Konverzační příručka

cs Na nádraží   »   sq Nё stacionin e trenit

33 [třicet tři]

Na nádraží

Na nádraží

33 [tridhjetёetre]

Nё stacionin e trenit

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Kdy jede příští vlak do Berlína? Ku- n-s----r-n---j-t-r --r-B--lin? K-- n---- t---- t----- p-- B------ K-r n-s-t t-e-i t-e-ё- p-r B-r-i-? ---------------------------------- Kur niset treni tjetёr pёr Berlin? 0
Kdy jede příští vlak do Paříže? Ku- n--e- -------jetё- pё---ar--? K-- n---- t---- t----- p-- P----- K-r n-s-t t-e-i t-e-ё- p-r P-r-s- --------------------------------- Kur niset treni tjetёr pёr Paris? 0
Kdy jede příští vlak do Londýna? K-r-n---- t--ni---et-r pёr -ond--? K-- n---- t---- t----- p-- L------ K-r n-s-t t-e-i t-e-ё- p-r L-n-ё-? ---------------------------------- Kur niset treni tjetёr pёr Londёr? 0
V kolik hodin jede vlak do Varšavy? N- -’o-- n-set --e-- pёr-V----av-? N- ç---- n---- t---- p-- V-------- N- ç-o-ё n-s-t t-e-i p-r V-r-h-v-? ---------------------------------- Nё ç’orё niset treni pёr Varshavё? 0
V kolik hodin jede vlak do Stockholmu? N- ----ё--i-e- -re-i p------kho--? N- ç---- n---- t---- p-- S-------- N- ç-o-ё n-s-t t-e-i p-r S-o-h-l-? ---------------------------------- Nё ç’orё niset treni pёr Stokholm? 0
V kolik hodin jede vlak do Budapešti? Nё ç-orё -is-- t-en- pёr------da-e--? N- ç---- n---- t---- p-- n- B-------- N- ç-o-ё n-s-t t-e-i p-r n- B-d-p-s-? ------------------------------------- Nё ç’orё niset treni pёr nё Budapest? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Madridu. Du- n-ё -iletё-pё--M-d--d. D-- n-- b----- p-- M------ D-a n-ё b-l-t- p-r M-d-i-. -------------------------- Dua njё biletё pёr Madrid. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Prahy. Dua -----ile---p-r ---gë. D-- n-- b----- p-- P----- D-a n-ё b-l-t- p-r P-a-ë- ------------------------- Dua njё biletё pёr Pragë. 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bernu. D-- -j---il--ё p-- Bernë. D-- n-- b----- p-- B----- D-a n-ё b-l-t- p-r B-r-ë- ------------------------- Dua njё biletё pёr Bernë. 0
Kdy přijede vlak do Vídně? K-- -r-i----e-- nё V-en? K-- a---- t---- n- V---- K-r a-r-n t-e-i n- V-e-? ------------------------ Kur arrin treni nё Vjen? 0
Kdy přijede vlak do Moskvy? K-r ar-in---eni-n----s-ё? K-- a---- t---- n- M----- K-r a-r-n t-e-i n- M-s-ё- ------------------------- Kur arrin treni nё Moskё? 0
Kdy přijede vlak do Amsterdamu? K---a-ri- tre-- n- -m-t-----? K-- a---- t---- n- A--------- K-r a-r-n t-e-i n- A-s-e-d-m- ----------------------------- Kur arrin treni nё Amsterdam? 0
Budu muset přestupovat? A-d-h-- ----d--r-j----n? A d---- t- n------ t---- A d-h-t t- n-ё-r-j t-e-? ------------------------ A duhet tё ndёrroj tren? 0
Z kterého nástupiště jede ten vlak? Nё------ pl--f-r-ё-nis------ni? N- c---- p-------- n---- t----- N- c-l-n p-a-f-r-ё n-s-t t-e-i- ------------------------------- Nё cilёn platformё niset treni? 0
Je v tom vlaku spací vůz? A ka-v--on -j-m--nё --e-? A k- v---- g---- n- t---- A k- v-g-n g-u-i n- t-e-? ------------------------- A ka vagon gjumi nё tren? 0
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bruselu. Dua v-t-m va-t-- --r---u-se-. D-- v---- v----- p-- B------- D-a v-t-m v-j-j- p-r B-u-s-l- ----------------------------- Dua vetёm vajtje pёr Bruksel. 0
Chtěl / chtěla bych zpáteční jízdenku do Kodaně. Dua-nj- b-letё kt-----pёr n--Ko-en-a-e-. D-- n-- b----- k----- p-- n- K---------- D-a n-ё b-l-t- k-h-m- p-r n- K-p-n-a-e-. ---------------------------------------- Dua njё biletё kthimi pёr nё Kopenhagen. 0
Kolik stojí lůžko ve spacím voze? S---ush-on --- vend--ё------i- -- sh--etёr? S- k------ n-- v--- n- v------ m- s-------- S- k-s-t-n n-ё v-n- n- v-g-n-n m- s-t-e-ё-? ------------------------------------------- Sa kushton njё vend nё vagonin me shtretёr? 0

Jazyková změna

Svět, ve kterém žijeme, se každý den mění. Stagnovat tedy nemůže ani náš jazyk. Vyvíjí se s námi, je dynamický. Tato změna se může týkat všech oblastí jazyka. To znamená, že se může vztahovat k různým aspektům. Fonologická změna se týká zvukového systému jazyka. Při sémantické změně se mění význam slov. Lexikální změna mění slovní zásobu. Gramatická změna mění gramatické struktury. Důvody jazykových změn jsou různé. Často jsou to ekonomické důvody. Mluvčí nebo pisatelé chtějí ušetřit čas a námahu. Svůj jazyk tedy zjednodušují. Jazykovou změnu mohou ovlivnit také inovace. K tomu například dochází, když vynalezneme nové věci. Ty potřebují jméno, vznikají tedy nová slova. Většinou není jazyková změna plánovaná. Jedná se o přirozený proces a dochází k ní automaticky. Mluvčí však mohou svůj jazyk měnit i vědomě. To dělají tehdy, když chtějí dosáhnout určitého účinku. Jazykovou změnu podporuje také vliv cizích jazyků. Je to zřejmé zejména v čase globalizace. Především angličtina ovlivňuje jiné jazyky. Téměř v každém jazyce dnes najdeme anglická slova. Nazýváme je anglicismy. Změna jazyků je podrobována kritice nebo obavám již od antiky. Přitom jde o pozitivní jev. Neboť dokazuje, že náš jazyk je živý stejně jako my!