Fraseboek

af In en om die huis   »   mk Во куќа

17 [sewentien]

In en om die huis

In en om die huis

17 [седумнаесет]

17 [syedoomnayesyet]

Во куќа

[Vo kookja]

Kies hoe jy die vertaling wil sien:   
Afrikaans Masedonies Speel Meer
Ons huis is hier. Е-е----н--а----у--. Е-- ј- н----- к---- Е-е ј- н-ш-т- к-ќ-. ------------------- Еве ја нашата куќа. 0
Y-vye -a -ashata k-o---. Y---- ј- n------ k------ Y-v-e ј- n-s-a-a k-o-j-. ------------------------ Yevye јa nashata kookja.
Bo is die dak. Г-р- --п-----о-. Г--- е п-------- Г-р- е п-к-и-о-. ---------------- Горе е покривот. 0
G--r-- ye -okriv-t. G----- y- p-------- G-o-y- y- p-k-i-o-. ------------------- Guorye ye pokrivot.
Onder is die kelder. Долу-е под-ум--. Д--- е п-------- Д-л- е п-д-у-о-. ---------------- Долу е подрумот. 0
D--oo-ye-po-r-o---. D---- y- p--------- D-l-o y- p-d-o-m-t- ------------------- Doloo ye podroomot.
Agter die huis is ’n tuin. Поз--- ку-а-а-им--г--д-на. П----- к----- и-- г------- П-з-д- к-ќ-т- и-а г-а-и-а- -------------------------- Позади куќата има градина. 0
Po--di k--k-ata-i-- g--ad-n-. P----- k------- i-- g-------- P-z-d- k-o-j-t- i-a g-r-d-n-. ----------------------------- Pozadi kookjata ima guradina.
Voor die huis is daar nie ’n straat nie. П----к-ќ-т- -е-а--ли-а. П--- к----- н--- у----- П-е- к-ќ-т- н-м- у-и-а- ----------------------- Пред куќата нема улица. 0
Pryed--o-kjat--ny--- -o-itz-. P---- k------- n---- o------- P-y-d k-o-j-t- n-e-a o-l-t-a- ----------------------------- Pryed kookjata nyema oolitza.
Langs die huis is daar bome. По-р-- --ќ-та--м---р---. П----- к----- и-- д----- П-к-а- к-ќ-т- и-а д-в-а- ------------------------ Покрај куќата има дрвја. 0
Pokra----o---t---m- -r---. P----- k------- i-- d----- P-k-a- k-o-j-t- i-a d-v-a- -------------------------- Pokraј kookjata ima drvјa.
Hier is my woonstel. Ев---о-мојо--ст--. Е-- г- м---- с---- Е-е г- м-ј-т с-а-. ------------------ Еве го мојот стан. 0
Y-vye--u--m-јot stan. Y---- g-- m---- s---- Y-v-e g-o m-ј-t s-a-. --------------------- Yevye guo moјot stan.
Hier is die kombuis en die badkamer. Овд- -е-к-јн--а-и б-ња--. О--- с- к------ и б------ О-д- с- к-ј-а-а и б-њ-т-. ------------------------- Овде се кујната и бањата. 0
Ovdy----- k---na-- --b-њ-t-. O---- s-- k------- i b------ O-d-e s-e k-o-n-t- i b-њ-t-. ---------------------------- Ovdye sye kooјnata i baњata.
Daar is die woonkamer en die slaapkamer. Т-м- -----ев--т- -оба-и-спа--а-- -о-а. Т--- с- д------- с--- и с------- с---- Т-м- с- д-е-н-т- с-б- и с-а-н-т- с-б-. -------------------------------------- Таму се дневната соба и спалната соба. 0
T-moo------nyevna-a--oba - -p-ln--a--o-a. T---- s-- d-------- s--- i s------- s---- T-m-o s-e d-y-v-a-a s-b- i s-a-n-t- s-b-. ----------------------------------------- Tamoo sye dnyevnata soba i spalnata soba.
Die voordeur is gesluit. В--з---- в---а-е -а-----на. В------- в---- е з--------- В-е-н-т- в-а-а е з-т-о-е-а- --------------------------- Влезната врата е затворена. 0
V-ye-n-ta -ra-a -e--at---ye-a. V-------- v---- y- z---------- V-y-z-a-a v-a-a y- z-t-o-y-n-. ------------------------------ Vlyeznata vrata ye zatvoryena.
Maar die vensters is oop. Н-----з--ци-е----о--ор---. Н- п--------- с- о-------- Н- п-о-о-ц-т- с- о-в-р-н-. -------------------------- Но прозорците се отворени. 0
No prozor-zitye-sy- o-vo-y--i. N- p----------- s-- o--------- N- p-o-o-t-i-y- s-e o-v-r-e-i- ------------------------------ No prozortzitye sye otvoryeni.
Dit is warm vandag. Д-не- - ж--ко. Д---- е ж----- Д-н-с е ж-ш-о- -------------- Денес е жешко. 0
D---y-s y--------o. D------ y- ʐ------- D-e-y-s y- ʐ-e-h-o- ------------------- Dyenyes ye ʐyeshko.
Ons gaan woonkamer toe. Н---о-име -о дне-на-а--о-а. Н-- о---- в- д------- с---- Н-е о-и-е в- д-е-н-т- с-б-. --------------------------- Ние одиме во дневната соба. 0
Niy-------e--- d-y-v-----s-b-. N--- o----- v- d-------- s---- N-y- o-i-y- v- d-y-v-a-a s-b-. ------------------------------ Niye odimye vo dnyevnata soba.
Daar is ’n rusbank en ’n leunstoel. Т-----м--е-н--со-- и едн- фо---а. Т--- и-- е--- с--- и е--- ф------ Т-м- и-а е-н- с-ф- и е-н- ф-т-љ-. --------------------------------- Таму има една софа и една фотеља. 0
T--o---ma-ye--a-so---i-yed-- fot-e--a. T---- i-- y---- s--- i y---- f-------- T-m-o i-a y-d-a s-f- i y-d-a f-t-e-j-. -------------------------------------- Tamoo ima yedna sofa i yedna fotyelja.
Sit, asseblief! С----те! С------- С-д-е-е- -------- Седнете! 0
S----yet--! S---------- S-e-n-e-y-! ----------- Syednyetye!
Daar staan my rekenaar. Т-му--тои--ојот ко----т-р. Т--- с--- м---- к--------- Т-м- с-о- м-ј-т к-м-ј-т-р- -------------------------- Таму стои мојот компјутер. 0
Tamoo--to- -oјot-ko-p----yer. T---- s--- m---- k----------- T-m-o s-o- m-ј-t k-m-ј-o-y-r- ----------------------------- Tamoo stoi moјot kompјootyer.
Daar staan my hoëtroustel. Т--у ---и-м--о- --е--- у---. Т--- с--- м---- с----- у---- Т-м- с-о- м-ј-т с-е-е- у-е-. ---------------------------- Таму стои мојот стерео уред. 0
T--o- --o- moј-t ----ryeo oor-e-. T---- s--- m---- s------- o------ T-m-o s-o- m-ј-t s-y-r-e- o-r-e-. --------------------------------- Tamoo stoi moјot styeryeo ooryed.
Die televisie is splinternuut. Те-е-----о- е --се------. Т---------- е с----- н--- Т-л-в-з-р-т е с-с-м- н-в- ------------------------- Телевизорот е сосема нов. 0
Tye-ye------t -- s---em- no-. T------------ y- s------ n--- T-e-y-v-z-r-t y- s-s-e-a n-v- ----------------------------- Tyelyevizorot ye sosyema nov.

