Konverzační příručka

cs Práce   »   sq Punoj

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [pesёdhjetёepesё]

Punoj

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Čím se živíte? Çf--- p--------- k---? Çfarё profesioni keni? 0
Můj manžel je povoláním lékař. Bu--- i- ё---- m---. Burri im ёshtё mjek. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Un- p---- g----- d--- s- i---------. Unё punoj gjysmё dite si infermiere. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Sё s------ d- t- m----- p--------. Sё shpejti do tё marrim pensionin. 0
Ale daně jsou vysoké. Po- t----- j--- t- l----. Por taksat janё tё larta. 0
A zdravotní pojištění je drahé. Si------ s---------- ё---- i l----. Sigurimi shёndetёsor ёshtё i lartё. 0
Čím chceš jednou být? Çf--- d- t- b-----? Çfarё do tё bёhesh? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Du- t- b---- i--------. Dua tё bёhem inxhinier. 0
Chci jít na univerzitu. Du- t- s------ n- u----------. Dua tё studioj nё universitet. 0
Jsem na stáži. Ja- p---------. Jam praktikant. 0
Nevydělávám moc. Nu- f---- s----. Nuk fitoj shumё. 0
Dělám stáž v zahraničí. Po b-- n-- p------- j----- s------. Po bёj njё praktikё jashtё shtetit. 0
To je můj šéf. Ky ё---- s---- i-. Ky ёshtё shefi im. 0
Mám milé spolupracovníky. Ka- k----- t- m---. Kam kolegё tё mirё. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Dr----- s------ g-------- n- m----. Drekave shkojmё gjithmonё nё mencё. 0
Hledám práci. Po k----- n-- v--- p---. Po kёrkoj njё vend pune. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Qё p--- n-- v--- j-- p- p---. Qё prej njё viti jam pa punё. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. Nё k--- v--- k- s---- t- p-----. Nё kёtё vend ka shumё tё papunё. 0

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?