Konverzační příručka

cs V bance   »   sl Na banki

60 [šedesát]

V bance

V bance

60 [šestdeset]

Na banki

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si otevřít účet. Ra-(a) b- o----(a) r----. Rad(a) bi odprl(a) račun. 0
Tady je můj pas. Tu--- j- m-- p---- l---. Tukaj je moj potni list. 0
A zde je moje adresa. In t---- j- m-- n-----. In tukaj je moj naslov. 0
Chtěl / chtěla bych si na svůj účet uložit peníze. Ra-(a) b- u------(a) d---- n- s--- r----. Rad(a) bi uplačal(a) denar na svoj račun. 0
Chtěl / chtěla bych si ze svého účtu vybrat peníze. Ra-(a) b- d------(a) d---- s s------ r-----. Rad(a) bi dvignil(a) denar s svojega računa. 0
Chci si vyzvednout výpisy z účtu. Pr---- (p-----) s-- p- i------ s----- n- r-----. Prišel (prišla) sem po izpisek stanja na računu. 0
Chtěl bych proplatit cestovní šek. Ra-(a) b- u------(a) p-------- č--. Rad(a) bi unovčil(a) potovalni ček. 0
Jaký se platí poplatek? Ka-- v----- s- p--------? Kako visoke so provizije? 0
Kde to mám podepsat? Kj- m---- p--------? Kje moram podpisati? 0
Očekávám převod peněz z Německa. Pr-------- n------- i- N------. Pričakujem nakazilo iz Nemčije. 0
Tady je číslo mého účtu. Tu--- j- m--- š------- r-----. Tukaj je moja številka računa. 0
Přišly ty peníze? Je d---- p------? Je denar prispel? 0
Chtěl / chtěla bych vyměnit tyto peníze. Ra- b- z------- t- d----. Rad bi zamenjal ta denar. 0
Potřebuji americké dolary. Po-------- a------- d------. Potrebujem ameriške dolarje. 0
Dejte mi, prosím, menší bankovky. Da--- m-- p------ d----- b-------. Dajte mi, prosim, drobne bankovce. 0
Je tady bankovní automat? Al- j- t---- k----- b-------? Ali je tukaj kakšen bankomat? 0
Kolik peněz je možné najednou vybrat? Ko---- d------ s- l---- d-----? Koliko denarja se lahko dvigne? 0
Jaké kreditní karty je možné použít? Ka---- k------- k------ s- d- u--------? Kakšne kreditne kartice se da uporabiti? 0

Existuje univerzální gramatika?

Když se učíme nějaký jazyk, učíme se také jeho gramatiku. Když se děti učí svůj mateřský jazyk, děje se to zcela automaticky. Neuvědomují si, že se jejich mozek učí mnoha pravidlům. Přesto se svůj mateřský jazyk naučí od začátku správně. Protože existuje mnoho jazyků, existuje i mnoho gramatických systémů. Existuje také nějaká univerzální gramatika? Vědci se tím zabývají již dlouhou dobu. Odpovědět na tuto otázku by mohly nové studie. Vědci zkoumající lidský mozek učinili zajímavý objev. Několik lidí se muselo učit gramatická pravidla. Byli to studenti jazykových škol. Učili se japonsky nebo italsky. Polovina těchto gramatických pravidel byla zcela vymyšlená. O tom však studenti nevěděli. Poté jim byly přečteny různé věty. Studenti měli posoudit, zda jsou tyto věty gramaticky správné. Při tomto procesu byl monitorován jejich mozek. To znamená, že vědci měřili aktivitu jejich mozku. Mohli tak sledovat, jak jejich mozek na věty reaguje. A zdá se, že náš mozek gramatiku rozeznává! Při zpracování řeči jsou aktivní určité části mozku. Jednou z těchto oblastí je Brocovo centrum. Je umístěno v levém čelním laloku. Když studenti narazili na skutečná gramatická pravidla, byla tato oblast velmi aktivní. Aktivita naproti tomu značně klesla, když jim byla prezentována vymyšlená gramatika. Je tedy možné, že všechny gramatické systémy mají stejný základ. Všechny by se tak řídily stejnými pravidly. A tato pravidla by u nás byla vrozená…