Woorde en woordeskat

Elke taal het sy eie woordeskat. Dit bestaan uit ’n seker getal woorde. ’n Woord is ’n onafhanklike taalkundige eenheid. Woorde het altyd ’n duidelike betekenis. Dit onderskei hulle van klanke of lettergrepe. Die getal woorde verskil in elke taal. Engels het byvoorbeeld baie woorde. Dis selfs bekend as die wêreldkampioen in die afdeling woordeskat. Die Engelse taal het blykbaar vandag meer as miljoen woorde. Die Oxford English Dictionary bevat meer as 600 000 woorde. Chinees, Spaans en Russies het heelwat minder. ’n Taal se woordeskat is ook van sy geskiedenis afhanklik. Engels is deur baie ander tale en kulture beïnvloed. Gevolglik het Engels se woordeskat aansienlik uitgebrei. Maar die Engelse woordeskat word vandag nog al hoe groter. Kenners skat dat 15 nuwe woorde elke dag bygevoeg word. Hulle ontstaan meer uit nuwe media as uit enigiets anders. Wetenskaplike terme word nie hier ingereken nie. Want daar is duisende woorde net in chemiese terminologie. Langer woorde word in byna elke taal minder as korter woorde gebruik. En die meeste sprekers gebruik net ’n paar woorde. Dis hoekom ons tussen aktiewe en passiewe woordeskat kies. Passiewe woordeskat bevat woorde wat ons verstaan. Maar ons gebruik hulle selde of glad nie. Aktiewe woordeskat bevat die woorde wat ons gereeld gebruik. n Paar woorde is genoeg vir eenvoudige gesprekke of tekste. In Engels het jy daarvoor net sowat 400 woorde en 40 werkwoorde nodig. Moet jou dus nie bekommer as jou woordeskat beperk is nie!