Konverzační příručka

cs Spojky 3   »   sq Lidhёzat 3

96 [devadesát šest]

Spojky 3

Spojky 3

96 [nёntёdhjetёegjashtё]

Lidhёzat 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Vstanu, jakmile zazvoní budík. Un- -g-ihem--a b----ilj-. U-- n------ s- b-- z----- U-ё n-r-h-m s- b-e z-l-a- ------------------------- Unё ngrihem sa bie zilja. 0
Jsem unavený, jakmile se mám učit. L---em s-po m--du--t--ё-m-soj. L----- s--- m- d---- t- m----- L-d-e- s-p- m- d-h-t t- m-s-j- ------------------------------ Lodhem sapo mё duhet tё mёsoj. 0
Přestanu pracovat, až mi bude 60. D--pu--oj sё-p---a-- ---te------ 6---jeç. D- p----- s- p------ s- t- m---- 6- v---- D- p-s-o- s- p-n-a-i s- t- m-u-h 6- v-e-. ----------------------------------------- Do pushoj sё punuari sa te mbush 60 vjeç. 0
Kdy zavoláte? Kur d---e-r----- ---e-o-? K-- d- m----- n- t------- K-r d- m-r-n- n- t-l-f-n- ------------------------- Kur do merrni nё telefon? 0
Až budu mít trochu času. Sa--ё --m--ak---hё. S- t- k-- p-- k---- S- t- k-m p-k k-h-. ------------------- Sa tё kem pak kohё. 0
Zavolá, až bude mít trochu času. A--d- ----a-r- nё t-l--o- sa--ё -----p------ё. A- d- t- m---- n- t------ s- t- k--- p-- k---- A- d- t- m-r-ё n- t-l-f-n s- t- k-t- p-k k-h-. ---------------------------------------------- Ai do tё marrё nё telefon sa tё ketё pak kohё. 0
Jak dlouho budete pracovat? S--g------- -- pu--n-? S- g---- d- t- p------ S- g-a-ё d- t- p-n-n-? ---------------------- Sa gjatё do tё punoni? 0
Budu pracovat, dokud budu moci. D- tё --no------- m-----. D- t- p---- s- t- m------ D- t- p-n-j s- t- m-n-e-. ------------------------- Do tё punoj sa tё mundem. 0
Budu pracovat, dokud budu zdravý / zdravá. Do--ё--u-oj --- -- koh- -- jam i shёnde-shё-. D- t- p---- p-- a- k--- s- j-- i s----------- D- t- p-n-j p-r a- k-h- s- j-m i s-ё-d-t-h-m- --------------------------------------------- Do tё punoj pёr aq kohё sa jam i shёndetshёm. 0
Leží v posteli, místo aby pracoval. Ai rri--ё k-ev-t,--- -e-d qё -- --no-ё. A- r-- n- k------ n- v--- q- t- p------ A- r-i n- k-e-a-, n- v-n- q- t- p-n-j-. --------------------------------------- Ai rri nё krevat, nё vend qё tё punojё. 0
Čte si časopis, místo aby vařila. Ajo--e--------tёn--nё v-nd qё t- -----j. A-- l---- g------- n- v--- q- t- g------ A-o l-x-n g-z-t-n- n- v-n- q- t- g-t-a-. ---------------------------------------- Ajo lexon gazetёn, nё vend qё tё gatuaj. 0
Sedí v hospodě, místo aby šel domů. A- rr--nё l-kal- n--v-nd--ё-tё--hkojё--- ---ё-i. A- r-- n- l----- n- v--- q- t- s----- n- s------ A- r-i n- l-k-l- n- v-n- q- t- s-k-j- n- s-t-p-. ------------------------------------------------ Ai rri nё lokal, nё vend qё tё shkojё nё shtёpi. 0
Pokud vím, bydlí zde. Me aq-sa di, ai----on---t-. M- a- s- d-- a- b---- k---- M- a- s- d-, a- b-n-n k-t-. --------------------------- Me aq sa di, ai banon kёtu. 0
Pokud vím, je jeho žena nemocná. Me-a- ---di, -r---a e-tij--sh-- ---ё--r-. M- a- s- d-- g----- e t-- ё---- e s------ M- a- s- d-, g-u-j- e t-j ё-h-ё e s-m-r-. ----------------------------------------- Me aq sa di, gruaja e tij ёshtё e sёmurё. 0
Pokud vím, je nezaměstnaný. M- -q ---d-- ai ---t- i-p-p-nё. M- a- s- d-- a- ё---- i p------ M- a- s- d-, a- ё-h-ё i p-p-n-. ------------------------------- Me aq sa di, ai ёshtё i papunё. 0
Zaspal / zaspala jsem, jinak bych přišel / přišla včas. M--z-r- gju--- -ё---ry--e-d-----ish------------. M- z--- g----- p--------- d- t- i--- i p-------- M- z-r- g-u-i- p-r-d-y-h- d- t- i-h- i p-r-i-t-. ------------------------------------------------ Mё zuri gjumi, pёrndryshe do tё isha i pёrpiktё. 0
Zmeškal / zmeškala jsem autobus, jinak bych přišel / přišla včas. H---a-----b--i-, pё-nd-y------ -ё-is-----p-rp---ё. H---- a--------- p--------- d- t- i--- i p-------- H-m-a a-t-b-s-n- p-r-d-y-h- d- t- i-h- i p-r-i-t-. -------------------------------------------------- Humba autobusin, pёrndryshe do tё isha i pёrpiktё. 0
Nenašel / nenašla jsem cestu, jinak bych přišel / přišla včas. Nu--- gjeta ---gёn- p--ndry-he ---të-i--- i-p----kt-. N-- e g---- r------ p--------- d- t- i--- i p-------- N-k e g-e-a r-u-ё-, p-r-d-y-h- d- t- i-h- i p-r-i-t-. ----------------------------------------------------- Nuk e gjeta rrugёn, pёrndryshe do të isha i pёrpiktё. 0

Jazyky a matematika

Myšlení a řeč patří k sobě. Jedno druhé ovlivňuje. Jazykové struktury ovlivňují struktury myšlení. Například v některých jazycích neexistují slova pro číslice. Lidé při hovoru nerozumí konceptu čísel. Matematika a jazyk tedy k sobě také v jistém smyslu patří. Gramatické a matematické struktury jsou často podobné. Někteří vědci si myslí, že jsou také podobně zpracovávány. Věří, že centrum řeči je také zodpovědné za matematiku. Pomáhá mozku vykonávat početní operace. Nedávné studie však dospěly k jiným závěrům. Ukazují, že náš mozek zpracovává matematiku bez pomoci řeči. Vědci zkoumali tři lidi. Jejich mozek byl následkem zranění poškozen. Poškozeno bylo i centrum řeči. Tito lidé měli s řečí velké potíže. Nebyli schopni formulovat jednoduché věty. Některým slovům ani nerozuměli. Po jazykovém testu měli tito lidé řešit matematické problémy. Některé matematické úlohy byly velmi těžké. Přesto je dokázali vyřešit! Výsledky této studie jsou velmi zajímavé. Ukazují, že matematika není kódována slovy. Je možné, že jazyk a matematika mají stejný základ. Obojí je zpracováváno ve stejném centru. Matematika se však nemusí nejdříve převádět na řeč. Možná se matematika a jazyk i společně vyvíjejí… Když je ale mozek hotov, existují odděleně!