Konverzační příručka

cs Na letišti   »   sl Na letališču

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [petintrideset]

Na letališču

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Ra-(a- bi-r--e-v-ra--a) l-- v -t--e. Rad(a) bi rezerviral(a) let v Atene. R-d-a- b- r-z-r-i-a-(-) l-t v A-e-e- ------------------------------------ Rad(a) bi rezerviral(a) let v Atene. 0
Je to přímý let? A-- j- to n--osr-d---let? Ali je to neposreden let? A-i j- t- n-p-s-e-e- l-t- ------------------------- Ali je to neposreden let? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Pr-----sede- p-i ok--, -----el-u-z-----a-i-ce. Prosim sedež pri oknu, v oddelku za nekadilce. P-o-i- s-d-ž p-i o-n-, v o-d-l-u z- n-k-d-l-e- ---------------------------------------------- Prosim sedež pri oknu, v oddelku za nekadilce. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. R-d--) b--p-t-di-(-- s-o-- re-e-v-cij-. Rad(a) bi potrdil(a) svojo rezervacijo. R-d-a- b- p-t-d-l-a- s-o-o r-z-r-a-i-o- --------------------------------------- Rad(a) bi potrdil(a) svojo rezervacijo. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Ra--a- b- pr-klical-----v-j- ---erv----o. Rad(a) bi preklical(a) svojo rezervacijo. R-d-a- b- p-e-l-c-l-a- s-o-o r-z-r-a-i-o- ----------------------------------------- Rad(a) bi preklical(a) svojo rezervacijo. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. R----) -i-s--e-en---a)-sv-jo--e-ervacij-. Rad(a) bi spremenil(a) svojo rezervacijo. R-d-a- b- s-r-m-n-l-a- s-o-o r-z-r-a-i-o- ----------------------------------------- Rad(a) bi spremenil(a) svojo rezervacijo. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Kdaj o-l--i---sle-nje -e---o v-Ri-? Kdaj odleti naslednje letalo v Rim? K-a- o-l-t- n-s-e-n-e l-t-l- v R-m- ----------------------------------- Kdaj odleti naslednje letalo v Rim? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? S-- š- -ro-ta d-a m--t-? Sta še prosta dva mesta? S-a š- p-o-t- d-a m-s-a- ------------------------ Sta še prosta dva mesta? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. N---i-a-o le--------p--st- me-t-. Ne, imamo le še eno prosto mesto. N-, i-a-o l- š- e-o p-o-t- m-s-o- --------------------------------- Ne, imamo le še eno prosto mesto. 0
Kdy přistaneme? Kdaj pr-stan-mo? Kdaj pristanemo? K-a- p-i-t-n-m-? ---------------- Kdaj pristanemo? 0
Kdy tam budeme? K--j -o-o-tam? Kdaj bomo tam? K-a- b-m- t-m- -------------- Kdaj bomo tam? 0
Kdy jede autobus do centra? K--- pe--e kakšen a--o-us - ----e- mes--? Kdaj pelje kakšen avtobus v center mesta? K-a- p-l-e k-k-e- a-t-b-s v c-n-e- m-s-a- ----------------------------------------- Kdaj pelje kakšen avtobus v center mesta? 0
Je to Váš kufr? J---o -a--k--č-k? Je to vaš kovček? J- t- v-š k-v-e-? ----------------- Je to vaš kovček? 0
Je to Vaše taška? Je--o vaš- tor-a? Je to vaša torba? J- t- v-š- t-r-a- ----------------- Je to vaša torba? 0
Je to Vaše zavazadlo? J- t---aš---rtljaga? Je to vaša prtljaga? J- t- v-š- p-t-j-g-? -------------------- Je to vaša prtljaga? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? Ko-ik--p-tl---e-lahko -zamem s-sa--? Koliko prtljage lahko vzamem s sabo? K-l-k- p-t-j-g- l-h-o v-a-e- s s-b-? ------------------------------------ Koliko prtljage lahko vzamem s sabo? 0
Dvacet kilo. D---s-- ki--gr-m-v. Dvajset kilogramov. D-a-s-t k-l-g-a-o-. ------------------- Dvajset kilogramov. 0
Cože, jen dvacet kilo? K------m---v-j-e- --l--ramov? Kaj, samo dvajset kilogramov? K-j- s-m- d-a-s-t k-l-g-a-o-? ----------------------------- Kaj, samo dvajset kilogramov? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!