Konverzační příručka

cs V přírodě   »   sl V naravi

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [šestindvajset]

V naravi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? Vi-iš---m --o--? V---- t-- s----- V-d-š t-m s-o-p- ---------------- Vidiš tam stolp? 0
Vidíš tu horu? Vi-i- -a--g-ro? V---- t-- g---- V-d-š t-m g-r-? --------------- Vidiš tam goro? 0
Vidíš tu vesnici? V--iš---- ---? V---- t-- v--- V-d-š t-m v-s- -------------- Vidiš tam vas? 0
Vidíš tu řeku? Vi--- t-m -eko? V---- t-- r---- V-d-š t-m r-k-? --------------- Vidiš tam reko? 0
Vidíš ten most? V-d-----m -ost? V---- t-- m---- V-d-š t-m m-s-? --------------- Vidiš tam most? 0
Vidíš to jezero? V--i- -am--eze--? V---- t-- j------ V-d-š t-m j-z-r-? ----------------- Vidiš tam jezero? 0
Tamten pták se mi líbí. T-st--p-ič -a- -- -e-vš-č. T---- p--- t-- m- j- v---- T-s-i p-i- t-m m- j- v-e-. -------------------------- Tisti ptič tam mi je všeč. 0
Tamten strom se mi líbí. Dr-vo-tam--i----vše-. D---- t-- m- j- v---- D-e-o t-m m- j- v-e-. --------------------- Drevo tam mi je všeč. 0
Tamten kámen se mi líbí. Ta------ --k---m- j--vš-č. T- k---- t---- m- j- v---- T- k-m-n t-k-j m- j- v-e-. -------------------------- Ta kamen tukaj mi je všeč. 0
Tamten park se mi líbí. Ta ---k m- je-vš--. T- p--- m- j- v---- T- p-r- m- j- v-e-. ------------------- Ta park mi je všeč. 0
Ta zahrada se mi líbí. Ta-vr--mi -e ---č. T- v-- m- j- v---- T- v-t m- j- v-e-. ------------------ Ta vrt mi je všeč. 0
Tato květina se mi líbí. Te--ož- t-k-j--- -i--š-č. T- r--- t---- s- m- v---- T- r-ž- t-k-j s- m- v-e-. ------------------------- Te rože tukaj so mi všeč. 0
Líbí se mi to. T---e m- --- -j-bko. T- s- m- z-- l------ T- s- m- z-i l-u-k-. -------------------- To se mi zdi ljubko. 0
Připadá mi to zajímavé. To----mi--d- -ani-i--. T- s- m- z-- z-------- T- s- m- z-i z-n-m-v-. ---------------------- To se mi zdi zanimivo. 0
To je nádherné. T- se--- -di--u-ov-t-. T- s- m- z-- č-------- T- s- m- z-i č-d-v-t-. ---------------------- To se mi zdi čudovito. 0
To je ošklivé. T------i-zdi-gr--. T- s- m- z-- g---- T- s- m- z-i g-d-. ------------------ To se mi zdi grdo. 0
Připadá mi to nudné. T--s- -i z-- -ol--č-sno. T- s- m- z-- d---------- T- s- m- z-i d-l-o-a-n-. ------------------------ To se mi zdi dolgočasno. 0
To je strašné. T- s- -- z-i -tr--n-. T- s- m- z-- s------- T- s- m- z-i s-r-š-o- --------------------- To se mi zdi strašno. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!