Konverzační příručka

cs Na letišti   »   sq Nё aeroport

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [tridhjetёepesё]

Nё aeroport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Dua-t----zerv---njё-flutu--m--ё- -t--nё. D-- t- r------- n-- f------- p-- A------ D-a t- r-z-r-o- n-ё f-u-u-i- p-r A-h-n-. ---------------------------------------- Dua tё rezervoj njё fluturim pёr Athinё. 0
Je to přímý let? A--s-tё një f-u-uri- -i-e-t? A ё---- n-- f------- d------ A ё-h-ё n-ë f-u-u-i- d-r-k-? ---------------------------- A ёshtё një fluturim direkt? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Njё v-n- ---r-drit--e-- ku--’-ih-- ---an. N-- v--- a--- d-------- k- s------ d----- N-ё v-n- a-ё- d-i-a-e-, k- s-p-h-t d-h-n- ----------------------------------------- Njё vend afёr dritares, ku s’pihet duhan. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Du- ---k-n---m----e-erv-m-n. D-- t- k-------- r---------- D-a t- k-n-i-m-j r-z-r-i-i-. ---------------------------- Dua tё konfirmoj rezervimin. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Dua-tё a-ul--j-r---rvi--n. D-- t- a------ r---------- D-a t- a-u-l-j r-z-r-i-i-. -------------------------- Dua tё anulloj rezervimin. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. D-- -ё n-ry-h-j -eze-----n. D-- t- n------- r---------- D-a t- n-r-s-o- r-z-r-i-i-. --------------------------- Dua tё ndryshoj rezervimin. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? K-r n-set avio-i--j-t---p---R--ё? K-- n---- a----- t----- p-- R---- K-r n-s-t a-i-n- t-e-ё- p-r R-m-? --------------------------------- Kur niset avioni tjetёr pёr Romё? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? A k- d-e-d- ve-d--bo-h? A k- d-- d- v---- b---- A k- d-e d- v-n-e b-s-? ----------------------- A ka dhe dy vende bosh? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. J-- -----ve-ё- njё v-n--b-s-. J-- k--- v---- n-- v--- b---- J-, k-m- v-t-m n-ё v-n- b-s-. ----------------------------- Jo, kemi vetёm njё vend bosh. 0
Kdy přistaneme? Kur--o-tё---emi -- --kё? K-- d- t- u---- n- t---- K-r d- t- u-e-i n- t-k-? ------------------------ Kur do tё ulemi nё tokё? 0
Kdy tam budeme? Kur a-r-jmё --j-? K-- a------ a---- K-r a-r-j-ё a-j-? ----------------- Kur arrijmё atje? 0
Kdy jede autobus do centra? Kur ---e- -ut-b-si n--q-n--r? K-- n---- a------- n- q------ K-r n-s-t a-t-b-s- n- q-n-ё-? ----------------------------- Kur niset autobusi nё qendёr? 0
Je to Váš kufr? V-l-xh-a------ёs--ё-k--? V------- j--- ё---- k--- V-l-x-j- j-a- ё-h-ё k-o- ------------------------ Valixhja juaj ёshtё kjo? 0
Je to Vaše taška? Ç-n---jua- ё--t--k-o? Ç---- j--- ё---- k--- Ç-n-a j-a- ё-h-ё k-o- --------------------- Çanta juaj ёshtё kjo? 0
Je to Vaše zavazadlo? Ba--zh------ ёsh-- k-? B------ j--- ё---- k-- B-g-z-i j-a- ё-h-ё k-? ---------------------- Bagazhi juaj ёshtё ky? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? S- b---z--m--d-t--m---? S- b----- m--- t- m---- S- b-g-z- m-n- t- m-r-? ----------------------- Sa bagazh mund tё marr? 0
Dvacet kilo. N-ёze- k-le. N----- k---- N-ё-e- k-l-. ------------ Njёzet kile. 0
Cože, jen dvacet kilo? Çfa-----e-ёm-njёze--k--e? Ç----- v---- n----- k---- Ç-a-ё- v-t-m n-ё-e- k-l-? ------------------------- Çfarё, vetёm njёzet kile? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!