Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   sl V restavraciji 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [dvaintrideset]

V restavraciji 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. En--a---om----s-keč-p--. E----- p----- s k------- E-k-a- p-m-r- s k-č-p-m- ------------------------ Enkrat pomfri s kečapom. 0
A dvakrát s majonézou. I---v-k-a- z m--on-zo. I- d------ z m-------- I- d-a-r-t z m-j-n-z-. ---------------------- In dvakrat z majonezo. 0
A třikrát párek s hořčicí. I- t--k-----e--nic--- g-r-ico. I- t------ p------- z g------- I- t-i-r-t p-č-n-c- z g-r-i-o- ------------------------------ In trikrat pečenico z gorčico. 0
Jakou máte zeleninu? K--šn- zelen--v- -mat-? K----- z-------- i----- K-k-n- z-l-n-a-o i-a-e- ----------------------- Kakšno zelenjavo imate? 0
Máte fazole? I-a-e-f-žol? I---- f----- I-a-e f-ž-l- ------------ Imate fižol? 0
Máte květák? Im-t- cve--čo? I---- c------- I-a-e c-e-a-o- -------------- Imate cvetačo? 0
Mám rád / ráda kukuřici. Rad-j-----r-zo. R-- j-- k------ R-d j-m k-r-z-. --------------- Rad jem koruzo. 0
Mám rád / ráda okurky. R-- --m ku----. R-- j-- k------ R-d j-m k-m-r-. --------------- Rad jem kumare. 0
Mám rád / ráda rajčata. Ra- j---pa----ž-ik. R-- j-- p---------- R-d j-m p-r-d-ž-i-. ------------------- Rad jem paradižnik. 0
Máte také rád / ráda pórek? Ali ra-i---st---u-i po-? A-- r--- j---- t--- p--- A-i r-d- j-s-e t-d- p-r- ------------------------ Ali radi jeste tudi por? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Al---adi -este--u----islo-ze-je? A-- r--- j---- t--- k---- z----- A-i r-d- j-s-e t-d- k-s-o z-l-e- -------------------------------- Ali radi jeste tudi kislo zelje? 0
Máte také rád / ráda čočku? A-i-ra-- -este---d--leč-? A-- r--- j---- t--- l---- A-i r-d- j-s-e t-d- l-č-? ------------------------- Ali radi jeste tudi lečo? 0
Máš také rád / ráda mrkev? Al- r-d--) je---u----ore---? A-- r----- j-- t--- k------- A-i r-d-a- j-š t-d- k-r-n-e- ---------------------------- Ali rad(a) ješ tudi korenje? 0
Máš také rád / ráda brokolici? A--------- -eš-------ro-ol-? A-- r----- j-- t--- b------- A-i r-d-a- j-š t-d- b-o-o-i- ---------------------------- Ali rad(a) ješ tudi brokoli? 0
Máš také rád / ráda papriku? A-i r-d-a)--e--tudi----riko? A-- r----- j-- t--- p------- A-i r-d-a- j-š t-d- p-p-i-o- ---------------------------- Ali rad(a) ješ tudi papriko? 0
Nemám rád cibuli. N- -a--- če-u-e. N- m---- č------ N- m-r-m č-b-l-. ---------------- Ne maram čebule. 0
Nemám rád olivy. N----ra--o--v. N- m---- o---- N- m-r-m o-i-. -------------- Ne maram oliv. 0
Nemám rád houby. N---a-a---o-. N- m---- g--- N- m-r-m g-b- ------------- Ne maram gob. 0

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!