Konverzační příručka

cs Nakupování   »   sl Nakupovanje

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [štiriinpetdeset]

Nakupovanje

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ra-(-)-bi----il--)-d-ri-o. Rad(a) bi kupil(a) darilo. R-d-a- b- k-p-l-a- d-r-l-. -------------------------- Rad(a) bi kupil(a) darilo. 0
Ale ne moc drahý. Ve-da--ne --e--a-o. Vendar ne predrago. V-n-a- n- p-e-r-g-. ------------------- Vendar ne predrago. 0
Možná nějakou kabelku? M-r-----r-ico? Morda torbico? M-r-a t-r-i-o- -------------- Morda torbico? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? V-k-k--i ----- -o ž---te? V kakšni barvi jo želite? V k-k-n- b-r-i j- ž-l-t-? ------------------------- V kakšni barvi jo želite? 0
Černou, hnědou nebo bílou? V-č-ni, -j--i -----e--? V črni, rjavi ali beli? V č-n-, r-a-i a-i b-l-? ----------------------- V črni, rjavi ali beli? 0
Větší nebo menší? V--ik- a-i maj--o? Veliko ali majhno? V-l-k- a-i m-j-n-? ------------------ Veliko ali majhno? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Si--ah------- --gle--m? Si lahko tole pogledam? S- l-h-o t-l- p-g-e-a-? ----------------------- Si lahko tole pogledam? 0
Je z kůže? J- -al--iz--s---? Je tale iz usnja? J- t-l- i- u-n-a- ----------------- Je tale iz usnja? 0
Nebo z koženky? Al--i--u--tn- sn-v-? Ali iz umetne snovi? A-i i- u-e-n- s-o-i- -------------------- Ali iz umetne snovi? 0
Samozřejmě z kůže. S-ved- j--iz u-n--. Seveda je iz usnja. S-v-d- j- i- u-n-a- ------------------- Seveda je iz usnja. 0
Je obzvlášť kvalitní. Je -e-o---br- ---o--s-i. Je zelo dobre kakovosti. J- z-l- d-b-e k-k-v-s-i- ------------------------ Je zelo dobre kakovosti. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. In -a tor---- j-----ni--- -el---ocen-. In ta torbica je resnično zelo poceni. I- t- t-r-i-a j- r-s-i-n- z-l- p-c-n-. -------------------------------------- In ta torbica je resnično zelo poceni. 0
Tato se mi líbí. Vš-- m--j-. Všeč mi je. V-e- m- j-. ----------- Všeč mi je. 0
Vezmu si tuto. Vza-em -o. Vzamem jo. V-a-e- j-. ---------- Vzamem jo. 0
Mohu ji případně vyměnit? J---ahk- kas--j- mo-oč- -ame---m? Jo lahko kasneje mogoče zamenjam? J- l-h-o k-s-e-e m-g-č- z-m-n-a-? --------------------------------- Jo lahko kasneje mogoče zamenjam? 0
Samozřejmě. Se-ed-. Seveda. S-v-d-. ------- Seveda. 0
Zabalíme ji jako dárek. Jo bomo z-pakira-- k-t-d-ril-. Jo bomo zapakirali kot darilo. J- b-m- z-p-k-r-l- k-t d-r-l-. ------------------------------ Jo bomo zapakirali kot darilo. 0
Támhle je pokladna. T-- je--------a. Tam je blagajna. T-m j- b-a-a-n-. ---------------- Tam je blagajna. 0

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…