------------------- I ushite mu ne se vizhdat.
Ani jeho záda nejsou vidět. Г--б-------ъ-о-не----в----. Г_____ м_ с___ н_ с_ в_____ Г-р-ъ- м- с-щ- н- с- в-ж-а- --------------------------- Гърбът му също не се вижда. 0
G---yt mu sy--c-o-n--s- -iz---. G_____ m_ s______ n_ s_ v______ G-r-y- m- s-s-c-o n- s- v-z-d-. ------------------------------- Gyrbyt mu syshcho ne se vizhda.
Nakreslím mu oči a ústa. Р---в-м--ч--- - -с---а. Р______ о____ и у______ Р-с-в-м о-и-е и у-т-т-. ----------------------- Рисувам очите и устата. 0
R--uv-- --hi-e -----ata. R______ o_____ i u______ R-s-v-m o-h-t- i u-t-t-. ------------------------ Risuvam ochite i ustata.
Ten muž tančí a směje se. Ч--екът--ан-ува-и-се--м--. Ч______ т______ и с_ с____ Ч-в-к-т т-н-у-а и с- с-е-. -------------------------- Човекът танцува и се смее. 0
C----ky---antsuva-i s- --ee. C_______ t_______ i s_ s____ C-o-e-y- t-n-s-v- i s- s-e-. ---------------------------- Chovekyt tantsuva i se smee.
Ten muž má dlouhý nos. Ч-век-- --а-д--ъ-----. Ч______ и__ д____ н___ Ч-в-к-т и-а д-л-г н-с- ---------------------- Човекът има дълъг нос. 0
C----k---im---yl-- nos. C_______ i__ d____ n___ C-o-e-y- i-a d-l-g n-s- ----------------------- Chovekyt ima dylyg nos.
V rukou drží hůl. Той н-си п----а - ръц-те-си. Т__ н___ п_____ в р_____ с__ Т-й н-с- п-ъ-к- в р-ц-т- с-. ---------------------------- Той носи пръчка в ръцете си. 0
T-y-nosi--rych-a---ry----- -i. T__ n___ p______ v r______ s__ T-y n-s- p-y-h-a v r-t-e-e s-. ------------------------------ Toy nosi prychka v rytsete si.
Kolem krku má také šálu. Н-си и-ш-л около в-----си. Н___ и ш__ о____ в____ с__ Н-с- и ш-л о-о-о в-а-а с-. -------------------------- Носи и шал около врата си. 0
N------shal----------t- --. N___ i s___ o____ v____ s__ N-s- i s-a- o-o-o v-a-a s-. --------------------------- Nosi i shal okolo vrata si.
Je zima a je chladno. Зи-а-- и-е-студ-н-. З___ е и е с_______ З-м- е и е с-у-е-о- ------------------- Зима е и е студено. 0
Zim- ye i -e -t-----. Z___ y_ i y_ s_______ Z-m- y- i y- s-u-e-o- --------------------- Zima ye i ye studeno.
Jeho paže jsou silné. Р-ц-те-му с- сил-и. Р_____ м_ с_ с_____ Р-ц-т- м- с- с-л-и- ------------------- Ръцете му са силни. 0
Ryt-e-e m- ---sil-i. R______ m_ s_ s_____ R-t-e-e m- s- s-l-i- -------------------- Rytsete mu sa silni.
I jeho nohy jsou silné. И--ра--т--му--- си-ни. И к______ м_ с_ с_____ И к-а-а-а м- с- с-л-и- ---------------------- И краката му са силни. 0
I--r-ka-a-m---- s-lni. I k______ m_ s_ s_____ I k-a-a-a m- s- s-l-i- ---------------------- I krakata mu sa silni.
Ten muž je ze sněhu. Чо-е--т --о--сн-г. Ч______ е о_ с____ Ч-в-к-т е о- с-я-. ------------------ Човекът е от сняг. 0
Chove-yt-y- -t--n--g. C_______ y_ o_ s_____ C-o-e-y- y- o- s-y-g- --------------------- Chovekyt ye ot snyag.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Т----е---с--пантал-- ---алто. Т__ н_ н___ п_______ и п_____ Т-й н- н-с- п-н-а-о- и п-л-о- ----------------------------- Той не носи панталон и палто. 0
To- ne nos----nt--on i---lto. T__ n_ n___ p_______ i p_____ T-y n- n-s- p-n-a-o- i p-l-o- ----------------------------- Toy ne nosi pantalon i palto.
Ale nemrzne. Но н------ --у-е-о. Н_ н_ м_ е с_______ Н- н- м- е с-у-е-о- ------------------- Но не му е студено. 0
No ne -u ye-st-d--o. N_ n_ m_ y_ s_______ N- n- m- y- s-u-e-o- -------------------- No ne mu ye studeno.
Je to sněhulák. Т---- -не----чо-е-. Т__ е с_____ ч_____ Т-й е с-е-е- ч-в-к- ------------------- Той е снежен човек. 0
T-- ye---e-h-n-c--v-k. T__ y_ s______ c______ T-y y- s-e-h-n c-o-e-. ---------------------- Toy ye snezhen chovek.

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...