Konverzační příručka

cs zdůvodnění 3   »   sq tё argumentosh diçka 3

77 [sedmdesát sedm]

zdůvodnění 3

zdůvodnění 3

77 [shtatёdhjetёeshtatё]

tё argumentosh diçka 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Proč nejíte ten dort? Ps- n-- e h--- t-----? Pse nuk e hani tortёn? 0
Musím zhubnout. Mё d---- t- b-- n-- p----. Mё duhet tё bie nga pesha. 0
Nejím ten dort, protože musím zhubnout. Un- n-- e h-- s---- d-- t- b-- n-- p----. Unё nuk e ha, sepse dua tё bie nga pesha. 0
Proč nepijete to pivo? Ps- n-- e p--- b-----? Pse nuk e pini birrёn? 0
Musím ještě řídit. Un- d---- t- j-- m------. Unё duhet ti jap makinёs. 0
Nepiju ho, protože musím ještě řídit. Nu- e p-- s---- d---- t- j-- m------. Nuk e pi, sepse duhet ti jap makinёs. 0
Proč nepiješ tu kávu? Ps- n-- e p- k----? Pse nuk e pi kafen? 0
Je studená. Ёs--- e f-----. Ёshtё e ftohtё. 0
Nebudu ji pít, protože je studená. Un- n-- e p-- s---- a-- ё---- e f-----. Unё nuk e pi, sepse ajo ёshtё e ftohtё. 0
Proč nepiješ ten čaj? Ps- n-- e p- ç----? Pse nuk e pi çajin? 0
Nemám cukr. Nu- k-- s-----. Nuk kam sheqer. 0
Nepiju ten čaj, protože nemám cukr. Nu- e p-- s---- n-- k-- s-----. Nuk e pi, sepse nuk kam sheqer. 0
Proč nejíte tu polévku? Ps- n-- e h--- s----? Pse nuk e hani supёn? 0
Neobjednal jsem si ji. Nu- e k-- p--------. Nuk e kam porositur. 0
Nebudu ji jíst, protože jsem si ji neobjednal. Nu- e h-- s---- n-- e k-- p--------. Nuk e ha, sepse nuk e kam porositur. 0
Proč nejíte to maso? Ps- n-- e h--- m-----? Pse nuk e hani mishin? 0
Jsem vegetarián. Un- j-- v----------. Unё jam vegjetarian. 0
Nejím to, protože jsem vegetarián. Nu- e h-- s---- j-- v----------. Nuk e ha, sepse jam vegjetarian. 0

Gesta pomáhají při učení nových slov

Když se učíme slovíčka, má náš mozek spoustu práce. Musí uložit každé nové slovo. Můžete však svému mozku v učení pomoct. A to pomocí gest. Gesta pomáhají naší paměti. Lépe si zapamatuje slova, když zároveň zpracovává i gesta. Jasně to prokázala jedna studie. Vědci nechali studenty učit se slovíčka. Tato slova však ve skutečnosti neexistovala. Byla součástí umělého jazyka. Několik slov se studenti učili pomocí gest. To znamená, že studenti tato slova nejen slyšeli či četli. Pomocí gest také napodobovali význam těchto slov. Při učení byla monitorována činnost jejich mozku. Během pokusu došli vědci k zajímavému závěru. Při učení slovíček pomocí gest bylo aktivnějších více oblastí mozku. Kromě centra řeči projevovaly aktivitu také senzomotorické oblasti. Tato přebytečná mozková aktivita ovlivňuje naši paměť. Při učení pomocí gest se vytvoří komplexní síť. Tyto sítě uchovají nová slova na více místech v mozku. Slovní zásoba je tak zpracovávána efektivněji. Když potom chceme použít určitá slova, náš mozek je rychleji najde. Jsou také lépe uložena. Je ale důležité, aby mělo gesto s takovým slovem spojitost. Náš mozek rozezná, když slovo a gesto k sobě nepatří. Nové objevy mohou vést k novým vyučovacím metodám. Jedinci, kteří toho o jazycích vědí málo, se často učí pomalu. Možná by se jim učilo lépe, kdyby slova fyzicky napodobovali…