Konverzační příručka

cs Části těla   »   lv Ķermeņa daļas

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [piecdesmit astoņi]

Ķermeņa daļas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Es zīm-j- vī--et-. E- z----- v------- E- z-m-j- v-r-e-i- ------------------ Es zīmēju vīrieti. 0
Nejdříve hlavu. Visp-rms---lvu. V------- g----- V-s-i-m- g-l-u- --------------- Vispirms galvu. 0
Ten muž má na sobě klobouk. Vīr-e-i- i---l------. V------- i- p-------- V-r-e-i- i- p-a-m-l-. --------------------- Vīrietim ir platmale. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. M-t-- n--e-z. M---- n------ M-t-s n-r-d-. ------------- Matus neredz. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. A-s-s a-ī--e---z. A---- a-- n------ A-s-s a-ī n-r-d-. ----------------- Ausis arī neredz. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. M-g-ru---ī n--e--. M----- a-- n------ M-g-r- a-ī n-r-d-. ------------------ Muguru arī neredz. 0
Nakreslím mu oči a ústa. E--z--ēju -c-- u- ----. E- z----- a--- u- m---- E- z-m-j- a-i- u- m-t-. ----------------------- Es zīmēju acis un muti. 0
Ten muž tančí a směje se. V-r--tis de-o ---sme--s. V------- d--- u- s------ V-r-e-i- d-j- u- s-e-a-. ------------------------ Vīrietis dejo un smejas. 0
Ten muž má dlouhý nos. V---etim-----ar- --gun-. V------- i- g--- d------ V-r-e-i- i- g-r- d-g-n-. ------------------------ Vīrietim ir garš deguns. 0
V rukou drží hůl. R-kās --ņš---- --i--i. R---- v--- t-- s------ R-k-s v-ņ- t-r s-i-ķ-. ---------------------- Rokās viņš tur spieķi. 0
Kolem krku má také šálu. Ap-k---u ----m -r---l--. A- k---- v---- i- š----- A- k-k-u v-ņ-m i- š-l-e- ------------------------ Ap kaklu viņam ir šalle. 0
Je zima a je chladno. I--z-----u--i- a--s-s. I- z---- u- i- a------ I- z-e-a u- i- a-k-t-. ---------------------- Ir ziema un ir auksts. 0
Jeho paže jsou silné. Rok-- ir-sp-cī-a-. R---- i- s-------- R-k-s i- s-ē-ī-a-. ------------------ Rokas ir spēcīgas. 0
I jeho nohy jsou silné. K--a----- ir-sp-c-gas. K---- a-- i- s-------- K-j-s a-ī i- s-ē-ī-a-. ---------------------- Kājas arī ir spēcīgas. 0
Ten muž je ze sněhu. Vīr- ----o--ni---. V--- i- n- s------ V-r- i- n- s-i-g-. ------------------ Vīrs ir no sniega. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. V---m---v--ikšu u- ---eļ-. V---- n-- b---- u- m------ V-ņ-m n-v b-k-u u- m-t-ļ-. -------------------------- Viņam nav bikšu un mēteļa. 0
Ale nemrzne. B---vīram -esa--t. B-- v---- n------- B-t v-r-m n-s-l-t- ------------------ Bet vīram nesalst. 0
Je to sněhulák. T---i- sn--g-vīr-. T-- i- s---------- T-s i- s-i-g-v-r-. ------------------ Tas ir sniegavīrs. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...