Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sq Pyes – e shkuara 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [tetёdhjetёegjashtё]

Pyes – e shkuara 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Çfa-ё-k-a-a---v--e? Ç---- k------ v---- Ç-a-ё k-a-a-e v-r-? ------------------- Çfarё kravate vure? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Ci-ё-------- ke b-er-? C---- m----- k- b----- C-l-n m-k-n- k- b-e-ё- ---------------------- Cilёn makinё ke blerё? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Nё-c-lёn g-ze---j- a-on--r? N- c---- g----- j- a------- N- c-l-n g-z-t- j- a-o-u-r- --------------------------- Nё cilёn gazetё je abonuar? 0
Koho jste viděl / viděla? K- -en- par-? K- k--- p---- K- k-n- p-r-? ------------- Kё keni parё? 0
Koho jste potkal / potkala? Kё--------ku--? K- k--- t------ K- k-n- t-k-a-? --------------- Kё keni takuar? 0
Koho jste poznal / poznala? Kё--e-- n---u-? K- k--- n------ K- k-n- n-o-u-? --------------- Kё keni njohur? 0
Kdy jste vstával / vstávala? K----eni----itur? K-- j--- n------- K-r j-n- n-r-t-r- ----------------- Kur jeni ngritur? 0
Kdy jste začal / začala? Ku- ke-----llua-? K-- k--- f------- K-r k-n- f-l-u-r- ----------------- Kur keni filluar? 0
Kdy jste skončil / skončila? Kur-k-ni pushuar? K-- k--- p------- K-r k-n- p-s-u-r- ----------------- Kur keni pushuar? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Ps- --ni z-ju-r? P-- j--- z------ P-e j-n- z-j-a-? ---------------- Pse jeni zgjuar? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? P-- ----tё-mёsu--? P-- u b--- m------ P-e u b-t- m-s-e-? ------------------ Pse u bёtё mёsues? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Ps- -o-ёt --ё t-k-i? P-- m---- n-- t----- P-e m-r-t n-ё t-k-i- -------------------- Pse morёt njё taksi? 0
Odkud jste přišel / přišla? Ng- ---i-----u-? N-- k--- a------ N-a k-n- a-d-u-? ---------------- Nga keni ardhur? 0
Kam jste šel / šla? Ku--en----kua-? K- k--- s------ K- k-n- s-k-a-? --------------- Ku keni shkuar? 0
Kde jste byl / byla? K--k----qenё? K- k--- q---- K- k-n- q-n-? ------------- Ku keni qenё? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Kё--e--dih---r? K- k- n-------- K- k- n-i-m-a-? --------------- Kё ke ndihmuar? 0
Komu jsi napsal / napsala? K--t----e-s--ru--? K--- i k- s------- K-j- i k- s-k-u-r- ------------------ Kujt i ke shkruar? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Kuj----j- --rg-ig--r? K--- i j- p---------- K-j- i j- p-r-j-g-u-? --------------------- Kujt i je pёrgjigjur? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…