Konverzační příručka

cs V přírodě   »   sq Nё natyrё

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [njёzetegjashtё]

Nё natyrё

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? A-- ----o---u-lё-? A e s----- k------ A e s-i-o- k-l-ё-? ------------------ A e shikon kullёn? 0
Vidíš tu horu? A-e s----- ma-in? A e s----- m----- A e s-i-o- m-l-n- ----------------- A e shikon malin? 0
Vidíš tu vesnici? A-- sh-k-n -sh-tin? A e s----- f------- A e s-i-o- f-h-t-n- ------------------- A e shikon fshatin? 0
Vidíš tu řeku? A----h-kon----in? A e s----- l----- A e s-i-o- l-m-n- ----------------- A e shikon lumin? 0
Vidíš ten most? A e s--k-- --ёn? A e s----- u---- A e s-i-o- u-ё-? ---------------- A e shikon urёn? 0
Vidíš to jezero? A ---hikon --qenin? A e s----- l------- A e s-i-o- l-q-n-n- ------------------- A e shikon liqenin? 0
Tamten pták se mi líbí. Z------je -ё -ё-q--. Z--- a--- m- p------ Z-g- a-j- m- p-l-e-. -------------------- Zogu atje mё pёlqen. 0
Tamten strom se mi líbí. Pem- atj- mё-----e-. P--- a--- m- p------ P-m- a-j- m- p-l-e-. -------------------- Pema atje mё pёlqen. 0
Tamten kámen se mi líbí. G--i-a-j---- -ё-q-n. G--- a--- m- p------ G-r- a-j- m- p-l-e-. -------------------- Guri atje mё pёlqen. 0
Tamten park se mi líbí. P-r-u--tj--m- p-----. P---- a--- m- p------ P-r-u a-j- m- p-l-e-. --------------------- Parku atje mё pёlqen. 0
Ta zahrada se mi líbí. Ko-sh-i -tj---ё-p--qen. K------ a--- m- p------ K-p-h-i a-j- m- p-l-e-. ----------------------- Kopshti atje mё pёlqen. 0
Tato květina se mi líbí. Lu-ja----u -ё pё---n. L---- k--- m- p------ L-l-a k-t- m- p-l-e-. --------------------- Lulja kёtu mё pёlqen. 0
Líbí se mi to. Mё------ i -----. M- d---- i b----- M- d-k-t i b-k-r- ----------------- Mё duket i bukur. 0
Připadá mi to zajímavé. Mё --ket----e--sa--. M- d---- i---------- M- d-k-t i-t-r-s-n-. -------------------- Mё duket interesant. 0
To je nádherné. M- duk-t - ----u-lueshёm. M- d---- i m------------- M- d-k-t i m-e-u-l-e-h-m- ------------------------- Mё duket i mrekullueshёm. 0
To je ošklivé. Mё--u--- -----mtua-. M- d---- i s-------- M- d-k-t i s-ё-t-a-. -------------------- Mё duket i shёmtuar. 0
Připadá mi to nudné. Mё-duke----mёr-it-hё-. M- d---- i m---------- M- d-k-t i m-r-i-s-ё-. ---------------------- Mё duket i mёrzitshёm. 0
To je strašné. Mё -uket---f-i-shё-. M- d---- i f-------- M- d-k-t i f-i-s-ё-. -------------------- Mё duket i frikshёm. 0

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!