Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   sq Nё diskotekё

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [dyzetёegjashtё]

Nё diskotekё

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Je to místo volné? A---htё i-zёn- --ndi kё-u? A ё---- i z--- v---- k---- A ё-h-ё i z-n- v-n-i k-t-? -------------------------- A ёshtё i zёnё vendi kёtu? 0
Mohu si k Vám přisednout? A-mund --------a--- j-s-? A m--- t- u--- a--- j---- A m-n- t- u-e- a-ё- j-s-? ------------------------- A mund tё ulem afёr jush? 0
Prosím. M----na--s-. M- k-------- M- k-n-q-s-. ------------ Me kёnaqёsi. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? Si-----u--- ---ika? S- j- d---- m------ S- j- d-k-t m-z-k-? ------------------- Si ju duket muzika? 0
Je moc hlasitá. P------a---. P-- e l----- P-k e l-r-ё- ------------ Pak e lartё. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. Po- ----- i---e---a-- ---ё. P-- g---- i b-- m---- m---- P-r g-u-i i b-e m-a-t m-r-. --------------------------- Por grupi i bie mjaft mirё. 0
Chodíte sem často? A-vin--shpe-- kёt-? A v--- s----- k---- A v-n- s-p-s- k-t-? ------------------- A vini shpesh kёtu? 0
Ne, jsem tu poprvé. Jo--k-o-ё-ht--hera-e--ar-. J-- k-- ё---- h--- e p---- J-, k-o ё-h-ё h-r- e p-r-. -------------------------- Jo, kjo ёshtё hera e parё. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. S’-a---en---s-jё--r- k-t-. S---- q--- a-------- k---- S-k-m q-n- a-n-ё-e-ё k-t-. -------------------------- S’kam qenё asnjёherё kёtu. 0
Tančíte? A -ёr--ni? A k------- A k-r-e-i- ---------- A kёrceni? 0
Možná později. Mё v-nё nd-sh-a. M- v--- n------- M- v-n- n-o-h-a- ---------------- Mё vonё ndoshta. 0
Neumím moc dobře tancovat. S---rc---a--m--ё. S------- a- m---- S-k-r-e- a- m-r-. ----------------- S’kёrcej aq mirё. 0
To je úplně jednoduché. Ёshtё sh--ё-- --j-sh-ё. Ё---- s---- e t-------- Ё-h-ё s-u-ё e t-j-s-t-. ----------------------- Ёshtё shumё e thjeshtё. 0
Ukážu vám to. Po-ju---r-g--. P- j-- t------ P- j-a t-e-o-. -------------- Po jua tregoj. 0
Ne, až někdy jindy. J-, m- m--ё --ё --rё tj-t--. J-- m- m--- n-- h--- t------ J-, m- m-r- n-ё h-r- t-e-ё-. ---------------------------- Jo, mё mirё njё herё tjetёr. 0
Čekáte na někoho? A-po pr---i--j-r-? A p- p----- n----- A p- p-i-n- n-e-i- ------------------ A po prisni njeri? 0
Ano, na svého přítele. Po,-n----h-k. P-- n-- s---- P-, n-ё s-o-. ------------- Po, njё shok. 0
Tamhle zrovna přichází! Ja-k- p--v-en! J- k- p- v---- J- k- p- v-e-! -------------- Ja ku po vjen! 0

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!