Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   sl Svojilni zaimki 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [sedeminšestdeset]

Svojilni zaimki 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
brýle oča-a o---- o-a-a ----- očala 0
Zapomněl své brýle. Poz-b-l je-s-oja---al-. P------ j- s---- o----- P-z-b-l j- s-o-a o-a-a- ----------------------- Pozabil je svoja očala. 0
Kdepak jsou jeho brýle? Kj- --ki i-a-sv--a----la? K-- n--- i-- s---- o----- K-e n-k- i-a s-o-a o-a-a- ------------------------- Kje neki ima svoja očala? 0
hodinky / hodiny u-a u-- u-a --- ura 0
Jeho hodinky jsou rozbité. N--go-a-u-a -- ----arj-n-. N------ u-- j- p---------- N-e-o-a u-a j- p-k-a-j-n-. -------------------------- Njegova ura je pokvarjena. 0
Hodiny visí na stěně. U-a vis--na----ni. U-- v--- n- s----- U-a v-s- n- s-e-i- ------------------ Ura visi na steni. 0
pas pot-i--ist p---- l--- p-t-i l-s- ---------- potni list 0
Ztratil svůj pas. On ---i-gub-l-sv-- ---ni--is-. O- j- i------ s--- p---- l---- O- j- i-g-b-l s-o- p-t-i l-s-. ------------------------------ On je izgubil svoj potni list. 0
Kde je jeho pas? L- --e-ima----j-p--ni l--t? L- k-- i-- s--- p---- l---- L- k-e i-a s-o- p-t-i l-s-? --------------------------- Le kje ima svoj potni list? 0
ona – její (svůj / svoje) oni - n--hov o-- – n----- o-i – n-i-o- ------------ oni – njihov 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. O-ro-- ne-mor--o naj-i-sv-ji--sta-š--. O----- n- m----- n---- s----- s------- O-r-c- n- m-r-j- n-j-i s-o-i- s-a-š-v- -------------------------------------- Otroci ne morejo najti svojih staršev. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! A-p--- ----,--r-h----o ---hov---ta-ši! A----- g---- p-------- n------ s------ A-p-k- g-e-, p-i-a-a-o n-i-o-i s-a-š-! -------------------------------------- Ampak, glej, prihajajo njihovi starši! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) vi –-vaš v- – v-- v- – v-š -------- vi – vaš 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Ka---ste -e i--li--a pot-v-nju- gosp-d---l-er? K--- s-- s- i---- n- p--------- g----- M------ K-k- s-e s- i-e-i n- p-t-v-n-u- g-s-o- M-l-e-? ---------------------------------------------- Kako ste se imeli na potovanju, gospod Müller? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? K-e ---v--- ž-na, gos--d Mül---? K-- j- v--- ž---- g----- M------ K-e j- v-š- ž-n-, g-s-o- M-l-e-? -------------------------------- Kje je vaša žena, gospod Müller? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) on- – njen o-- – n--- o-a – n-e- ---------- ona – njen 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? K-k---t- -e-----i-na p--o-a---- g--p- -ch--d-? K--- s-- s- i---- n- p--------- g---- S------- K-k- s-e s- i-e-i n- p-t-v-n-u- g-s-a S-h-i-t- ---------------------------------------------- Kako ste se imeli na potovanju, gospa Schmidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? K-e je-v-š-m--- gos-a S--m---? K-- j- v-- m--- g---- S------- K-e j- v-š m-ž- g-s-a S-h-i-t- ------------------------------ Kje je vaš mož, gospa Schmidt? 0

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!