Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sl Vprašanja – preteklost 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [šestinosemdeset]

Vprašanja – preteklost 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? K-k--o------to s- ------- na ----? K----- k------ s- i------ n- s---- K-k-n- k-a-a-o s- i-e-(-) n- s-b-? ---------------------------------- Kakšno kravato si imel(a) na sebi? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? K-kše---vto -i-k-p-l-a-? K----- a--- s- k-------- K-k-e- a-t- s- k-p-l-a-? ------------------------ Kakšen avto si kupil(a)? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Kakše--č--o-is--- nar-č--(-)? K----- č------ s- n---------- K-k-e- č-s-p-s s- n-r-č-l-a-? ----------------------------- Kakšen časopis si naročil(a)? 0
Koho jste viděl / viděla? K-ga-s-e-vi--li? K--- s-- v------ K-g- s-e v-d-l-? ---------------- Koga ste videli? 0
Koho jste potkal / potkala? Koga---- s-eča-i? K--- s-- s------- K-g- s-e s-e-a-i- ----------------- Koga ste srečali? 0
Koho jste poznal / poznala? K-g- ----pr--o-nal-? K--- s-- p---------- K-g- s-e p-e-o-n-l-? -------------------- Koga ste prepoznali? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Kd-j--te v-tal-? K--- s-- v------ K-a- s-e v-t-l-? ---------------- Kdaj ste vstali? 0
Kdy jste začal / začala? Kdaj-s---za--l-? K--- s-- z------ K-a- s-e z-č-l-? ---------------- Kdaj ste začeli? 0
Kdy jste skončil / skončila? K--- -te-konč--i? K--- s-- k------- K-a- s-e k-n-a-i- ----------------- Kdaj ste končali? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Z-k-j--t--se-zb--il-? Z---- s-- s- z------- Z-k-j s-e s- z-u-i-i- --------------------- Zakaj ste se zbudili? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Zaka--s-- po-tali-uči----? Z---- s-- p------ u------- Z-k-j s-e p-s-a-i u-i-e-j- -------------------------- Zakaj ste postali učitelj? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Za-a- s-- ---li--aksi? Z---- s-- v---- t----- Z-k-j s-e v-e-i t-k-i- ---------------------- Zakaj ste vzeli taksi? 0
Odkud jste přišel / přišla? Od-o- s---pri-l-? O---- s-- p------ O-k-d s-e p-i-l-? ----------------- Odkod ste prišli? 0
Kam jste šel / šla? Ka- -t- -l-? K-- s-- š--- K-m s-e š-i- ------------ Kam ste šli? 0
Kde jste byl / byla? K-e st- --l-? K-- s-- b---- K-e s-e b-l-? ------------- Kje ste bili? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Ko-- si p------(a)? K--- s- p---------- K-m- s- p-m-g-l-a-? ------------------- Komu si pomagal(a)? 0
Komu jsi napsal / napsala? Ko-u -i-pis-l(a)? K--- s- p-------- K-m- s- p-s-l-a-? ----------------- Komu si pisal(a)? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Komu--i --g---ril(a-? K--- s- o------------ K-m- s- o-g-v-r-l-a-? --------------------- Komu si odgovoril(a)? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…