Konverzační příručka

cs Části těla   »   mk Делови на телото

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [педесет и осум]

58 [pyedyesyet i osoom]

Делови на телото

[Dyelovi na tyeloto]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Ј-с --т-----в-к. Ј-- ц---- ч----- Ј-с ц-т-м ч-в-к- ---------------- Јас цртам човек. 0
Јas-tz--am -h-vyek. Ј-- t----- c------- Ј-s t-r-a- c-o-y-k- ------------------- Јas tzrtam chovyek.
Nejdříve hlavu. Најпр----------. Н------ г------- Н-ј-р-о г-а-а-а- ---------------- Најпрво главата. 0
N----vo ---a--t-. N------ g-------- N-ј-r-o g-l-v-t-. ----------------- Naјprvo gulavata.
Ten muž má na sobě klobouk. Ч------ н--- ------ешир. Ч------ н--- е--- ш----- Ч-в-к-т н-с- е-е- ш-ш-р- ------------------------ Човекот носи еден шешир. 0
Cho-y-ko- --si ye-y----hyeshi-. C-------- n--- y----- s-------- C-o-y-k-t n-s- y-d-e- s-y-s-i-. ------------------------------- Chovyekot nosi yedyen shyeshir.
Jeho vlasy nejsou vidět. К--ата ---м-----гле-а. К----- н- м- с- г----- К-с-т- н- м- с- г-е-а- ---------------------- Косата не му се гледа. 0
K----a-n------ s-- g-l--d-. K----- n-- m-- s-- g------- K-s-t- n-e m-o s-e g-l-e-a- --------------------------- Kosata nye moo sye gulyeda.
Ani jeho uši nejsou vidět. У--т- -с-о-та-а--е -- ----ле-а--. У---- и--- т--- н- м- с- г------- У-и-е и-т- т-к- н- м- с- г-е-а-т- --------------------------------- Ушите исто така не му се гледаат. 0
O---itye-is--------n-- m---sy-------d--t. O------- i--- t--- n-- m-- s-- g--------- O-s-i-y- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a-t- ----------------------------------------- Ooshitye isto taka nye moo sye gulyedaat.
Ani jeho záda nejsou vidět. Гр-от-ис-о-така -е ----е --е--. Г---- и--- т--- н- м- с- г----- Г-б-т и-т- т-к- н- м- с- г-е-а- ------------------------------- Грбот исто така не му се гледа. 0
Gu-b-t --t- taka-n-e-moo-s-----l--da. G----- i--- t--- n-- m-- s-- g------- G-r-o- i-t- t-k- n-e m-o s-e g-l-e-a- ------------------------------------- Gurbot isto taka nye moo sye gulyeda.
Nakreslím mu oči a ústa. Г--цр----оч----- -стата. Г- ц---- о---- и у------ Г- ц-т-м о-и-е и у-т-т-. ------------------------ Ги цртам очите и устата. 0
Gu------am ochi-y----oostat-. G-- t----- o------ i o------- G-i t-r-a- o-h-t-e i o-s-a-a- ----------------------------- Gui tzrtam ochitye i oostata.
Ten muž tančí a směje se. Чо--кот т----в-------см--. Ч------ т------ и с- с---- Ч-в-к-т т-н-у-а и с- с-е-. -------------------------- Човекот танцува и се смее. 0
C-o-yek-----n--oo-- i--y---m--y-. C-------- t-------- i s-- s------ C-o-y-k-t t-n-z-o-a i s-e s-y-y-. --------------------------------- Chovyekot tantzoova i sye smyeye.
Ten muž má dlouhý nos. Чов--о--и-- ---г -ос. Ч------ и-- д--- н--- Ч-в-к-т и-а д-л- н-с- --------------------- Човекот има долг нос. 0
C---ye-ot i-a-dolg- n--. C-------- i-- d---- n--- C-o-y-k-t i-a d-l-u n-s- ------------------------ Chovyekot ima dolgu nos.
V rukou drží hůl. Тој во -ацет--н--- еден ст--. Т-- в- р----- н--- е--- с---- Т-ј в- р-ц-т- н-с- е-е- с-а-. ----------------------------- Тој во рацете носи еден стап. 0
Toј-v- rat-ye------si --dye----a-. T-- v- r-------- n--- y----- s---- T-ј v- r-t-y-t-e n-s- y-d-e- s-a-. ---------------------------------- Toј vo ratzyetye nosi yedyen stap.
Kolem krku má také šálu. Тој-око----ра-от-н--и --т- т-ка-- е--н ша-. Т-- о---- в----- н--- и--- т--- и е--- ш--- Т-ј о-о-у в-а-о- н-с- и-т- т-к- и е-е- ш-л- ------------------------------------------- Тој околу вратот носи исто така и еден шал. 0
To- -k-l-- -rat-t no-i -sto--a-a---yed--n-shal. T-- o----- v----- n--- i--- t--- i y----- s---- T-ј o-o-o- v-a-o- n-s- i-t- t-k- i y-d-e- s-a-. ----------------------------------------------- Toј okoloo vratot nosi isto taka i yedyen shal.
Je zima a je chladno. Зи-а е----туден---. З--- е и с------ е- З-м- е и с-у-е-о е- ------------------- Зима е и студено е. 0
Zim- ye-i -to-d-----y-. Z--- y- i s-------- y-- Z-m- y- i s-o-d-e-o y-. ----------------------- Zima ye i stoodyeno ye.
Jeho paže jsou silné. Р-цет--с----лн-. Р----- с- с----- Р-ц-т- с- с-л-и- ---------------- Рацете се силни. 0
Ra-zy--ye-s-e-s---i. R-------- s-- s----- R-t-y-t-e s-e s-l-i- -------------------- Ratzyetye sye silni.
I jeho nohy jsou silné. Н-з----и----та-а ---силни. Н----- и--- т--- с- с----- Н-з-т- и-т- т-к- с- с-л-и- -------------------------- Нозете исто така се силни. 0
N--y-t-e-is-o -------e sil--. N------- i--- t--- s-- s----- N-z-e-y- i-t- t-k- s-e s-l-i- ----------------------------- Nozyetye isto taka sye silni.
Ten muž je ze sněhu. Ч-ве-от --од-----. Ч------ е о- с---- Ч-в-к-т е о- с-е-. ------------------ Човекот е од снег. 0
Ch--yek-t-ye o- ----gu. C-------- y- o- s------ C-o-y-k-t y- o- s-y-g-. ----------------------- Chovyekot ye od snyegu.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Тој----н-си-пант-л----и--ант-л. Т-- н- н--- п-------- и м------ Т-ј н- н-с- п-н-а-о-и и м-н-и-. ------------------------------- Тој не носи панталони и мантил. 0
Toј-n-- --s--p----l--- --ma-t-l. T-- n-- n--- p-------- i m------ T-ј n-e n-s- p-n-a-o-i i m-n-i-. -------------------------------- Toј nye nosi pantaloni i mantil.
Ale nemrzne. Но--о---от-н- -е --р----а. Н- ч------ н- с- с-------- Н- ч-в-к-т н- с- с-р-н-в-. -------------------------- Но човекот не се смрзнува. 0
No -hovy--ot-ny- sye ----n--va. N- c-------- n-- s-- s--------- N- c-o-y-k-t n-e s-e s-r-n-o-a- ------------------------------- No chovyekot nye sye smrznoova.
Je to sněhulák. Т-а-е сне--о. Т-- е с------ Т-а е с-е-к-. ------------- Тоа е снешко. 0
T-a ye s--e----. T-- y- s-------- T-a y- s-y-s-k-. ---------------- Toa ye snyeshko.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...