Konverzační příručka

cs žádat o něco   »   sq tё lutesh pёr diçka

74 [sedmdesát čtyři]

žádat o něco

žádat o něco

74 [shtatёdhjetёekatёr]

tё lutesh pёr diçka

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Můžete mi ostříhat vlasy? A-m----tё m’- p-isn- --o--t? A m--- t- m-- p----- f------ A m-n- t- m-i p-i-n- f-o-ё-? ---------------------------- A mund tё m’i prisni flokёt? 0
Ne moc nakrátko, prosím. Jo s-umё s--u-t, ju-----m. J- s---- s------ j- l----- J- s-u-ё s-k-r-, j- l-t-m- -------------------------- Jo shumё shkurt, ju lutem. 0
O něco kratší, prosím. P---m- shk---, j--lu--m. P-- m- s------ j- l----- P-k m- s-k-r-, j- l-t-m- ------------------------ Pak mё shkurt, ju lutem. 0
Můžete mi vyvolat fotky? A -u---t---z----l--- fo------it-? A m--- t-- z-------- f----------- A m-n- t-i z-v-l-o-i f-t-g-a-i-ё- --------------------------------- A mund t’i zhvilloni fotografitё? 0
Fotky jsou na cédéčku. Fo---rafitё-ja-- ----D. F---------- j--- n- C-- F-t-g-a-i-ё j-n- n- C-. ----------------------- Fotografitё janё nё CD. 0
Fotky jsou ve foťáku. Foto-ra-itё j-n--nё -ame--. F---------- j--- n- k------ F-t-g-a-i-ё j-n- n- k-m-r-. --------------------------- Fotografitё janё nё kamera. 0
Můžete opravit ty hodinky? A---nd-ta -r-gu---ni---ё-? A m--- t- r--------- o---- A m-n- t- r-e-u-l-n- o-ё-? -------------------------- A mund ta rregulloni orёn? 0
Sklíčko je rozbité. Got--ё-ht----thy-r. G--- ё---- e t----- G-t- ё-h-ё e t-y-r- ------------------- Gota ёshtё e thyer. 0
Baterie je prázdná. Bate-ia ё-h-ё b-sh. B------ ё---- b---- B-t-r-a ё-h-ё b-s-. ------------------- Bateria ёshtё bosh. 0
Můžete vyžehlit tu košili? A-m-nd ------uros-i--ё---h--? A m--- t- h-------- k-------- A m-n- t- h-k-r-s-i k-m-s-ё-? ----------------------------- A mund ta hekurosni kёmishёn? 0
Můžete vyčistit ty kalhoty? A -un- -’i--as-ron- pant-ll-n-t? A m--- t-- p------- p----------- A m-n- t-i p-s-r-n- p-n-a-l-n-t- -------------------------------- A mund t’i pastroni pantallonat? 0
Můžete opravit ty boty? A-mun--t’i-ri-aron- kёpu-ё-? A m--- t-- r------- k------- A m-n- t-i r-p-r-n- k-p-c-t- ---------------------------- A mund t’i riparoni kёpucёt? 0
Můžete mi připálit? A m-n- -ё-m---e-ni-p-r--ё nde-u-? A m--- t- m- j---- p-- t- n------ A m-n- t- m- j-p-i p-r t- n-e-u-? --------------------------------- A mund tё mё jepni pёr tё ndezur? 0
Máte zápalky nebo zapalovač? A-k-n---h----se--------m--? A k--- s------- o-- ç------ A k-n- s-k-e-s- o-e ç-k-a-? --------------------------- A keni shkrepse ose çakmak? 0
Můžete mi přinést popelník? A-k--i-n-- --vё------an-? A k--- n-- t----- d------ A k-n- n-ё t-v-l- d-h-n-? ------------------------- A keni njё tavёll duhani? 0
Kouříte doutníky? A pi---p--o? A p--- p---- A p-n- p-r-? ------------ A pini puro? 0
Kouříte cigarety? A pi-i-c-g--e? A p--- c------ A p-n- c-g-r-? -------------- A pini cigare? 0
Kouříte dýmku? A pin--me-llul--? A p--- m- l------ A p-n- m- l-u-l-? ----------------- A pini me llullё? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a čtení

Učení a čtení patří k sobě. To platí samozřejmě dvojnásob při učení cizích jazyků. Kdo se chce naučit nový jazyk, musí přečíst mnoho textů. Když čteme literaturu v cizím jazyce, zpracováváme celé věty. Náš mozek se tak učí slovní zásobu a gramatiku v kontextu. To mu pomáhá ukládat nové informace. Naše paměť si hůře pamatuje samostatná slova. Při čtení se také učíme, jaký význam mohou slova mít. A vyvineme si tak cit pro nový jazyk. Cizojazyčná literatura nesmí být samozřejmě příliš obtížná. Moderní povídky nebo detektivky bývají často záživné. Denní tisk má tu výhodu, že je vždy aktuální. Knihy pro děti nebo komiksy jsou také vhodné pro učení. Obrázky pomáhají lépe pochopit nová slova. Nehledě na to, jakou literaturu zvolíte -- měla by být záživná! To znamená, že by měla mít živý děj, aby byl jazyk dostatečně různorodý. Pokud nic takového nenajdete, lze použít i speciální učebnice. Existuje mnoho knih s jednoduchými texty pro začátečníky. Při čtení je vždy důležité používat slovník. Jakmile některému slovu nerozumíte, měli byste si jej najít. Náš mozek se při čtení aktivuje a učí se nové věci rychleji. Vytvořte si soubor pro všechna slova, kterým nerozumíte. Tato slova si potom můžete často prohlížet. Také je dobré si neznámá slova v textu zvýrazňovat. Příště je tak okamžitě poznáte. Kdo čte často v cizím jazyce, dělá větší pokroky. Náš mozek se totiž rychle naučí cizí řeč napodobovat. Může se stát, že jednou budete v cizím jazyce i myslet…