Konverzační příručka

cs V bance   »   sq Nё bankё

60 [šedesát]

V bance

V bance

60 [gjashtёdhjetё]

Nё bankё

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si otevřít účet. D-- t--ha- -j- --og-r----nk--e. D-- t- h-- n-- l------ b------- D-a t- h-p n-ё l-o-a-i b-n-a-e- ------------------------------- Dua tё hap njё llogari bankare. 0
Tady je můj pas. U--hёr--i pas--p-rtё--t-me. U-------- p---------- t---- U-d-ё-o-i p-s-a-o-t-n t-m-. --------------------------- Urdhёroni pashaportёn time. 0
A zde je moje adresa. Kj----h---adresa-i-e. K-- ё---- a----- i--- K-o ё-h-ё a-r-s- i-e- --------------------- Kjo ёshtё adresa ime. 0
Chtěl / chtěla bych si na svůj účet uložit peníze. Du- ---d-p-zitoj -----nё--l-g-rinё time. D-- t- d-------- l--- n- l-------- t---- D-a t- d-p-z-t-j l-k- n- l-o-a-i-ё t-m-. ---------------------------------------- Dua tё depozitoj lekё nё llogarinё time. 0
Chtěl / chtěla bych si ze svého účtu vybrat peníze. Dua tё tё-h---lekё -ga--l-ga-i- i-e. D-- t- t----- l--- n-- l------- i--- D-a t- t-r-e- l-k- n-a l-o-a-i- i-e- ------------------------------------ Dua tё tёrheq lekё nga llogaria ime. 0
Chci si vyzvednout výpisy z účtu. Dua tё-ma---ko--et-e--l-ga-i-ё. D-- t- m--- k----- e l--------- D-a t- m-r- k-p-e- e l-o-a-i-ё- ------------------------------- Dua tё marr kopjet e llogarisё. 0
Chtěl bych proplatit cestovní šek. Du--t- thy-- -j---ek -dh--im-. D-- t- t---- n-- ç-- u-------- D-a t- t-y-j n-ё ç-k u-h-t-m-. ------------------------------ Dua tё thyej njё çek udhёtimi. 0
Jaký se platí poplatek? Sa-tё -arta ja-ё ----fat? S- t- l---- j--- t------- S- t- l-r-a j-n- t-r-f-t- ------------------------- Sa tё larta janё tarifat? 0
Kde to mám podepsat? Ku -- fir---? K- t- f------ K- t- f-r-o-? ------------- Ku tё firmos? 0
Očekávám převod peněz z Německa. Po p--- n-ё---ans----ё-n-a--j-rm-ni-. P- p--- n-- t--------- n-- G--------- P- p-e- n-ё t-a-s-e-t- n-a G-e-m-n-a- ------------------------------------- Po pres njё transfertё nga Gjermania. 0
Tady je číslo mého účtu. Urdhё-o---nu---- e -l-ga--s-. U-------- n----- e l--------- U-d-ё-o-i n-m-i- e l-o-a-i-ё- ----------------------------- Urdhёroni numrin e llogarisё. 0
Přišly ty peníze? A k-----b-rri-u- -e--t? A k--- m-------- l----- A k-n- m-ё-r-t-r l-k-t- ----------------------- A kane mbёrritur lekёt? 0
Chtěl / chtěla bych vyměnit tyto peníze. Dua -ё t-y-j---to--e-ё. D-- t- t---- k--- l---- D-a t- t-y-j k-t- l-k-. ----------------------- Dua tё thyej kёto lekё. 0
Potřebuji americké dolary. Mё --hen -ol---- --e-i-a-. M- d---- d------ a-------- M- d-h-n d-l-a-ë a-e-i-a-. -------------------------- Mё duhen dollarë amerikan. 0
Dejte mi, prosím, menší bankovky. Mё--e--i----- t--v-------u---tem. M- j---- l--- t- v----- j- l----- M- j-p-i l-k- t- v-g-a- j- l-t-m- --------------------------------- Mё jepni lekё tё vogla, ju lutem. 0
Je tady bankovní automat? A k- ---- ---nj- b---om--? A k- k--- n----- b-------- A k- k-t- n-o-j- b-n-o-a-? -------------------------- A ka kёtu ndonjё bankomat? 0
Kolik peněz je možné najednou vybrat? Sa-le-ё---nd--ё-t---e-ёsh? S- l--- m--- t- t--------- S- l-k- m-n- t- t-r-e-ё-h- -------------------------- Sa lekё mund tё tёrheqёsh? 0
Jaké kreditní karty je možné použít? Çf-r- kar---h---ed-t--mu-- -ё-pё---r-sh? Ç---- k------ k------ m--- t- p--------- Ç-a-ё k-r-a-h k-e-i-i m-n- t- p-r-o-ё-h- ---------------------------------------- Çfarё kartash krediti mund tё pёrdorёsh? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Existuje univerzální gramatika?

Když se učíme nějaký jazyk, učíme se také jeho gramatiku. Když se děti učí svůj mateřský jazyk, děje se to zcela automaticky. Neuvědomují si, že se jejich mozek učí mnoha pravidlům. Přesto se svůj mateřský jazyk naučí od začátku správně. Protože existuje mnoho jazyků, existuje i mnoho gramatických systémů. Existuje také nějaká univerzální gramatika? Vědci se tím zabývají již dlouhou dobu. Odpovědět na tuto otázku by mohly nové studie. Vědci zkoumající lidský mozek učinili zajímavý objev. Několik lidí se muselo učit gramatická pravidla. Byli to studenti jazykových škol. Učili se japonsky nebo italsky. Polovina těchto gramatických pravidel byla zcela vymyšlená. O tom však studenti nevěděli. Poté jim byly přečteny různé věty. Studenti měli posoudit, zda jsou tyto věty gramaticky správné. Při tomto procesu byl monitorován jejich mozek. To znamená, že vědci měřili aktivitu jejich mozku. Mohli tak sledovat, jak jejich mozek na věty reaguje. A zdá se, že náš mozek gramatiku rozeznává! Při zpracování řeči jsou aktivní určité části mozku. Jednou z těchto oblastí je Brocovo centrum. Je umístěno v levém čelním laloku. Když studenti narazili na skutečná gramatická pravidla, byla tato oblast velmi aktivní. Aktivita naproti tomu značně klesla, když jim byla prezentována vymyšlená gramatika. Je tedy možné, že všechny gramatické systémy mají stejný základ. Všechny by se tak řídily stejnými pravidly. A tato pravidla by u nás byla vrozená…