Konverzační příručka

cs Řadové číslovky   »   sq Numra rreshtorё

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Řadové číslovky

61 [gjashtёdhjetёenjё]

Numra rreshtorё

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
První měsíc je leden. Mu--- i p--- ё---- j-----. Muaji i parё ёshtё janari. 0
Druhý měsíc je únor. Mu--- i d--- ё---- s------. Muaji i dytё ёshtё shkurti. 0
Třetí měsíc je březen. Mu--- i t---- ё---- m----. Muaji i tretё ёshtё marsi. 0
Čtvrtý měsíc je duben. Mu--- i k----- ё---- p-----. Muaji i katёrt ёshtё prilli. 0
Pátý měsíc je květen. Mu--- i p---- ё---- m--. Muaji i pestё ёshtё mai. 0
Šestý měsíc je červen. Mu--- i g------ ё---- q-------. Muaji i gjashtё ёshtё qershori. 0
Šest měsíců je půl roku. Gj----- m--- j--- n-- g----- v---. Gjashtё muaj janё njё gjysmё viti. 0
Leden, únor, březen, ja---- s------ m---, janar, shkurt, mars, 0
duben, květen a červen. pr---- m-- d-- q------. prill, maj dhe qershor. 0
Sedmý měsíc je červenec. Mu--- i s----- ё---- k------. Muaji i shtatё ёshtё korriku. 0
Osmý měsíc je srpen. Mu--- i t--- ё---- g-----. Muaji i tetё ёshtё gushti. 0
Devátý měsíc je září. Mu--- i n---- ё---- s-------. Muaji i nёntё ёshtё shtatori. 0
Desátý měsíc je říjen. Mu--- i d----- ё---- t-----. Muaji i dhjetё ёshtё tetori. 0
Jedenáctý měsíc je listopad. Mu--- i n----------- ё---- n------. Muaji i njёmbёdhjetё ёshtё nёntori. 0
Dvanáctý měsíc je prosinec. Mu--- i d---------- ё---- d-------. Muaji i dymbёdhjetё ёshtё dhjetori. 0
Dvanáct měsíců je jeden rok. Dy--------- m--- j--- n-- v--. Dymbёdhjetё muaj janё njё vit. 0
Červenec, srpen, září, ko----- g----- s------, korrik, gusht, shtator, 0
říjen, listopad a prosinec. te---- n----- d-- d------. tetor, nёntor dhe dhjetor. 0

Mateřský jazyk je vždy ten nejdůležitější

Mateřský jazyk je tím prvním, který se naučíme. To se děje automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Většina lidí má pouze jeden mateřský jazyk. Ostatní jazyky se učí jako cizí jazyky. Samozřejmě existují i lidé, kteří vyrůstají s více jazyky. Většinou však mluví těmito jazyky na různé úrovni. Často je také používají jinak. Například jeden z nich používají v práci. A ten druhý doma. To, jak dobře jazyk ovládáme, závisí na mnoha faktorech. Když se ho učíme jako malé děti, obyčejně jej zvládáme dobře. Centrum řeči v mozku nám v prvních letech života funguje nejefektivněji. Také je důležité, jak často jazyk používáme. Čím více mluvíme, tím jsme v něm lepší. Vědci si ale myslí, že člověk nikdy nemůže mluvit dvěma jazyky stejně dobře. Jeden jazyk je vždy důležitější. Tuto domněnku potvrzují zřejmě i experimenty. V jedné studii byli testovaní různí lidé. Polovina z nich mluvila plynně dvěma jazyky. Mateřským jazykem byla čínština, druhým jazykem pak angličtina. Druhá polovina lidí mluvila pouze anglicky, byl to jejich mateřský jazyk. Tyto osoby měly vyřešit jednoduché úkoly v angličtině. Přitom jim byla měřena mozková aktivita. Mozkové aktivity těchto subjektů vykazovaly značné odlišnosti! Jedna část mozku byla obzvlášť aktivní u lidí mluvících dvěma jazyky. Naproti tomu lidé s jedním jazykem nevykazovali v této oblasti žádnou aktivitu. Obě skupiny vyřešily tyto úkoly stejně rychle a stejně dobře. Přesto si Číňané vše ještě překládali do svého mateřského jazyka…